Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
50 C 34/2021-60
Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem titul Marianem Heresem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 10 999,09 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 868 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8 868 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. V části požadující zaplatit částku 2 131,09 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 037,75 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 10 999,09 Kč ve výši 9 % ročně od datum do datum a zákonný úrok z prodlení z částky 2 131,09 Kč od datum do zaplacení ve výši 9 % ročně, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 452,08 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 868 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8 868 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. V části požadující zaplatit částku 2 131,09 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 037,75 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 10 999,09 Kč ve výši 9 % ročně od [datum] do [datum] a zákonný úrok z prodlení z částky 2 131,09 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 9 % ročně, se zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 452,08 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 10 999,09 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela původní věřitelka, obchodní společnost právnická osoba, se sídlem: adresa, 14 příjmení příjmení jméno příjmení, země (dále jen„ původní věřitelka), s žalovaným dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru. Na základě uzavřené smlouvy poskytla žalovanému úvěrový limit ve výši 35 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal původní věřitelce zaplatit úrok z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky. Z důvodu neplnění smluvních povinností žalovaným mu vznikl dluh ve výši 10 999,09 Kč.
2. Pohledávku ze smlouvy o úvěru postoupila datum původní věřitelka na právnická osoba služby s. r. o., IČO (dále jen„ přechodná věřitelka“). Přechodná věřitelka postoupila datum pohledávku ze smlouvy na žalobkyni.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Soud ve věci nařídil jednání a provedl dokazování potřebné pro rozhodnutí ve věci. Z jednání se žalobkyně i žalovaný omluvili.
5. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že původní věřitelka uzavřela s žalovaným datum smlouvu o revolvingovém úvěru. Na základě uzavřené smlouvy poskytla žalovanému úvěrový limit ve výši 35 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal původní věřitelce zaplatit úrok z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky.
6. Z výpisu z úvěrového účtu soud zjistil, že žalovaný čerpal datum částku 6 000 Kč, datum částku 1 000 Kč, datum částku 875 Kč, datum částku 540 Kč a datum částku 453 Kč.
7. Soud nemá za prokázané, že původní věřitelka před uzavřením smlouvy zkoumala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Žalobkyně neunesla důkazní břemeno v otázce posouzení úvěruschopnosti žalovaného, když nenavrhla důkazy prokazující zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Z důvodu, že nebyla žalobkyně přítomna na jednání, ji soud o této skutečnosti nemohl poučit.
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z datum soud zjistil, že původní věřitelka postoupila pohledávku ze smlouvy o úvěru na přechodnou věřitelku.
9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z datum soud zjistil, že přechodná věřitelka postoupila pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobkyni.
10. Z předžalobní upomínky soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení celé dlužné částky nejpozději do datum.
11. Soud tak učinil skutkový závěr, že na základě uzavřené smlouvy o revolvingovém úvěru obdržel žalovaný od původní věřitelky plnění v celkové výši 8 868 Kč. Za to nezaplatil původní věřitelce žalovaný ničeho. Pohledávku ze smlouvy o úvěru následně postoupila původní věřitelka na přechodnou věřitelku a ta pohledávku postoupila na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení nejpozději do datum.
12. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo, dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli.
13. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
14. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
15. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
17. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
18. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
19. Na otázku zdali nedostatečné posouzení úvěruschopnosti způsobuje neplatnost absolutní nebo relativní úvěrové smlouvy odpovídá rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci C číslo (OPR- právnická osoba proti GK), kde Soudní dvůr vyslovil při výkladu článku 8 a 23 směrnice závěr, že tyto články musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 číslo musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
20. V souzené věci původní věřitelka nejednala s odbornou péčí, když řádně neposoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Smlouva je tak absolutně neplatná a soud vypořádal neplatnou smlouvu podle zásad o bezdůvodném obohacení. Původní věřitelka poskytla žalovanému plnění ve výši 8 868 Kč. Za toto plnění nezaplatil žalovaný ničeho. Původní věřitelka resp. žalobkyně má tak nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 8 868 Kč.
21. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalovaný pak měl plnit dluh ihned poté, co k tomu byl vyzván. Za tuto výzvu považuje soud předžalobní upomínku, kde byla žalovaná vyzvána k zaplacení nejpozději do datum. Ode dne následujícího přiznal soud žalobkyni též nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení. Pokud požadovala žalobkyně úroky z prodlení za dřívější období, soud v této části žalobu zamítl.
22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení poměrně úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 452,08 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 999,09 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, to vše pouze z 20,07 %. Ke dni vyhlášení rozsudku byl nárok žalobkyně představován jistinou 10 999,09 Kč a úrokem ve výši 5 457,71 Kč, celkem 16 456,80 Kč, představující 100 % úspěch ve věci. Soud žalobkyni přiznal jistinu 8 868 Kč a úrok ve výši 1 012,22 Kč, celkem 9 880,22 Kč, představující 60,04 % úspěch ve věci žalobkyně. Žalobkyně má tak nárok na náhradu nákladů řízení pouze z 20,07 % (60,04 % - 39,96 %).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.