Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 479/2021-17
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Houdkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 3 508 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 508 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 508 Kč od 22. 5. 2020 do 8. 3. 2021 kapitalizovaným částkou 280 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 126 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 508 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 508 Kč od 22. 5. 2020 do 8. 3. 2021 kapitalizovaným částkou 280 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 126 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 3 508 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 22. 5. 2020 do 8. 3. 2021 kapitalizovaným částkou 280 Kč. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že s žalovaným uzavřela dne datum pojistnou smlouvu číslo jejímž předmětem byl pojistný produkt„ příjmení pojištění anonymizováno“ Svoji povinnost však žalovaný porušil, když neuhradil pojistné splatné dne 21. 1. 2020, 21. 2. 2020, 21. 3. 2020, 21. 4. 2020 a 21. 5. 2020. Toto pojistné neuhradil ani přes výzvu k úhradě s upozorněním na možnost zániku pojištění v důsledku nezaplacení. Pro nezaplacení pojistného došlo k zániku pojištění ke dni 21. 5. 2020. Žalovaná částka představuje pojistné za období od 21. 1. 2020 do 21. 5. 2020, a poplatek ve výši 300 Kč za odeslání upomínky.
2. Žalovaný se k věci samé a žalobě nijak nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný.
3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. “), vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.
4. Po skutkové stránce dospěl soud tedy k závěru, že mezi žalobkyní jakožto právnickou osobou oprávněnou k provozování pojišťovací činnosti a žalovaným byla dne datum uzavřena pojistná smlouva číslo s počátkem pojištění od datum, jejímž předmětem byl pojistný produkt„ příjmení pojištění anonymizováno“ Z uvedené smlouvy byl žalovaný zavázán hradit sjednané pojistné ve výši 677 Kč měsíčně. Žalovaný však žalobkyni neuhradil pojistné splatné dne 21. 1. 2020, 21. 2. 2020, 21. 3. 2020 a 21. 4. 2020 a 21. 5. 2020. K jeho úhradě byl vyzván upomínkou, v níž byl upozorněn na možnost zániku pojištění po marném uplynutí lhůty k zaplacení. Pro nezaplacení dlužného pojistného pak pojistná smlouva ke dni 21. 5. 2020 zanikla, přičemž žalovaný dluží na pojistném částku 2 708 Kč. Žalobkyně zároveň prokázala, že upomínala žalovaného k úhradě dlužné částky, pročež jí vzniklo právo požadovat sjednané náklady za odeslání upomínky ve výši 300 Kč a dále poplatek za storno pojištění ve výši 500 Kč. Celková dlužná částka tudíž činí 3 508 Kč. Na základě tohoto závěru o skutkovém stavu posuzoval soud věc po právní stránce podle níže uvedených ustanovení.
5. Dle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Dle § 2782 odst. 1 o. z., pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Dle § 2783 o. z., není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Dle odst. 2 jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle § 2804 o. z., upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.
6. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř. o. s. ř. ), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.
7. V daném případě mezi účastníky v souladu s výše citovanými ustanoveními uzavřena pojistná smlouva, ze které žalovanému plynul závazek hradit sjednané pojistné. Z důvodu neplacení pojistného pak v souladu s ustanovením § 2804 o. z., smlouva zanikla dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené žalobkyní v upomínce. Za dobu do konce trvání pojistné smlouvy, má žalobkyně právo požadovat sjednané pojistné. Žalobkyně zároveň prokázala, že žalovaného upomínala k úhradě dlužné částky, pročež jí vzniklo právo na náhradu nákladů vynaložených v souvislosti s tímto upomínáním. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni dluh uhradil, že mu povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu ohledně této částky důvodnou a uložil žalovanému povinnost k její úhradě.
8. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě pojistného nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , je její nárok i v této části po právu a za dobu od 22. 5. 2020 do 8. 3. 2021 činí celkem 280 Kč.
9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 508 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč. Náhrada nákladů je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. splatná k rukám advokáta, který zastupoval účastníka, jemuž byla přiznána náhrada nákladů řízení.
10. Soud neshledal, že by zde byl další úkon právní služby, za který by náležela odměna a paušální náhrada hotových výdajů. Úspěšný účastník totiž nemá právo na náhradu jakýchkoliv nákladů, které mu v řízení vznikly, nýbrž jen těch, které byly potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Přitom platí, že za účelně vynaložené náklady ve smyslu § 142 o. s. ř. o. s. ř. lze považovat toliko takové náklady, které musela procesní strana nezbytně vynaložit, aby mohla řádně hájit své porušené nebo ohrožené subjektivní právo u soudu. Soud nemůže rezignovat na zkoumání účelnosti jednotlivých úkonů provedených advokátem, odvíjí-li se výše odměny a hotových výdajů takového zástupce právě od počtu provedených úkonů. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení nelze omezit na prosté konstatování, že takové náklady jsou vždy účelné jen proto, že účastníka zastupuje advokát. Pouhé uvedení některého úkonu právní služby v § 11 advokátního tarifu tedy nutně neznamená povinnost soudu vždy přiznat odměnu za takový úkon vykonaný advokátem procesně úspěšného účastníka řízení (srov. nález Ústavního soudu ze dne 25. 7. 2012, sp. zn. I. ÚS 988/12 , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 8. 2016, sp. zn. 33 Cdo 273/2016 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. 32 Cdo 3521/2017 ). V případě sepsání předžalobní upomínky, za kterou zástupce žalobkyně požaduje rovněž přiznat odměnu, jde o úkon činěný ještě před zahájením řízení – nejedná se tedy o náklad řízení. Smyslem této upomínky je právě to, aby žádné náklady řízení nevznikaly. V daném případě je zřejmé, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky již samotnou žalobkyní, v této upomínce byl upozorněn, že v případě neuhrazení dluhu bude přistoupeno k jeho vymáhání soudní cestou. Přitom předžalobní výzva má představovat poslední upozornění dlužníka na existenci jeho závazku, na nějž v případě pasivity v plnění povinnosti navazuje samotné soudní řízení. Výzva zaslaná žalobkyní tyto náležitosti splňuje. Proto další výzvu zaslanou zástupcem žalobkyně soud shledává jako nadbytečnou a náklad na ni za neúčelně vynaložený. Navyšování nákladů tímto způsobem soud považuje za neúčelný postup, a jestliže si tento rutinní úkon nechá jedna strana obstarat prostřednictvím advokáta, je na ní, aby si s tím spojené náklady také uhradila.
11. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. , když neshledal důvod pro její prodloužení.
12. V odůvodnění rozsudku soud s odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebudou-li dobrovolně splněny povinnosti uložené vykonatelným rozhodnutím, lze nařídit soudní výkon rozhodnutí či exekuci.