Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 213/2021-49

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu titul Martinou Volfovou jako samosoudkyní ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovité věci

takto:

I. Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované k pozemku parc. č. st. 89, jehož součástí je stavba adresa, v k. ú. část obce, obec Vitice, zapsaném na list vlastnictví vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kolín, se zrušuje.

II. Pozemek parcela č. st. parc. č. st. 89, jehož součástí je stavba adresa, v k. ú. část obce, obec Vitice, zapsaném na list vlastnictví vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kolín, se přikazu je do vlastnictví žalobce titul celé jméno žalobce, narozeného datum, bytem adresa.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na vypořádacím podílu částku ve výši částka, do 60 dnů ode dne právní moci rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku ve výši částka, k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované k pozemku parc. č. st. 89, jehož součástí je stavba [adresa], v k. ú. [část obce], obec Vitice, zapsaném na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kolín, se zrušuje. II. Pozemek parcela č. st. parc. č. st. 89, jehož součástí je stavba [adresa], v k. ú. [část obce], obec Vitice, zapsaném na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kolín, se přikazu je do vlastnictví žalobce [titul] [celé jméno žalobce], narozeného [datum], bytem [adresa]. III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na vypořádacím podílu částku ve výši [částka], do 60 dnů ode dne právní moci rozsudku. IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku ve výši [částka], k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou dne datum ve znění jejího doplnění ze dne datum a návrhu při jednání konaného dne datum domáhal zrušení a vypořádaní podílového spoluvlastnictví k pozemku parc. č. st. 89, jehož součástí je stavba adresa, v katastrálním území Chotýš, obec Vitice, zapsaného na list vlastnictví, vedeného u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrálního pracoviště Kolín. Žalobce je přitom vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ¾ k této nemovitosti a žalovaná podílu o velikosti ¼. Ve spoluvlastnictví se žalovanou nemá zájem nadále setrvávat, podíl žalované je zatížen několika zástavními právy z důvodu proti ní vedených exekucí. Dle názoru žalobce nejde předmětnou nemovitost reálně rozdělit na samostatné nemovité věci, neboť se jedná o rodinný dům se zahradou, které spolu tvoří jeden funkční celek a dělení nemovitosti by tak z hospodářského a funkční hlediska nebylo účelné ani možné. Proto žalobce navrhl přikázání nemovitosti do jeho vlastnictví s tím, že by žalované poskytl přiměřenou náhradu. titul za jménem znaleckým posudkem, v němž byla obvyklá cena nemovitosti stanovena na částku částka. Na podíl žalované o velikosti ¼ tak připadá částka částka, kterou by žalované vyplatil. Před podáním žaloby se žalobce snažil bezvýsledně žalovanou kontaktovat s výzvou ke zrušení a vypořádání jejich spoluvlastnictví.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. K nařízenému jednání se žalovaná bez omluvy nedostavila, bylo tak jednáno v její nepřítomnosti dle , (dále jen „ “).

4. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zejména zjištěno, účastníci jsou v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm Kolín, zapsáni na list vlastnictví jako spoluvlastníci k pozemku parc. č. st. 89, jehož součástí je stavba k bydlení adresa, v katastrálním území Chotýš a obci obec, žalobce s podílem ¾ a žalovaná s podílem ¼.

5. Výzvou ze datum včetně dokladu o odeslání a dodejky považuje soud za zjištěné, že žalobce se snažil kontaktovat žalovanou se záměrem zahájit jednání o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k předmětné nemovitosti a požádal ji rovněž o její návrh řešení, kterým by mohlo zrušení a vypořádání proběhnout. Zároveň byla žalovaná upozorněna, že pokud se nepodaří dosáhnout dohody, podá žalobce žalobu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k příslušenému soudu. Výzva se žalobci, resp. jeho právnímu zástupci, vrátila s tím, že žalovaná se z adresy svého trvalého pobytu odstěhovala.

