Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
33 C 123/2022-53
Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl JUDr. Tomášem Holčapkem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
o zaplacení 1 564 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 564 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z uvedené částky za dobu od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právní zástupkyně žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 3 062 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Česká republika nemá právo na náhradu nákladů řízení spojených s ustanovením opatrovnice žalované.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 564 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z uvedené částky za dobu od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právní zástupkyně žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 3 062 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Česká republika nemá právo na náhradu nákladů řízení spojených s ustanovením opatrovnice žalované.
1. Předmětem řízení v době vydání rozsudku bylo peněžité plnění nepřevyšující na jistině 10 000 Kč, proto proti vydanému rozsudku není odvolání přípustné a podle § 157 odst. 4 o. s. ř. se v odůvodnění uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
2. Předmětem řízení bylo zaplacení částky ve výši 1 564 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % za dobu od datum do zaplacení, a to z titulu příspěvku placeného vlastníkem či provozovatelem vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů, ve vztahu k přípojnému vozidlu s nejvyšší povolenou hmotností do 750 kg, registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu vozidla UE677136, který byl v době od datum do datum, tj. 316 dnů, evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, žalovaná byla ohledně něho evidována jako vlastník resp. provozovatel a zároveň k vozidlu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobkyně na základě toho uplatnila nárok na příspěvek podle § 4 odst. 1 uvedeného zákona vypočtený jako součin počtu dní a denní sazby, konkrétně 316 dnů krát 4 Kč, tedy 1 264 Kč, a dále na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 uvedeného zákona ve výši 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.
3. Soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu. Jako vlastník a provozovatel výše uvedeného vozidla byla v celém období od datum do datum vedena žalovaná (prokázáno informací z databáze vozidel). K vozidlu nebylo v uvedeném období sjednáno pojištění odpovědnosti (prokázáno informací o pojištění před uvedeným obdobím; žalovaná nic jiného ani netvrdila a neprokazovala). Žalobkyně opakovaně vyzvala žalovanou, aby zaplatila příspěvek do garančního fondu (prokázáno výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne datum, informací o doručení zásilky, první upomínkou, druhou upomínkou a doručenkou). Právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu před podáním žaloby (prokázáno předžalobní výzvou ze dne datum a doručenkou datové zprávy).
4. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů, jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 uvedeného zákona, tedy povinnosti mít sjednáno pojištění odpovědnosti ohledně vozidla zapsaného v registru silničních vozidel. Žalobkyně prokázala, že žalovanou k zaplacení příspěvku vyzvala ve lhůtě dle § 4 odst. 6 uvedeného zákona. Výše příspěvku byla vypočtena v souladu se zákonem a vyhláškou č. 205/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, na celkem 1 264 Kč. Dle § 4 odst. 4 uvedeného zákona dále platí, že osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, tedy v souladu s vyhláškou č. 205/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, částku 300 Kč. Jelikož žalovaná coby vlastník a provozovatel specifikovaného vozidla neměla ve výše uvedeném období k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, přičemž z toho vyplývající příspěvek, jehož příjemcem je žalobkyně, nezaplatila, vznikl žalobkyni nárok uplatněný žalobou v plné výši.
5. Pokud šlo o obranu žalované, soud uzavřel, že není podstatné, zda žalobkyně vymáhala příspěvek do garančního fondu za jiné období (tj. od skončení pojištění dne datum do začátku nyní nárokovaného období dne datum), přičemž vzhledem k datu zaslání výzvy k úhradě se nárok žalobkyně neprekludoval.
6. Soud proto žalobu shledal důvodnou a v celém rozsahu jí vyhověl včetně požadovaného příslušenství.
7. O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ji účastníku, který měl ve věci plný úspěch, tedy žalobkyni. Soud neshledal důvodu, pro který by toto právo žalobkyni měl odepřít, přičemž neshledal ani, že by žalobkyně v tomto případě účelově štěpila své nároky do více soudních řízení.
9. Výše náhrady nákladů řízení činí celkem 3 062 Kč a sestává z následujících položek:
a) soudní poplatek ve výši 400 Kč;
b) odměna za zastupování advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.“), po 200 Kč podle § 14b odst. 1 a. t. za 3 úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, žaloba;
c) paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. za uvedené 3 úkony;
d) odměna za zastupování advokátem po 1 000 Kč podle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 a. t. za 1 úkon právní služby: účast při ústním jednání dne datum;
e) paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. za uvedený 1 úkon;
f) náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 %, tedy 462 Kč.
10. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.
11. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.
12. Soud dále rozhodl, že stát nemá vůči procesně zcela neúspěšné žalované právo na náhradu nákladů řízení spojených s ustanovením opatrovnice žalované, tedy nákladu podle § 140 odst. 2 o. s. ř., a to s ohledem na skutečnost, že k ustanovení opatrovnice došlo na základě iniciativy soudu pro soudem shledané nebezpečí z prodlení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím splněna, lze se splnění domáhat prostřednictvím soudního výkonu rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo exekuce podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, ve znění pozdějších předpisů.