Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 341/2020-80
Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Hanákovou, LL.M., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený soudem údaje o zástupci
pro 3 577 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 577 Kč s úrokem z prodlení z částky 3 577 Kč od 25. 5. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně titul jméno příjmení, advokáta.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 577 Kč s úrokem z prodlení z částky 3 577 Kč od 25. 5. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení], advokáta.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne 1. 10. 2020, ve znění doplnění ze dne
11. 2. 2022, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 3 577 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla dne 15. 1. 2019 uzavřena pojistná smlouva číslo jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla značka automobilu anonymizováno, registrační značka s pojistným splatným čtvrtletně. Žalovaný neuhradil pojistné za období od 16. 1. 2019 do 24. 5. 2019, splatné dne 17. 1. 2019. Za předmětné období činí dlužné pojistné 3 577 Kč. žalobkyně proto vyzvala žalovaného k úhradě dlužného pojistného upomínkou ze dne 24. 3. 2019 s upozorněním na možnost zániku pojistného vztahu, nebude-li pojistné uhrazeno do 23. 5. 2019 žalovaný však ani poté dlužné pojistné neuhradil, pojistný vztah tak zanikl dne 24. 5. 2019. Žalobkyně tedy požadovala pojistné za období od 16. 1. 2019 do 15. 4. 2019 ve výší čtvrtletního předpisu v částce 2 501 Kč, které nebylo uhrazeno a pojistné za období 16. 4. 2019 do 24. 5. 2019, za které nebylo pojistné uhrazeno. Celková doba neplacení pojistného tak činila 1 měsíc a 9 dní, přičemž roční pojistné bylo sjednáno ve výši 10 007 Kč. K výpočtu dlužné částky tak žalobkyně dospěl na základě následujícího výpočtu: 10 007 / 12 (pojistné za měsíc) x 1 (celé měsíce neplacení) + 10 007/12 (pojistné za měsíc) x 9/31 (počet dní za měsíc, ve kterém nebylo uhrazeno) = 833 + 243 = 1076 Kč. Na pojistném tak žalobkyně požadovala 2 501 Kč +1 076, tj. částku v celkové výši 3 577 Kč. Žalovaný byl prostřednictvím právního zástupce žalobkyně k zaplacení dlužné částky vyzván předžalobní výzvou ze dne 24. 9. 2019, dlužné pojistné však ani poté neuhradil. Vedle žalované částky požadovala žalobkyně také zaplacení zákonných úroků z prodlení.
2. Žalovaný nemá od 1. 1. 2018 v České republice evidovaný trvalý pobyt a na jeho známou adresu v cizině se soudu nepodařilo doručit soudní písemnosti, soud proto žalovanému usnesením ze dne 20. 5. 2021, č. j. 21 C 341/2020-36, které nabylo právní moci dne 26. 6. 2021, ustanovil žalovanému ve smyslu ust. § 29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) opatrovníka z řad advokátů.
3. Opatrovník žalovaného se k žalobě vyjádřil podáním doručeným soudu dne
15. 10. 2021, ve kterém uvedl, že české soudy nejsou příslušené věc projednat, neboť, žalovaná byl registrován na území ČR pouze v období od 18. 5. 2017 do 31. 1. 2017, v době podání žaloby tak žalovaný nepobýval na území České republiky. Žalovaný si navíc není vědom skutečnosti, že by se ocitl v prodlení s placením pojistného, protože se na adrese, na níž mu žalobkyně zaslala předžalobní výzvu, nezdržoval.
4. Soud všc projednal dle ust. § 115a o. s. ř., podle kterého platí, že k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně sama již v žalobním návrhu požádala, aby o věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Opatrovník žalovaného s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasil v podání ze dne 28. 2. 2022.
5. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
6. V řízení zjištěný (prokázaný) skutkový stav je ten, že žalovaný byl registrován jako občan EU na území ČR v období od 18. 5. 2017 do 31. 12. 2017. Dne 15. 1. 2019 byla mezi účastníky řízení uzavřena pojistná smlouva číslo jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla značka automobilu, registrační značka. Bylo sjednáno roční pojistné ve výši 10 007 Kč, splatné ve čtvrtletních splátkách po 2 501 kč, vždy k 16. 1. 16 4. 16. 7. a 16. 10. příslušného roku. Smlouva se měla řídit českým právem. Žalovaný nezaplatil žalobkyni pojistné za dobu od 16. 1. 2019 do 24. 5. 2019 ve výši 3 577 Kč. Žalovaný byl k zaplacení dlužného pojistného vyzván prostřednictvím právního zástupce žalobkyně předžalobní výzvou ze dne 24. 9. 2019.
