Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 306/2020-49

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Špokovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa

o zaplacení částky 650 000 Kč

takto:

I. Žaloba žalobkyně, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 650 000 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 44 800 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalovaného.

Odůvodnění:

I. Žaloba žalobkyně, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 650 000 Kč, se zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 44 800 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalovaného.

1. Žalobkyně požadovala zaplacení částky 650 000 Kč, představující dluh ze smlouvy o zápůjčce, uzavřené ústně dne 24.8.2017 mezi žalobkyní a žalovaným, na základě které převedla žalobkyně ze svého účtu na účet žalovaného dne 25.8.2017 částku 650 000 Kč za účelem nákupu auta s tím, že žalovaný auto opraví a po prodeji peníze žalobkyni vrátí, nejpozději do 1 roku. V době jejich druhovského poměru v letech 1995 2019 žalovaný podnikal v opravě a prodeji aut, finance však vedli odděleně a když se rozešli, žalovaný ji odmítl peníze ze smlouvy o zápůjčce vrátit.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil s tím, že žádná smlouva mezi nimi uzavřena nebyla. Potvrdil, že společně se žalobkyní žili v druhovském poměru,společně podnikali i hospodařili, a že mu žalobkyně ze svého účtu za účelem nákupu vozidla převedla dne 25.8.2017 částku 650 000 Kč. Za tuto částku koupil vozidlo Audi, které následně opravil a prodal, přičemž takových nákupů a prodejů vozidel zrealizoval za dobu jejich společného soužití několik tisíců. Žalobkyně mu pomáhala v jeho podnikání (administrativou, čištěním aut) a společně provozovali i podnikání žalobkyně v autodopravě, společně hospodařili, hradili veškeré výdaje společně včetně nákladných dovolených apod. Nikdy se nedohodli na tom, že by se mělo jednat o zápůjčku, případně, že by jí měl tuto částku vracet, poukazoval na další vyšší převod částky 880 000 Kč v roce 2018, kterým převedla žalobkyně ze svého účtu na účet žalovaného tuto částku, kterou použili zase na stavbu, kterou společně budovali, tedy ohledně výše finančních transakcí neměli mezi sebou žádná omezení, s finančními prostředky hospodařili společně jako manželé.

3. Z nesporných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že žalobkyně žila se žalovaným v druhovském poměru v letech 1995 - 2019 a společně se dohodli mj. na tom, že žalobkyně za účelem koupě vozidla převede ze svého účtu na účet žalovaného částku 650 000 Kč a žalobkyně skutečně dne 25.8.2017 tuto částku převedla, což bylo potvrzeno i výpisem z účtu žalobkyně u právnická osoba bankovní účet ze dne 25.8.2017, kdy tato částka byla převedena na účet žalovaného číslo s poznámkou auto.

4. Žalobkyně však tvrdila, že částku 650 000 Kč převedla žalovanému za účelem nákupu auta na základě ústní smlouvy o zápůjčce ze dne 24.8.2017, dle které se měl žalovaný zavázat žalobkyni vrátit celou zápůjčku po prodeji vozu, nejpozději do 1 roku, přitom žalovaný tvrzenou smlouvu o zápůjčce popíral.

5. K těmto sporným skutečnostem žalobkyně navrhla účastnické výslechy, jimiž však existenci smlouvy neprokázala. Žalobkyně uvedla, že převedla na jeho žádost žalovanému částku 650 000 Kč na nákup auta původně s tím, že po prodeji jí peníze vrátí, avšak peníze používal žalovaný k výdělku dalších peněz v souvislosti s jeho podnikáním v oblasti nákupu a prodeje aut a až v říjnu 2019, když se rozešli, začala žalovaného urgovat k vrácení těchto peněz. Žalobkyně rovněž potvrdila, že za trvání společného druhovského soužití postavili společně nemovitosti a v rámci podnikání žalovaného byla některá vozidla evidována rovněž na žalobkyni a v souvislosti s tím, mu opakovaně udělovala řadu plných mocí k úkonům v souvislosti s touto činností žalovaného, žalobkyně podnikala v oblasti autodopravy. Rovněž výpovědí žalovaného byla potvrzena úhrada částky 650 000 Kč na nákup auta, nejednalo se však o žádnou zápůjčku, ale o běžnou finanční transakcí v rámci jejich společného druhovského soužití a společného podnikání, když žalovaný auta nakupoval, opravoval a prodával, žalobkyně čistila interiéry, vzájemně si pomáhali a následně vydělané peníze společně utráceli v rámci podnikání a vedení společné domácnosti, jezdili na drahé zahraniční dovolené, investovali i do podnikání žalobkyně v oblasti šití spodního prádla, převáděli si po dohodě i vyšší částky, když např. v roce 2018 převedla žalobkyně na účet žalovaného částku 881 000 Kč, hospodařili společně„ jako manželé“. V rozporu s výpovědí žalobkyně ohledně závazku žalovaného vrátit peníze, je tedy výpověď žalovaného, a s ohledem na důkazní sílu účastnických výpovědí, soud tyto výpovědi vyhodnotil tak, že žalobkyně, která má povinnost sporná tvrzení prokázat, tuto svoji povinnost neunesla a její výpověď ohledně existence závazku žalovaného k vrácení částky 650 000 Kč byla zpochybněna výpovědí žalovaného, přičemž sporné skutečnosti nebyly prokázány ani níže uvedenými svědky. Výdělkové ani majetkové poměry žalovaného nebyly pro danou věc právně významné, když existence převodu peněz z účtu žalobkyně na účet žalovaného za účelem nákupu auta nebyla mezi stranami sporná.

