Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 22/2022-21

Okresní soud Plzeň – jih rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Kryslovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

t.č. ve VTOS stát. instituce

o zaplacení 44 438,44 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 29 920 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 29 920 Kč za dobu od 6. 2. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky 14 518,44 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5 494,93 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku ve výši 16 662,73 Kč, úroku ve výši 29 % z částky 44 438,44 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 44 438,44 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do 5. 2. 2021, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 14 518,44 Kč za dobu od 6. 2. 2021 do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 29 920 Kč za dobu od 6. 2. 2021, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů soudního řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 29 920 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 29 920 Kč za dobu od 6. 2. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se, co do částky 14 518,44 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5 494,93 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku ve výši 16 662,73 Kč, úroku ve výši 29 % z částky 44 438,44 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 44 438,44 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do 5. 2. 2021, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 14 518,44 Kč za dobu od 6. 2. 2021 do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 29 920 Kč za dobu od 6. 2. 2021, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů soudního řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 44 438,44 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené dne 13.8.2018, ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne 30.3.2018 a ze smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené dne 22.12.2017 mezi právním předchůdcem žalobkyně, tj. právnická osoba, IČO a žalovaným.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Předloženými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené dne 13.8.2018 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně, poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 18 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto zápůjčku vrátit, a to včetně sjednaného poplatku ve výši 12 848 Kč. Zápůjčka včetně poplatku měla být splacena celkem do 24.6.2019, a to ve 45 týdenních splátkách po 686 Kč Celkem tak měl žalovaný povinnost zaplatit částku ve výši 30 848 Kč, výše roční procentní sazby nákladů (tzv. RPSN) činila 283,74 %. Ze smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené dne 30.3.2018 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně, poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto zápůjčku vrátit, a to včetně sjednaného poplatku ve výši 16 259 Kč. Zápůjčka včetně poplatku měla být splacena celkem do 30.9.2019, a to ve 18 měsíčních splátkách po 2 015 Kč Celkem tak měl žalovaný povinnost zaplatit částku ve výši 36 259 Kč, výše roční procentní sazby nákladů (tzv. RPSN) činila 129,90 %. Ze smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené dne 22.12.2017 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně, poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 40 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto zápůjčku vrátit, a to včetně sjednaného poplatku ve výši 38 231 Kč. Zápůjčka včetně poplatku měla být splacena celkem do 22.12.2019, a to ve 24 měsíčních splátkách po 3 260 Kč Celkem tak měl žalovaný povinnost zaplatit částku ve výši 78 231 Kč, výše roční procentní sazby nákladů (tzv. RPSN) činila 106,88 %.

5. Z tvrzení žalobkyně dále vyplynulo, že žalovaný v případě první smlouvy o zápůjčce číslo nezaplatil ničeho, v případě druhé smlouvy o zápůjčce číslo žalovaný uhradil částku 8 080 Kč a v případě třetí smlouvy o zápůjčce číslo uhradil částku 62 100 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalovaný výši provedených úhrad žádným způsobem nerozporoval, vzal soud tuto skutečnost za prokázanou.

6. Podle () Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Na smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovanou se dále jako na vztah spotřebitelský aplikují ustanovení o spotřebitelském úvěru.

7. Soud došel k závěru, že mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o zápůjčce ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení s tím, že ve smlouvě sjednaný poplatek má z právního hlediska charakter úroků.

8. Soud se dále zabýval platností uzavřené smlouvy o zápůjčce číslo ze dne 13.8.2018, číslo ze dne 30.3.2018 a číslo ze dne 22.12.2017 zejména z hlediska jejich souladu s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 580 o.z. s ohledem na výši sjednaných úroků. Soud v tomto směru zohlednil rozhodovací praxi vyšších soudů a to zejména rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ze dne 15.12.2004 ve kterém tento soud došel k závěru, že dohoda, kterou byly při peněžité půjčce sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je v souladu s ustanovením , dříve platného , neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně (v daném případě čtyřnásobně) přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V rozsudku sp. zn. ze dne 27.2.2007 pak Nejvyšší soud ČR došel k závěru, že v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být považován za nepřiměřený úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Byť se výše citovaná judikatura Nejvyššího soudu ČR vztahuje k , lze ji dle přesvědčení soudu použít i na právní vztahy vzniklé za účinnosti o.z., když smlouva o zápůjčce, ve které jsou sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je dle ustanovení o.z. ve spojení s  o.z. absolutně neplatným právním jednáním a to pro svůj zjevný rozpor s dobrými mravy.

