Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
31 C 337/2021-45
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Zdražilem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 28 225 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 370 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 14 370 Kč od 28. 2. 2022 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 13 855 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 607,06 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 17 123,57 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 823,66 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 17 123,57 Kč od 21. 1. 2020 do 27. 2. 2022 a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 753,57 Kč od 28. 2. 2022 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 370 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 14 370 Kč od 28. 2. 2022 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 13 855 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 607,06 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 17 123,57 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 823,66 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 17 123,57 Kč od 21. 1. 2020 do 27. 2. 2022 a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 753,57 Kč od 28. 2. 2022 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala na žalovaném zaplacení částky 28 225 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný dne 21. 5. 2018 uzavřel se společností právnická osoba, IČO (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o zápůjčce číslo na základě které poskytla žalovanému v hotovosti zápůjčku ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku splatit spolu s poplatkem ve výši 13 855 Kč (součet kapitalizovaných úroků 3 577 Kč, odměny za zpracování a doručení 7 860 Kč a administrativního poplatku za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 2 418 Kč) prostřednictvím 60 týdenních splátek po 565 Kč. Žalovaný dosud uhradil splátky v celkové výši 5 630 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na 11. 4. 2022, ke kterému se nedostavil ani jeden z účastníků (žalobkyně se omluvila), a proto soud projednal věc v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), v jejich nepřítomnosti.
4. Smlouvou o zápůjčce ze dne 21. 5. 2018, číslo se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 20 000 Kč v hotovosti, kterou se žalovaný zavázal vrátit prostřednictvím 60 týdenních splátek po 565 Kč spolu s poplatkem ve výši 13 855 Kč. V zákaznické kartě ze dne 21. 5. 2018 žalovaný uvedl, že je zaměstnán jako skladník s čistým příjmem ve výši 21 247 Kč měsíčně a odhadovanými výdaji ve výši 9 000 Kč měsíčně. Žalovaný měl své poměry doložit 3 výpisy ze svého bankovního účtu, které však soudu k důkazu označeny nebyly. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamu postoupených pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému sděleno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020. Dopisem ze dne 28. 1. 2021 (odeslaným dle podacího lístku dne 29. 1. 2021) zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu. Dle tabulky umoření uhradil žalovaný na svůj dluh částku 5 630 Kč. Svou absencí při ústním jednání se žalobkyně vzdala možnosti být soudem poučena ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. k doplnění důkazních návrhů.
5. Na základě provedených důkazů, které byly hodnoceny jak jednotlivě, tak i ve své vzájemné souvislosti, lze po skutkové stránce uzavřít, že předchůdkyně žalobkyně na základě uzavřené smlouvy o zápůjčce dne 21. 5. 2018 poskytla žalovanému částku 20 000 Kč, na kterou žalovaný dosud uhradil částku 5 630 Kč. Žalobkyně neprokázala zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ze strany její předchůdkyně.
6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
7. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Dle § 87 odst. 1 věty první ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
9. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po stránce právní a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným sice byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 a následujících o. z., na jejímž základě žalovaný finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, nicméně tato smlouva byla od počátku absolutně neplatná, neboť předchůdkyně žalobkyně řádně nesplnila svou povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku, protože nedostatečným způsobem zkoumala příjmy i výdaje žalovaného. Předchůdkyně žalobkyně se spokojila pouze s tvrzením žalovaného o tom, že jeho příjmy ze zaměstnání činí 21 247 Kč měsíčně, které nebyly ničím doloženy, přestože měl žalovaný předkládat výpisy z účtu za tři měsíce. Obdobně předchůdkyně žalobkyně nijak nezkoumala pravidelné výdaje žalovaného, spokojila se pouze s tvrzením, že jeho odhadované výdaje činí 9 000 Kč měsíčně, což opět nebylo ničím doloženo, přestože výdaje mohly vyplývat z výpisů z účtu, které měl žalovaný předkládat, nehledě na další listin y, kterými mohl výdaje doložit (např. nájemní smlouvu, evidenční list, SIPO apod.). Přitom všechny doklady k úvěruschopnosti je poskytovatel úvěru povinen uchovávat po dobu 5 let. Úvěruschopnost žalovaného tak nebyla posouzena řádně. Porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je dle § 86 odst. 1 v kombinaci s § 87 odst. 1 ZSÚ sankcionováno neplatností, kterou lze v kontextu východisek nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , považovat za neplatnost absolutní. S ohledem na neplatnost smlouvy o zápůjčce nebyl žalovaný smluvně zavázán ani k dalším smluvním povinnostem, které žalobkyně svou žalobou dále uplatnila, a to zejména k úhradě veškerých poplatků a úroků. V řízení nicméně bylo prokázáno, že žalovanému byla v hotovosti vyplacena částka 20 000 Kč, ze které žalovaný vrátil částku 5 630 Kč, a proto vzal soud za prokázané, že ve výši 14 370 Kč žalovaný vzniklé bezdůvodné obohacení (plnění z neplatného právního důvodu) podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. nevydal. Vzhledem k tomu, že žalobkyně (z hmotněprávního hlediska) nedoložila, zda a případně kdy žalovaného řádně vyzývala k zaplacení dluhu, považoval soud za kvalifikovanou výzvu k zaplacení až den, kdy byla žalovanému doručena žaloba dle práva hmotného (§ 573 o. z.), což bylo dne 27. 2. 2022, kdy nastala i splatnost. Od následujícího dne, tj. od 28. 2. 2022, se žalovaný dostal do prodlení, čímž žalobkyni vzniklo právo na zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném v době prodlení. S odkazem na shora uvedené skutečnosti proto soud žalobě co do částky 14 370 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od počátku prokázaného prodlení vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, a ve zbývající části žalobu ve výroku II. rozsudku z výše uvedených důvodů zamítl.
10. Přestože měl žalovaný (po kapitalizaci celého předmětu řízení ke dni rozhodnutí, tj. včetně veškerého příslušenství) převažující úspěch ve věci, nebylo právo na náhradu nákladů řízení přiznáno žádnému z účastníků ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , neboť žalovaný žádné náklady řízení neuplatnil a ze spisu nevyplývá, že by mu dosud nějaké vznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.