Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
11 C 26/2022-20
Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem JUDr. Stanislavem Brabcem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 6 167 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 317 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 470,96 Kč a dále ve výši 10 % ročně z částky 4 500 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. V rozsahu povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 39 Kč se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 126 Kč k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 317 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 470,96 Kč a dále ve výši 10 % ročně z částky 4 500 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. V rozsahu povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 39 Kč se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 126 Kč k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>
Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s tím, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, došlo dne datum k uzavření úvěrové smlouvy číslo podle které žalovaný čerpal úvěr ve výši 4 500 Kč, který se zavázal vrátit do 14. 5. 2020. Žalovaný však tuto povinnost nesplnil, tudíž mu vznikla další povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. Žalobkyně, která pohledávky ze smlouvy nabyla postoupením, se v řízení domáhala úhrady nesplacené jistiny úvěru ve výši 4 500 Kč, dále úhrady sjednané smluvní pokuty ve výši 1 667 Kč (pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny za období od 15. 5. 2020 do 20. 5. 2021), úroku z prodlení v zákonné výši kapitalizovaného za dobu od 15. 5. 2020 do 1. 6. 2021 ve výši 470,96 Kč a dále pak od datum do zaplacení, dále poplatků za tři upomínky (upomínky ze dne 28. 5. 2020, 14. 6. 2020 a 25. 6. 2020) ve výši 150 Kč a konečně též náhrady nákladů mimosoudního vymáhání ve výši 39 Kč za jeden odeslaný dopis.
Ve věci bylo žalobkyní prokázáno, že na základě platné úvěrové smlouvy ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku poskytla její předchůdkyně žalovanému úvěr ve výši 4 500 Kč, který se žalovaný zavázal splatit ve sjednané době. Současně prokázala ujednání stran a vznik povinnosti žalovaného uhradit smluvní pokutu ve shora uvedené výši, dále poplatek za každou zaslanou upomínku ve výši 50 Kč a konečně též upomínání žalovaného ve třech případech. Konečně pak prokázala i skutečnost, že uplatněné pohledávky nabyla postoupením od své právní předchůdkyně. Povinnost tvrzení a povinnost důkazní ohledně splacení takto vzniklých závazků, případně ohledně jiných skutečností oslabujících či vyvracejících nároky žalobkyně spočívala na žalovaném, který však v řízení zůstal zcela nečinný, proto soud žalobou uplatněným nárokům vyhověl v rozsahu uplatněné jistiny, dlužných poplatků a úroku z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti celého úvěru a dále v rozsahu uplatněné smluvní pokuty. Naopak soud nemohl žalobě vyhovět v rozsahu uplatněného nároku na zaplacení nákladů mimosoudního vymáhání ve výši 39 Kč, jelikož takový nárok postrádá oporu v platném právu, jestliže nebyl založen ani ve smlouvě stran, ani jej nezná platná právní úprava. Žalovanému nelze přičítat k tíži důsledky vlastního rozhodnutí úvěrující, což platí tím spíše, pokud byl žalovaný opakovaně o splnění závazků ze smlouvy bezvýsledně upomínán, kdy již samy tyto upomínky úvěrující zpoplatnila. Žádný ceník, jehož se žalobkyně dovolává, navržen nebyl, tudíž soud žalobu v tomto rozsahu zamítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 3 občanského soudního řádu , podle něhož soud přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náklady řízení na straně žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny zástupce žalobkyně ve výši 400 Kč za dva úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby) podle § 11 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif a paušální náhrady hotových výdajů za dva úkony právní služby celkem ve výši 200 Kč dle § 14b odst. 3 advokátního tarifu a náhrady 21% DPH. Celková výše nákladů na straně žalobkyně tak činí 1 126 Kč. Plnění povinnosti uhradit náklady řízení pak bylo žalovanému v souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu uloženo k rukám zástupce žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 občanského soudního řádu ).
Rozsudek obsahuje toliko zkrácené odůvodnění (§ 157 odst. 4 občanského soudního řádu ).
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze podat návrh na jeho výkon k soudu nebo soudnímu exekutorovi.