6. Z výpovědí svědků jméno příjmení, jméno příjmení a jméno příjmení, bylo zjištěno, že účastníci společně žili jako manželé, vše dělali společně a vzájemně se doplňovali, pomáhali si i v oblasti nákupu a prodeje aut i v autodopravě. Svědek jméno příjmení rovněž potvrdil, že část kupní ceny auta Audi (650 000 Kč 72 000 Kč), které zakoupil od žalovaného, poslal na účet číslo bankovní účet, přičemž soud zjistil, že se jedná o účet, ze kterého poslala žalobkyně žalovanému žalovanou částku, tedy že se jedná o účet žalobkyně. Také z výpisů z účtu žalovaného i žalobkyně bylo dále zjištěno, že z těchto účtů byly poukazovány v souvislosti s vedením společné domácnosti i vyšší platby, a to i mezi účastníky navzájem. Z tohoto je zřejmé, že účastníci vedli společnou domácnost, společně si pomáhali i v podnikání, se svými financemi společně hospodařili a kdo se jakou měrou podílel na financování potřeb rodiny, není předmětem tohoto řízení.

7. Z výše uvedeného soud dospěl ke skutkovému závěru, že účastníci žili v druhovském poměru v letech 1995 2019, po dohodě účastníků převedla žalobkyně na účet žalovaného dne 25.8.2017 částku 650 000 Kč za účelem nákupu auta, žalovaný auto koupil, prodal a následně účastníci společně hospodařili nejen s touto částkou, ale i s dalšími jejich financemi, a žili v druhovském poměru až do 10/ 2019, kdy se rozešli a žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení částky 650 000 Kč, kterou žalovaný nevrátil. Ústní dohoda ohledně závazku žalovaného k vrácení převedené částky nejpozději do 1 roku nebyla v řízení prokázána.

8. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně není důvodná, když žalobkyně neprokázala svá tvrzení o tom, že byla uzavřena smlouva o zápůjčce dle , na základě které by se žalovaný zavázal žalobkyni vrátit žalovanou částku, ani splatnost případné zápůjčky. Žalobkyně žalovanému částku 650 000 Kč převedla na základě jejich dohody za účelem nákupu vozidla v rámci podnikání (nákup, opravy a projedej aut), na kterém se podíleli oba účastníci a společně se rovněž podíleli na hospodaření s těmito finančními prostředky, tyto byly použity do dalšího podnikání a společného hospodaření účastníků, když ani z provedeného dokazování nevyplynulo, že by za dobu trvání druhovského poměru žalobkyně žalovaného upomínala k vrácení této částky. Žalobkyni nebylo možno v daném řízení vyhovět ani z titulu bezdůvodného obohacení dle , protože žalobkyně žalovanému plnila na základě jejich dohody, dle které převedla bez dalšího žalovanému částku 650 000 Kč na auto a následně s touto částkou společně hospodařili, když navíc nelze přehlédnout ani tu skutečnost, že kupní cena z prodeje předmětného auta, na jehož koupi byla částka 650 000 Kč žalobkyní žalovanému poskytnuta, byla kupujícím (svědek příjmení) zaplacena právě na účet žalobkyně. I tato skutečnost vypovídá o tom, že dispozice s částkou 650 000 Kč byla realizována v rámci společného podnikání a hospodaření s finančními prostředky účastníků, a to po dohodě. Převod částky 650 000 Kč tedy není žádným převodem bez právního důvodu, žalovanému nevznikl majetkový prospěch, s touto částkou oba účastníci nadále hospodařili.

9. Podle je povinností účastníků sporné skutečnosti prokázat a v tomto směru žalobkyně svá tvrzení o závazku žalovaného ze zápůjčky neprokázala, a tudíž nese následek svého procesního neúspěchu ve věci ve formě zamítnutí žaloby.

10. O nákladech řízení rozhodl soud podle , podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném řízení měl žalovaný plný úspěch ve věci, a proto soud zavázal žalobkyni zaplatit náklady řízení ve výši 44 800 Kč, představující náklady právního zastoupení (za 4 úkony právní pomoci po 10 900 Kč dle vyhl. – za přípravu a převzetí věci, vyjádření k žalobě, 2 účasti u jednání dne 8.10.2021 a 26.4.2022, včetně 4 režijních paušálů po 300 Kč za tyto úkony dle , odst. 3 vyhl. , přičemž lhůta k plnění má pak zde oporu v ustanovení věta před středníkem , když důvody pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek soudem shledány nebyly. Určené platební místo, k rukám právního zástupce žalovaného, pak vychází z ust. Další náklady právní zástupkyně žalovaného nepožadovala.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.