7. Podle čl. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech ve věcech pojištění se příslušnost určuje podle tohoto oddílu, aniž je dotčen článek 6 a čl. 7 bod 5.
8. Podle čl. 14 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech aniž je dotčen čl. 13 odst. 3, může pojistitel žalovat pouze u soudů toho členského státu, v němž má žalovaný bydliště, bez ohledu na to, zda je žalován pojistník, pojištěný nebo oprávněná osoba.
9. V daném případě sice opatrovník žalovaného namítl, že k projednání věci nejsou příslušné české soudy, neboť žalovaný, kterým měl v ČR registrován pobyt pouze v období 18. 5. 2017 do 31. 12. 2017, se ke dni podání žaloby nenacházel v ČR. Soud se však s touto námitkou neztotožňuje, neboť přestože měl žalovaný evidovaný pobyt v ČR pouze do konce roku 2017, nebránila mu tato skutečnost v tom, aby dne 15. 1. 2019 uzavřel v ČR pojistnou smlouvu. Na známou adresu v cizině adresa jméno anonymizováno, země, kterou se označil v pojistné smlouvě, se mu navíc nedařilo doručit soudní písemnosti. Z uvedených skutečností plyne, že žalovaný se stále zdržuje v ČR. Navíc, pokud by soud řízení zastavil pro nedostatek podmínek řízení (§ 104 odst. 1 o. s. ř.) pouze s tím odůvodněním, že není příslušený k projednání věci, neboť žalovaný zde nemá registrovaný pobyt, ačkoli z dokazování vyplývá, že se v ČR zdržuje, jednalo by se o denegatio iustitiae, tj. odepření spravedlnosti.
10. Dle čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) tento článek se vztahuje na smlouvy uvedené v odstavci 2 bez ohledu na to, zda se kryté riziko nachází v členském státě, a na všechny další pojistné smlouvy, které kryjí rizika nacházející se na území členských států. Nevztahuje se na smlouvy o zajištění.
11. Dle čl. 7 odst. 3 Řím I v případě jiné pojistné smlouvy, než je smlouva podle odstavce 2, mohou v souladu s článkem 3 strany zvolit pouze následující práva:
a) právo jakéhokoli členského státu, v němž se nachází riziko v okamžiku uzavření smlouvy;
b) právo země, v níž má pojistník své obvyklé bydliště;
c) v případě životního pojištění právo členského státu, jehož je pojistník státním příslušníkem;
d) v případě pojistných smluv kryjících rizika omezená na události, k nimž došlo v jednom členském státě, a to v jiném, než je členský stát, v němž se riziko nachází, právo tohoto státu;
e) v případě pojistníka se smlouvou spadající pod tento odstavec, který provozuje profesionální nebo podnikatelskou činnost nebo vykonává svobodné povolání a pojistná smlouva kryje dvě či více rizik vztahujících se k této činnosti a nacházejících se v různých členských státech, právo kteréhokoli z těchto členských států nebo právo země, v níž má pojistník své obvyklé bydliště.
12. V daném případě účastníci provedli volbu práva, dle které je rozhodným právem právo České republiky, soud proto věc posoudil podle právního řádu České republiky.
13. Podle ust. § 3 odst. 1 věty prvé zák. č. 168/1999 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem.
14. Podle ust. § 13 odst. 2 věty prvé zák. č. 168/1999 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo.
15. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.
16. Podle § 1970 o. z. dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
17. Mezi účastníky řízení byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu ust. § 3 odst. 1 věty prvé zák. č. 168/1999 Sb., o odpovědnosti za škodu, na základě které vznikla žalobkyni povinnost poskytnout žalovanému sjednané pojištění a žalovanému povinnost platit sjednané pojistné. Žalovaný neplnil svoji povinnost včas a řádně hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, když žalobkyni nezaplatil pojistné za období od 16. 1. 2019 do 24. 5. 2019 ve výši 3 577 Kč, soud proto žalobě vyhověl. Vedle dlužného pojistného pak žalobkyni vznikl také nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ode dne následujícího po dni, kdy mělo být pojistné dle příslušného ustanovení pojistných podmínek uhrazeno. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 577 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé, písemní podání – vyjádření ze dne 11. 2. 2022 a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.