6. Znaleckým posudkem číslo z datum z oboru ekonomika, odvětví oceňování nemovitostí, vypracovaného Znaleckým ústavem právnická osoba, byla stanovena obvyklá cena předmětné nemovitosti podle stavu ke dni datum na částku částka. Tento znalecký posudek nechal zpracovat žalobce, přičemž obsahuje doložku znalce, že si je vědom následků vědomě nepravdivého posudku ve smyslu

7. Z výpisu z účtu žalobce ze dne datum bylo zjištěno, že aktuální zůstatek na tomto účtu činí částka.

8. Na základě provedených důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu takový, že účastníci jsou v katastru nemovitostí zapsáni jako spoluvlastníci k výše specifikované nemovitosti, žalobce s podílem ¾ a žalovaná s podílem ¼. Žalobce nemá zájem ve spoluvlastnictví k uvedené nemovitosti se žalovanou nadále setrvávat, a proto ji vyzval k jednání o jeho zrušení a vypořádání, přičemž tato výzva zůstala bez odezvy. Preferovaným způsobem vypořádání spoluvlastnictví je pro žalobce přikázání dané nemovitosti do jeho vlastnictví s vyplacením žalované. Pro tento účel nechal vypracovat znalecký posudek, v němž byla obvyklá cena nemovitosti stanovena na částku částka. Žalobce zároveň podpořil svůj záměr doložením výpisu z jeho účtu, který prokazuje, že disponuje dostatečnými finančními prostředky pro vyplacení žalované v poměru k velikosti jejího spoluvlastnického podílu, tj částkou částka.

9. Podle , (dále jen „ “) osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky.

10. Podle nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

11. Podle každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

12. Podle spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu. Spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních ( ).

13. Podle jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné.

14. Podle nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

15. Podle je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

16. Podle není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

17. V posuzované věci tak soud uzavírá, že účastníci jsou spoluvlastníky předmětné nemovitosti ve smyslu Jelikož se účastníkům nepodařilo dosáhnout dohody o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví dle , podal žalobce dle návrh, aby o zrušení a vypořádání rozhodl soud.

18. Primárním způsobem vypořádání spoluvlastnictví je rozdělení společné věci ( ). Soud dospěl k závěru, že u předmětné nemovitosti není její reálné rozdělení dobře možné. Reálnému rozdělení nemovitosti brání několik skutečnosti. První z nich je skutečnost, že spoluvlastnické podíly účastníků na nemovitosti nejsou stejné, když žalobce disponuje podílem o velikosti ¾ a žalovaná ¼. To samo o sobě reálně rozdělení věci neznemožňuje (viz ust. ), avšak muselo by dojít k vyrovnání v penězích, což však naráží na finanční situaci žalované, o níž lze důvodně předpokládat, že není dobrá, neboť její podíl je zatížen soudcovskými a exekutorskými zástavními právy. Obdobně žádný z účastníků neprojevil v řízení přání věc reálně rozdělit ani případnou ochotu se podílet svými prostředky na nutných stavebních úpravách, přičemž zde opět vyvstává pochybnost, zda žalovaná disponuje prostředky, které by na úpravu nemovitosti v rámci jejího rozdělení mohla vynaložit. Dále soud zastává názor, že rozdělením nemovitosti by se mohla podstatně snížit její hodnota, když by se z jednoho hospodářského a funkčního celku staly dva znatelně menšího rozsahu. Z uvedených důvodů a za účelem nenavyšování nákladů řízení a jeho nepřiměřeného prodlužování soud nenechával zpracovat znalecký posudek k posouzení otázky možného reálného rozdělení nemovitosti.

19. Dalším možným způsobem vypořádání spoluvlastnictví je přikázání společné věci jednomu spoluvlastníkovi (nebo více spoluvlastníkům) za přiměřenou náhradu vyplacenou ostatním spoluvlastníkům. V posuzovaném případě žalobce projevil zájem o přikázání nemovitosti do svého vlastnictví a pro tyto účely nechal zpracovat znalecký posudek o stanovení obvyklé ceny nemovitosti. Znalecký ústav obec určil obvyklou cenu dané nemovitosti na částka Částku vypořádacího podílu žalované navrhl žalobce s ohledem na výši jejího spoluvlastnického podílu na nemovitosti a v souladu s uvedeným znaleckým posudkem. Na podíl žalované o vel. ¼ připadá částka. Znalecký posudek obsahuje všechny náležitosti a doložku dle a soud k němu tak přistoupil, jako by jej nechal zpracovat sám.

