Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
24 C 244/2021-67
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Tomanem ve věci žalobkyně údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalované údaje o účastníkovi, o zaplacení 2 142 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žaloba, jíž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení 2 142 Kč s příslušenstvím, se zamítá.
II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, jíž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení 2 142 Kč s příslušenstvím, se zamítá. II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Předmětem řízení v této věci byla co do 2 047 Kč dlužná cena 0,954 MWh elektřiny dodané v období od 4. 10. 2017 do 7. 5. 2018 žalované do odběrného místa na adrese adresa žalované, vyúčtovaná fakturou číslo co do 95 Kč smluvní poplatek za zaslání upomínky, to vše podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené dne 15. 2. 2017 mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba
Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: právnická osoba (dále také jen„ společnost“ či„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovanou dne 15. 2. 2017 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které se zavázala žalované dodávat do odběrného místa na adrese adresa žalované elektřinu a žalovaná se naproti tomu zavázala za tyto dodávky platit sjednanou cenu podle ceníku. Zčásti na základě odečtu a zčásti podle odhadu společnost vystavila žalované dne 17. 5. 2018 za dodaných 0,954 MWh elektřiny v období od 4. 10. 2017 do 7. 5. 2018 fakturu na částku 2 047 Kč Součástí smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny se pak prostřednictvím tzv. včleňovací doložky staly všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny, které mimo jiné stanovují povinnost žalované zaplatit„ poplatek“ ve výši 95 Kč za každou upomínku.
Dále však ohledně sjednané ceny elektřiny soud dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla své břemeno tvrzení a důkazní (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.), aniž o této skutečnosti mohla být řádně poučena ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., neboť se z nařízeného jednání omluvila. K tomu je nutno dodat, že poučení ve smyslu § 118a o.s.ř. jsou výsadou účastníků při jednání přítomných, na čemž nemění ničeho ani skutečnost, že ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 5. 1. 2016, sp. zn. IV. ÚS 3292/15, dostupné na http://nalus.usoud.cz).
Žalobkyně se omezila na tvrzení o uzavření smlouvy a vystavených fakturách. Žalobkyně však již neuvedla, jakou cenu za dodávanou elektřinu si společnost a žalovaná dohodly, stejně jako k této skutečnosti neoznačila žádný důkaz. Ze všeobecných obchodní podmínek se přitom podává, že cena je stanovena ceníkem, který však žalobkyně k žalobě nepřipojila (předložila pouze ceník smluvních pokut). Nutno podotknout, že samotné faktury ujednání o ceně prokazovat nemohou.
Dále, pokud se žalobkyně domáhala uhrazení„ poplatku“ (podle obsahu ujednání smluvní pokuty) ve výši 95 Kč (včetně úroků z prodlení z této pokuty), vyúčtované dle obchodních podmínek s odkazem na ceník, je třeba uvést, že se v daném případě jedná o vztah ze spotřebitelské smlouvy (§ 1810 a násl. o. z.), kde spotřebitel fakticky nemá možnost do smluvních ujednání zasahovat a dodavatel – nadto nadán odbornou převahou – je tak vůči spotřebiteli ve výhodnějším postavení. Pro tento případ Ústavní soud (srov. nález ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11) uzavřel, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek ani jiných listin, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné.
Jelikož v projednávaném případě žalobkyně uplatnila smluvní pokutu podle ustanovení obchodních podmínek (resp. druhým odkazem na ceník), dospěl soud k závěru, že se žalobkyně (resp. její právní předchůdkyně) dopustila chování v rozporu se zásadou poctivosti a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu.
Z vyložených důvodů soud žalobu v celém rozsahu zamítl.
O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byla úspěšnou účastnicí žalovaná a náleželo by jí tudíž právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Žalované však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, proto soud právo na jejich náhradu nepřiznal žádné z účastnic.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).