Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 50/2022-54

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Brzákovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

adresa pro doručování adresa žalovaného

o 3 974 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se co do kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč a co do smluvní pokuty ve výši

351 Kč zastavuje.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč za dobu od 8. 7. 2021 do zaplacení

a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 100,36 Kč, a to v pravidelných splátkách po 600 Kč měsíčně až do úplného zaplacení dluhu pod ztrátou výhody splátek, přičemž první splátka je splatná do konce měsíce, v němž tento rozsudek nabyde právní moci, další vždy do každého 25. dne v měsíci předem.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 809 Kč, a to ve 2 splátkách po 404,50 Kč měsíčně až do úplného zaplacení dluhu pod ztrátou výhody splátek, přičemž první splátka je splatná do konce měsíce, v němž tento rozsudek nabyde právní moci, další vždy do každého 25. dne v měsíci předem k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení.

Odůvodnění:

I. Řízení se co do kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč a co do smluvní pokuty ve výši 351 Kč zastavuje. II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč za dobu od 8. 7. 2021 do zaplacení a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 100,36 Kč, a to v pravidelných splátkách po 600 Kč měsíčně až do úplného zaplacení dluhu pod ztrátou výhody splátek, přičemž první splátka je splatná do konce měsíce, v němž tento rozsudek nabyde právní moci, další vždy do každého 25. dne v měsíci předem. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 809 Kč, a to ve 2 splátkách po 404,50 Kč měsíčně až do úplného zaplacení dluhu pod ztrátou výhody splátek, přičemž první splátka je splatná do konce měsíce, v němž tento rozsudek nabyde právní moci, další vždy do každého 25. dne v měsíci předem k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se návrhem doručeným Okresnímu soudu v Olomouci dne 11. 11 2021 domáhala

po žalovaném zaplacení částky 3 974 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba a žalovaným došlo dne 4. 1. 2021

k uzavření smlouvy o úvěru číslo. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr spolu s příslušenstvím úvěru. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021 převedena na žalobkyni.

2. Svým podáním doručeným soudu dne 16. 3. 2022 vzala žalobkyně svou žalobu částečně zpět,

a to co do kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč a co do smluvní pokuty ve výši 351 Kč. Soud tak ve smyslu ust. v tomto rozsahu řízení zastavil, když žaloba byla částečně vzata zpět před zahájením prvního jednání ve věci a k úkonu žalobkyně tak nebyl nutný souhlas žalovaného (výrok I. tohoto rozsudku).

3. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že rozhodnutí ponechal na rozhodnutí soudu a pokud jej soud zaváže k platební povinnosti, požádal o umožnění splátek.

4. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když

proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání ( ), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení

5. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu:

Pohledávka za žalovaným byla na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek

ze dne 29. 3. 2021 a na základě následné dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 7. 2021 postoupena z původního věřitele na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 14. 7. 2021, odeslaným dne 15. 7. 2021.

Dne 4. 1. 2021 byla mezi společnosti právnická osoba a žalovaným jako spotřebitelem uzavřena smlouva o úvěru číslo ve které se věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit nejpozději do 30 dní s možností prodloužení do 360 dní s pohyblivými úroky a poplatky dle délky prodloužení splatnosti. Úvěr věřitel žalovanému poskytl v hotovosti v den uzavření smlouvy.

Žalobkyně v řízení neprokázala, že věřitel před poskytnutím úvěru provedl řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného.

Zástupce žalobkyně žalovaného vyzval k úhradě žalované pohledávky předžalobní výzvou ze dne 18. 10. 2021, odeslanou dne 20. 10. 2021.

6. Podle ustanovení smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje,

že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle ustanovení věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

8. Podle ust. , 2 , o spotřebitelském úvěru poskytovatel

před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže

ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže

z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu

na své příjmy.

9. Podle ust. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel

je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle ust. , neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle ust. , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle ust. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo

na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Soud v rámci právního hodnocení zhodnotil zjištěné skutečnosti ve spojení s výše uvedenými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná pouze částečně. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně je ve věci aktivně věcně legitimována, když na ni na základě výše uvedené smlouvy byla předmětná pohledávka za žalovaným platně převedena a toto bylo žalovanému řádně oznámeno. V řízení bylo dále zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které věřitel žalovanému poskytl úvěr v celkové výši 3 000 Kč. Žalobkyně v řízení neprokázala, že věřitel před uzavřením smlouvy provedl řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Podle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven

