Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
5 C 61/2022-20
Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Davidem Svobodou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 7 104 Kč s přísl.
takto:
I. Řízení se zastavuje co do požadavku na zaplacení částky 7 104 Kč a na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 96 Kč.
II. Ve zbylé části se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Řízení se zastavuje co do požadavku na zaplacení částky 7 104 Kč a na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 96 Kč. II. Ve zbylé části se žaloba zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jistinu ve výši 3 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 204 Kč, smluvní pokutu 900 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky a úroky z prodlení s odůvodněním, že žalobkyně se žalovanou uzavřela dne 25. 11. 2021 distančním způsobem smlouvu o úvěru, žalovaná však jistinu ani poplatek za poskytnutí úvěru ve sjednané lhůtě nezaplatila, proto jí žalobkyně vyúčtovala smluvní pokutu dle článku 7.2 smlouvy ve výši 2 x 450 Kč. Kromě toho požadovala zaplatit náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 600 Kč, sjednané v čl. 7 smlouvy. V průběhu řízení vzala žalobkyně zpět žalobu co do požadavku na zaplacení částky 7 200 Kč, protože žalovaná dne 11. 4. 2022 zaplatila částku 7 000 Kč a dne 19. 4. 2022 částku 200 Kč.
Výrokem I. soud zastavil řízení dle § 96 odst. 2 o. s. ř. z důvodu částečného zpětvzetí žaloby, když žalobkyně neupřesnila, ve vztahu k jakým uplatněným nárokům bere konkrétně žalobu zpět.
Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Z listinných důkazů soud zjistil, že smlouva o úvěru byla sjednána dne 25. 11. 2021, totožnost žalované byla ověřena její zaslanou platbou 1 Kč a fotokopií občanského průkazu. Ve smlouvě je sjednaná úroková sazba ve výši 39 % ročně, poplatek za poskytnutí úvěru při včasné úhradě dluhu činí dle čl. 4 smlouvy 3 204 Kč, v případě včasné úhrady dluhu je poplatek„ po slevě“ 744 Kč, při prodlení. RPSN tak při včasném splacení činí 1 916 % a při prodlení„ 832 000 %“.
Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud má za prokázané, že by mezi ní a žalovanou byla smlouva o úvěru, na základě které byla žalované za úplatu v celkové výši 744 Kč (v případě včasného splacení) nebo 3 204 Kč poskytnuta částka 3 000 Kč, se splatností 30 dnů.
Veškeré platby, které je v případě spotřebitelského úvěru možné po dlužníkovi požadovat v souvislosti s prodlením spotřebitele, upravuje § 122 zákona č. 256/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, nazvaný„ Omezení plateb souvisejících s prodlením spotřebitele“. Ten v odst. 1 stanoví, že věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze
a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu,
b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo
c) smluvní pokutu.
Dle odst. 2 je uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč.
Dle odst. 3 souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.
Dle odst. 4 u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.
Každý poskytovatel spotřebitelského úvěru je kromě jistiny oprávněn požadovat ke splacení sjednaný poplatek (jehož výše však musí obstát korektivem dobrých mravů dle 580 odst. 1 o.z.), dále náhradu prokázané výše nákladů účelně vynaložených na uplatnění (pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu), dále sjednaný úrok (omezený v § 122 odst. 4 tohoto zákona) a platby v důsledku prodlení maximálně do výše poloviny jistiny.
V projednávané smlouvě byl v čl. 4 sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 204 Kč, v případě včasné úhrady dluhu je poplatek„ po slevě“ 744 Kč. Rozdíl mezi těmito částkami je nepochybně platba související s prodlením spotřebitele, která výrazně převyšuje polovinu výše spotřebitelského úvěru, kromě toho žalobkyně požaduje ještě další sjednanou smluvní pokutu. Dle tvrzení žalobkyně však žalovaná zaplatila 7 200 Kč, tedy více, než je součet jistiny 3 000 Kč, smluvní pokuty 1 500 Kč, tříměsíčních úroků (97,50 Kč) i požadované náhrady účelně vynaložených nákladů. Proto bylo nadbytečné vyzývat žalobkyni k doložení skutečné výše vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele, a soud ve zbylé části žalobu zamítl.
O nákladech řízení soud rozhodl v § 142 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy žalobkyně měla převážný úspěch ve věci, náhrada sestává ze zaplaceného soudního poplatku.
Poučení:
Proti výroku I. a III. tohoto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím soudu podepsaného. Proti výroku II. není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o.s.ř.)
Nesplní-li žalovaná povinnost uloženou tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.