9. Z informací uveřejněných na internetových stránkách České národní banky/databáze časových řad ARAD/statis data/ měnová a finanční statistika/měnová statistika/b. úrokové sazby MFI/nové obchody/úrokové sazby soud zjistil, že roční procentní sazby nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v srpnu 2018, březnu 2018 a prosinci 2017, tedy v době uzavření smlouvy o zápůjčce, činily v průměru 8,79 %, 8,80% a 9,14%. Jestliže pak byla mezi účastníky v této době uzavřena smlouva o zápůjčce, ve které byla sjednána roční procentní sazba nákladů ve výši 283,74 %, 129,90 % a 106,88 %, tvoří takto sjednaná RPSN zhruba třicetidvounásobek, čtrnáctinásobek a jedenáctinásobek v této době obvyklé úrokové míry. V intencích výše uvedené judikatury pak došel soud k závěru, že ujednání smlouvy o zápůjčce týkající se poplatku ve výši 12 848 Kč, 16 259 Kč a 38 231 Kč je pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle § 580 o.z. absolutně neplatné.

10. Soud se dále zabýval tím, zda neplatnost ujednání o poplatku způsobuje neplatnost celé smlouvy o půjčce či nikoli. Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. V daném případě má soud za prokázané, že poskytování zápůjček (spotřebitelských úvěrů) bylo předmětem podnikání žalobkyně. Tato společnost tedy bezpochyby neměla zájem poskytnout žalovanému bezúročnou zápůjčku. Podmínkou uzavření smlouvy o zápůjčce ze strany žalobkyně byla naopak skutečnost, že žalovaný přistoupí na výši úroku včetně poplatku za inkaso. Pokud by pak v rámci uzavírané smlouvy o zápůjčce nebyl sjednán poplatek za uzavření smlouvy případně ujednáno jiné finanční protiplnění za poskytnutí finanční hotovosti, k uzavření smlouvy o zápůjčce s žalovaným by vůbec nedošlo. S ohledem na tyto skutečnosti došel soud k závěru, že smlouva o zápůjčce číslo ze dne 13.8.2018, číslo ze dne 30.3.2018 a číslo ze dne 22.12.2017 mezi právní předchůdcem žalobkyně a žalovaným jsou neplatné jako celek.

11. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Pokud tedy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému na základě neplatného právního úkonu finanční částku ve výši 18 000 Kč, 20 000 Kč a 40 000 Kč, má žalovaný povinnost tyto částky jako bezdůvodné obohacení vrátit. Vzhledem k tomu, že je žalovaný v plné výši nevrátil, má povinnost vydat bezdůvodné obohacení ve výši 29 920 Kč a to bezprostředně poté, co byl o plnění požádán. Z důkazů předložených žalobkyní vyplývá, že žalobkyně požádala žalovaného o plnění poprvé dopisem ze dne 6.1.2021 označeným jako„ Oznámení o postoupení pohledávky“ a odeslaným dle podacího archu dne 25.1.2021. V tomto dopise stanovila žalobkyně žalovanému k zaplacení dluhu lhůtu 10 dnů od doručení oznámení. Soud tedy vycházel z toho, že předmětný dopis mohl být žalovanému doručen nejdříve dne 26.1.2021, od 27.1.2021 tak žalovanému běžela desetidenní lhůta k zaplacení dlužné částky. Tato uběhla dne 5.2.2021. S ohledem na skutečnost, že žalovaný v této lhůtě dlužnou částku neuhradil, přiznal soud žalobkyni dále nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně za období od 6.2.2021 do zaplacení. Ve zbytku pak byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „”), když s ohledem na poměrný neúspěch žalobkyně ve věci má žalovaný právo na poměrnou náhradu účelně vynaložených nákladů soudního řízení. S ohledem na skutečnost, že žalovanému ve věci žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.