či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy

(srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , dostupný

na www.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení o. z., je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout

i bez návrhu. Soud poukazuje, že k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru lze dospět i s ohledem na čl. 8 odst. 1 směrnice č. 2008/48/ES, o smlouvách

o spotřebitelském úvěru, který stanoví, že členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Podle čl. 23 směrnice, členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření

k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Ačkoliv se textu směrnice nelze přímo dovolávat ve vztahu mezi jednotlivci, národní soudy jsou v rámci tzv. nepřímého účinku směrnic povinny volit v rámci národního práva eurokonformní výklad

(viz např. rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C -377/14, Radlinger, nebo C -76/10, Pohotovosť). Uvedenou interpretaci potvrzuje i rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, OPR-Finance, k předběžné otázce vznesené českým soudem k předmětné právní úpravě Soudní dvůr v něm vyložil, že a 23 předmětné směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v  této směrnice,

tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Na základě výše uvedeného není pochyb o tom, že ust. je v části zakotvující pro případ porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele sankci relativní neplatnosti smlouvy v rozporu s unijním právem, a soud proto příslušné ustanovení v této části neaplikoval.

14. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem tak soud zavázal žalovaného k zaplacení jistiny úvěru ve výši 3 000 Kč a zaplacení zákonných úroků z prodlení, jejichž výši i počátek prodlení soud shledal v souladu se skutkovými zjištěními soudu (výrok III. tohoto rozsudku). Soud pak nevyhověl nároku žalobkyně na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč a žaloba tak byla v tomto rozsahu zamítnuta (výrok II. tohoto rozsudku).

15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. , přičemž soud posuzoval míru procesního úspěchu a neúspěchu stran v daném sporu. Soud při posuzování úspěchu a neúspěchu ve věci přihlížel k celkové částce uplatněné žalobou včetně veškerého příslušenství, neboť i tyto skutečnosti je nutno zohlednit, když rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má být zřejmým a logickým ukončením celého soudního řízení a ne pouze mechanickým posuzováním výsledku sporu bez komplexního zhodnocení rozhodnutí v meritu věci (viz. nález Ústavního soudu ČR sp.zn. ). Soud tedy kapitalizoval veškeré žalobou uplatněné příslušenství, a to ke dni rozhodnutí. Žalobkyně se tak v řízení domáhala zaplacení částky

v celkové výši 4 268,29 Kč a žalobě bylo vyhověno co do zaplacení částky 3 294,29 Kč. Co

do celkové částky 501 Kč pak bylo řízení zastaveno z důvodu procesního zavinění žalobkyně a co do částky 473 Kč byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, v tomto rozsahu je tak nutné žalobkyni považovat za neúspěšnou účastnici. Více procesně úspěšným účastníkem byla žalobkyně, rozdíl úspěchu a neúspěchu v její prospěch činil 54,36 % z předmětu řízení. Žalobkyni vznikly v řízení náklady v celkové výši 1 489 Kč, které představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí věci a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva), 3 x režijní paušál

po 100 Kč dle vyhl. č. (když se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně touž žalobkyní ve skutkové a právně obdobných věcech viz rozhodnutí Ústavního soudu ), a 21% DPH z odměny za zastoupení a režijního paušálu ve výši 189 Kč. Žalobkyni pak vzniklo právo na zaplacení části těchto nákladů řízení v poměru 54,36 %, tj. právo na zaplacení nákladů řízení ve výši 809 Kč Místo plnění nákladů řízení pak je k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením (výrok IV. tohoto rozsudku).

16. Lhůtu k plnění určil soud v souladu s ust. věta za středníkem , když žalovanému bylo na základě jeho žádosti umožněno dluh uhradit v pravidelných měsíčních splátkách, a to pod ztrátou výhody splátek. Z výpovědi žalovaného bylo zjištěno, že bydlí společně se svou přítelkyní, která je na rodičovské dovolené a pobírá rodičovský příspěvek

a sociální dávky. Společně vychovávají 2 nezletilé děti. Žalovaný aktuálně nemá stálé zaměstnání, ale dochází na brigádu, kde si za jeden víkend vydělá cca 1 600 Kč. Soud má za to, že z těchto poměrů bylo zjištěno, že je žalovaný schopen jistinu úvěru s příslušenstvím splatit ve splátkách po 600 Kč měsíčně až do úplného zaplacení dluhu a náhradu nákladů řízení v celkové výši

809 Kč je žalovaný schopen splatit ve dvou splátkách po 404,50 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.