Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
15 C 78/2022-25
Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Drahorádovou ve věci
žalobce: ; právnická osoba, IČO,
sídlem adresa, obec a číslo,
zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení,
sídlem adresa, obec - část obce
proti
žalovaná: ; celé jméno žalované, datum narození,
bytem adresa, obec
- o zaplacení 7 810,10 Kč s příslušenstvím (úvěr)
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 7 810,10 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 718 Kč, s 8,25 % úrokem ročně z částky 5 780,10 Kč od datum do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 337,15 Kč, s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 5 780,10 Kč od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 7 810,10 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 718 Kč, s 8,25 % úrokem ročně z částky 5 780,10 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 337,15 Kč, s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 5 780,10 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.
1. Žalobce se žalobou domáhal na žalované zaplacení částky 7 810,10 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu nesplacení úvěru poskytnutého na základě smlouvy o revolvingovém úvěru číslo ze dne datum.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobce nikterak nesporovala.
3. Jelikož žalobce již v žalobě samé souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, vyzval soud žalovanou, aby sdělila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaná ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že se žalovaná ve stanovené lhůtě k navrhovanému postupu soudu nevyjádřila, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.
4. Soud provedl dokazování těmito listinami – Smlouvou o revolvingovém úvěru, Všeobecnými obchodními podmínkami, Ceníkem, výpisem z úvěrového účtu, poslední výzvou k úhradě dlužné částky a výpovědí smlouvy, rozhodnutím o okamžité splatnosti celkového dluhu, poklady pro soudní jednání, výzvou k úhradě dluhu a podacím archem. Tyto listiny prokazují, že žalobce uzavřel se žalovanou dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě poskytl žalované úvěr až do výše úvěrového limitu 6 000 Kč. Úvěr byl veden na úvěrovém účtu č. bankovní účet. Žalovaná se zavázala úvěr a úroky z úvěru hradit žalobci v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu, tj. ve výši 300 Kč, vždy v 20. den každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem listopadem 2019. Za poskytnutí úvěru byl sjednán úrok ve výši 16,90 % ročně. Smluvní strany se zavázaly dodržovat Všeobecné obchodní podmínky právnická osoba a Ceník., které byly nedílnou součástí smlouvy o úvěru. Žalovaná čerpala finanční prostředky, tyto však řádně nesplácela. Proto žalobce dopisem ze dne datum prohlásil celý úvěr za splatný ke dni datum. Žalovaná dlužnou pohledávku neuhradila. Ke dni datum se jednalo o částku v celkové výši 8 865,25 Kč, když jistina činila 5 780,10 Kč, úrok 718 Kč, úrok z prodlení 337,15 Kč a poplatky činily 2 030 Kč. Žalovaná ničeho neuhradila ani po další výzvě žalobce.
5. Právní poměry mezi žalobcem a žalovanou se řídí ustanovením § 2395 a následujícími zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“)., podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 1970 z.č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
8. Soud má za to, že žaloba byla podána po právu, a proto jí v celém rozsahu vyhověl. Soud vzal za prokázané, že žalobce jako věřitel poskytl žalované finanční prostředky na základě smlouvy o revolvingovém úvěru a dohodl si s ní úrok. Žalovaná nesplnila svoji povinnost splácet dluh tak, jak se zavázala ve smlouvě o revolvingovém úvěru, nereagovala řádně na výzvy k úhradě dlužné částky, proto žalobce celý úvěr zesplatnil a vyzval žalovanou k úhradě celé dlužné úvěrové pohledávky. Žalovaná dluh neuhradila. Výše žalobního nároku ostatně nebyla v průběhu řízení ze strany žalované nikterak rozporována, kdy bylo pouze a jen na žalované, aby uhrazení žalobní pohledávky žalobci tvrdila a současně taktéž i prokázala. Žalovaná takto nepostupovala a soud tuto skutečnost za prokázanou nemá. S ohledem na skutečnost, že se žalované nepodařilo prokázat splnění svých smluvních povinností, soud žalované žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku, uložil splnit v rozsahu požadovaném žalobcem, a to v obecné třídenní pariční lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., a to včetně úroku z prodlení, jehož výši a počátek splatnosti soud shledává se zákonem souladnou, neodporující skutkovým zjištěním soudu.
9. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč dle položky 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem v celkové výši 600 Kč, tj. za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby, 3 režijních paušálů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč a 21% DPH, celkem tedy 1 489 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalované povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka.
10. Soud přiznal odměnu podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. z následujících důvodů: Žaloba je považována za žalobu“ formulářovou“, neboť žalobce podává obdobné žaloby opakovaně, na formulářovém ustáleném vzoru, ve kterém uvádí shodná skutková tvrzení, lišící se pouze konkrétními údaji o žalované osobě, údajích o uzavření smlouvy, výši dlužné částky a výši úroku. Žaloby se týkají právně obdobných věcí. Tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50.000 Kč. Nejedná se o žalobu, která by byla individuálně koncipovaným návrhem vždy novým pro konkrétní právně a skutkově odlišnou věc. Použití uvedeného ustanovení citované vyhlášky nevede ve svých důsledcích k porušení listiny základních práv a svobod a není rozporu s ústavou garantovaným právem na právní pomoc.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.