Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 CO 179/2021-176

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Jeřábka a soudkyň JUDr. Evy Kotrbaté a JUDr. Nataši Loužilové ve věci

žalobkyně:

; Mgr. jméno příjmení, narozená dne datum

bytem adresa

zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti;

žalovaným: ; 1) anonymizováno jméno příjmení, IČO

sídlem adresa

2) právnická osoba, IČO

sídlem adresa

o určení neúčinnosti kupní smlouvy

o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Rokycanech ze dne 25. 5. 2021, č. j. -154

takto:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem prvoinstanční soud zamítl žalobu ze dne 3. 3. 2016 na určení neúčinnosti kupní smlouvy ze dne 27. 10. 2015, uzavřené mezi prodávající anonymizováno jméno příjmení, IČO, se sídlem adresa, insolvenční správkyní v insolvenční věci dlužnice Mgr. jméno příjmení, IČO, se sídlem adresa, IČO, se sídlem adresa (výrok I). Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II). V odůvodnění odkázal na ustanovení , a a dospěl k závěru, že všechny zákonné podmínky byly splněny. Nemovitosti byly řádně oceněny a zpeněženy na základě pokynu zajištěného věřitele za cenu, jež převyšovala cenu obvyklou, stanovenou znaleckým posudkem, přičemž žalobkyně správnost znaleckého posudku nijak nezpochybňovala. Zajištěný věřitel pokyn ke zpeněžení nemovitostí mimo dražbu insolvenčnímu správci udělil dne 2. 10. 2015 a není pochyb o tom, že k prodeji nemovitostí nebylo třeba souhlasu věřitelského výboru. Důvodná není ani námitka, že nemovitost byla prodána pod cenou. Dle znaleckého posudku jméno příjmení ze dne 15. 11. 2013 činila obvyklá cena nemovitostí částku 336 640 Kč. Nemovitosti byly prodány mimo dražbu přímému zájemci za stanovenou cenu 550 000 Kč na základě smlouvy ze dne 27. 10. 2015 uzavřené mezi účastníky řízení. Soud prvního stupně proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.

2. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včas odvolání, namítajíc, že dle jejího přesvědčení zpeněžením nemovitostí v rámci insolvenčního řízení nebylo dosaženo maximální možné finanční protihodnoty, kterou by bylo bývalo možno použít k uspokojení pohledávek věřitelů přihlášených do insolvenčního řízení žalobkyně. Nevýhodným prodejem tak došlo k poškození zájmů jednotlivých věřitelů a v konečném důsledku i k poškození zájmů žalobkyně. Prvoinstanční soud zamítl návrh na vypracování znaleckého posudku ke stanovení tržní ceny spoluvlastnického podílu o velikosti ideálních ¾ na nemovitostech žalobkyně, tedy k období druhého pololetí roku 2015. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

3. Odvolací soud k odvolání žalobkyně přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, podle a Přihlédl k námitkám obsažených v odvolání žalobkyně a poté dospěl k závěru, že toto odvolání není důvodné, byť z jiných důvodů, než žalobkyně namítala.

4. Podle , , neúčinnými jsou právní úkony, kterými dlužník zkracuje možnost uspokojení věřitelů nebo zvýhodňuje některé věřitele na úkor jiných. Za právní úkon se považuje též dlužníkovo opomenutí. Podle odst. 2 téhož ustanovení neúčinnost dlužníkových právních úkonů, včetně těch, které tento zákon označuje za neúčinné a které dlužník učinil poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, se zakládá rozhodnutím insolvenčního soudu o žalobě insolvenčního správce, kterou bylo odporováno dlužníkovým právním úkonům (dále jen„ odpůrčí žaloba“), není-li dále stanoveno jinak.

5. Podle zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno. Podle odst. 2 téhož ustanovení neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba).

6. Předně je třeba uvést, že soud prvního stupně se v podstatě zabýval pouze neplatností kupní smlouvy ze dne 27. 10. 2015, avšak tato otázka již byla vyřešena rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 12. 2016, č. j. -56. Neúčinností této kupní smlouvy se vůbec nezabýval. Soud prvního stupně měl posoudit, zda kupní smlouva ze dne 27. 10. 2015 je neúčinná, jak namítala žalobkyně. Právo podat odpůrčí žalobu má za trvání insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka výlučně insolvenční správce (§ 239 odst. 1 ins. zák.) Ani obecná úprava odporovatelných a neúčinných právních úkonů nečiní dlužníka aktivně věcně legitimovaným k podání takové žaloby. Žalobkyně tak neměla aktivní legitimaci k podání žaloby na neúčinnost kupní smlouvy a odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně potvrdil dle , byť z jiných důvodů, než žalobu zamítl soud prvního stupně.

7. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodováno dle ve spojení s  První žalovaná náklady odvolacího řízení nepožadovala a druhému žalovanému náklady odvolacího řízení nevznikly. Žádnému z účastníků proto nebylo právo na náhradu nákladů odvolacího řízení přiznáno.

Poučení:

Pokud by rozsudek odvolacího soudu závisel na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak, bylo by proti rozsudku odvolacího soudu přípustné dovolání, které by bylo třeba podat do dvou měsíců od doručení rozsudku odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu ČR, prostřednictvím Okresního soudu v Rokycanech.