20. Soud dále konstatuje, že žalobce rovněž naplnil tzv. kritérium solventnosti, tj. prokázal, že disponuje dostatečnými finančními prostředky pro vyplacení žalované.

21. Vzhledem k tomu soud podílové spoluvlastnictví účastníků zrušil (výrok I. rozsudku) a přikázal předmětnou nemovitost do vlastnictví žalobce (výrok II.) za přiměřenou náhradu ve výši částka odpovídající znaleckému posudku, která bude žalované vyplacena ve lhůtě 60 dnů od právní moci rozsudku (výrok III.). Tuto lhůtu soud považuje vzhledem k výši poukazované částky za přiměřenou.

22. O nákladech řízení (výrok IV.) soud rozhodl podle ust. Soud si je vědom, že v posuzovaném případě se jedná o tzv. řízení iudicium duplex, tedy řízení, které může být zahájeno k návrhu kteréhokoliv z budoucích účastníků a přes formální označení, odpovídající dikci zákona, jsou všichni účastníci vzájemně v postavení odpovídajícím procesní pozici žalobce a žalovaného současně, nehledě na to, kdo žalobu podal. Povahově tak nejde o klasické sporné řízení, v němž by jedna z proti sobě stojících stran musela vyhrát a druhá prohrát. Strany v těchto případech nemohou předjímat rozhodnutí soudu. Ve své podstatě tak všichni účastníci řízení mají ve věci částečný úspěch. Soudy u takových řízení o nákladech rozhodují zpravidla tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladu řízení, neboť vzhledem ke specifickému postavení účastníků, lze jen stěží určit„ stranu vítěznou“ a stranu, jež v řízení„ prohrála“. Jako spravedlivé se tak jeví, aby každý z účastníků nesl své náklady sám. K jinému postupu při rozhodování o nákladech řízení by tak soud ve věcech zrušení a vypořádání spoluvlastnictví měl přistoupit jen shledá-li pro to důležité důvody a okolnosti a aplikovat ust. (k uvedené problematice srov. např. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. ze dne datum, sp. zn. ze dne datum či sp. zn. ze dne datum).

23. V tomto případě soud shledal adekvátní důvody pro jiný postup, co se týče rozhodnutí o nákladech řízení zejména v aktivitě účastníků v průběhu řízení a rovněž ve skutečnosti, že žalobci bylo vyhověno ohledně jím navrženého způsobu vypořádání. Žalobce byl v řízení po celou dobu aktivní, před podáním žaloby vyzval žalovanou k jednání o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví a sám si nechal vypracovat znalecký posudek za účelem ocenění nemovitosti pro účely vyplacení žalované. Žalovaná naproti tomu byla po celou dobu v řízení pasivní. Žalobci rovněž bylo vyhověno co do jím preferovaného způsobu vypořádání a o jeho úspěchu ve věci tak lze fakticky hovořit, a to přestože nejprve žalobou navrhoval řešení formou dražby mezi spoluvlastníky, což činil z obav, aby nenabyl podíl žalované včetně všech zástavních práv zapsaných ve prospěch věřitelů žalované, která byla stižena vícero exekucemi. Již od počátku řízení však uváděl, že pokud dojde k zániku zástavních práv na podílu žalované, nebrání se přikázání nemovitosti do svého vlastnictví.

24. Z uvedených důvodu soud přiznal žalobci dle právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, a to konkrétně:

- částka (zaplacený soudní poplatek)

- Advokát žalobce učinil v řízení celkem pět úkonů právní služby: převzetí a příprava zastoupení ( vyhl. č. , advokátního tarifu, dále jen „a.t.“), předžalobní výzva, žaloba, vyjádření ve věci samé ze dne datum ( a.t.) a účast na jednání soudu dne datum ( a.t.)

o) Mimosmluvní odměna za pět úkonů právní služby při tarifní hodnotě částka činí 5 x částka (§ 8 odst. 5 věta první a.t., § 7 bod 6. a.t.)

o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 5 x částka (§ 13 odst. 1 a 4 a.t.)

-) částka (cena za znalecký posudek číslo vypracovaný Znaleckým ústavem obec, doloženo fakturou číslo ze dne datum)

Celkem tak má žalobce nárok na náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to k rukám zástupce žalobce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci tohoto rozsudku ( , ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.