Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

262 C 40/2020-101

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mališovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 61.322,30 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 22.935 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 22.935 Kč od 4. 4. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení 38.387,30 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 61.322,30 Kč od 1. 3. 2020 do 3. 4. 2020 a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 38.387,30 Kč od 4. 4. 2020 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 22.935 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 22.935 Kč od 4. 4. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení 38.387,30 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 61.322,30 Kč od 1. 3. 2020 do 3. 4. 2020 a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 38.387,30 Kč od 4. 4. 2020 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 4. 12. 2020, doplněnou podáním ze dne 1. 7. 2021 a ze dne 12. 8. 2021, domáhala zaplacení 61.322,30 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný uzavřel dne 24. 2. 2017 s právním předchůdcem žalobkyně (právnická osoba) smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému revolvingový úvěr formou úvěrového rámce do výše 35.000 Kč. Úvěr se žalovaný zavázal splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % z dlužné částky spolu s úrokem ve výši 22,68 % ročně vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, nejméně však ve výši 500 Kč. První čerpání z ujednaného úvěrového rámce činilo 9.980 Kč a bylo poskytnuto za účelem úhrady části kupní ceny zboží příslušenému prodejci. Žalovaný dále souhlasil s pojištěním schopnosti splácet úvěr, za což mu byl účtován poplatek ve výši 4,99 % měsíčně z předepsané měsíční splátky. Žalovaný postupně vyčerpal peněžní prostředky ve výši 195.437 Kč. Jelikož žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, právní předchůdce žalobkyně v souladu se smluvním ujednáním úvěr zesplatnil ke dni 29. 2. 2020. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem 172.502 Kč, z toho bylo 150.335,02 Kč započteno na jistinu dluhu, 19.691,58 Kč na dlužný úrok a 2.475,40 Kč na dlužné pojistné. Dne 16. 3. 2020 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu , , v platném znění (dále jen„ “); účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili ( ).

4. Dne 8. 8. 2017 byla mezi společností právnická osoba a žalovaným uzavřena úvěrová smlouva číslo na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému revolvingový úvěr formou úvěrového rámce ve výši 35.000 Kč, přičemž maximální úvěrový rámec činil 500.000 Kč. Žalovaný se úvěr zavázal splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % z dlužné částky vždy k poslednímu pracovnímu dni kalendářního měsíce, nejméně však ve výši 500 Kč. Roční úroková sazba činila 22,68 % ročně. V případě prodlení přesahujícího 30 dnů byl právní předchůdce žalobkyně oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z každé splátky, s jejímž zaplacením se žalovaný do takového prodlení dostal.

5. Splácení úvěru bylo evidováno na úvěrovém účtu č. bankovní účet. Žalovaný z poskytnutého úvěrového rámce vyčerpal celkem 195.437 Kč, od 21. 8. 2019 se však dostal do prodlení se splácením splátek.

6. Dne 27. 1. 2020 právní předchůdce žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupil a oznámil žalovanému zesplatnění úvěru ke dni 29. 2. 2020. Ke dni odstoupení požadoval právní předchůdce žalobkyně zaplacení 61.273 Kč a sestávajících z dlužných měsíčních splátek úvěru v celkové výši 15.000 Kč, úvěrové jistiny ve výši 45.115 Kč, smluvní pokuty ve výši 558 Kč, pojistného ve výši 898,50 Kč a náhrady nákladů spojených s vymáháním splatného závazku ve výši 600 Kč.

7. V souvislosti s uzavřením předmětné smlouvy o revolvingovém úvěru byl dne 4. 8. 2017 vyplněn osobní dotazník žalovaného. Žalovaný uvedl, že je zaměstnaný a bydlí u rodičů/dětí. Bližší informace o příjmech a výdajích zaznamenány nebyly. Z tzv. předdotazu, který byl vyhotoven právním předchůdcem žalobkyně za účelem zjištění bonity žalovaného, se podává, že žalovaným byl lustrován v databázi SOLUS s negativním výsledkem.

8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 3. 2020 byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávek informován dopisem dne 26. 3. 2020, kterým byl současně vyzván k zaplacení dluhu ve výši 61.272,30 Kč do 5 dnů od jeho doručení. Dopis byl odeslán dne 26. 3. 2020.

9. Předžalobní upomínkou ze dne 26. 3. 2020 žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu.

10. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Soud se nejprve zabýval platností předmětné smlouvy.

16. Smluvní ujednání mezi účastníky bylo svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobkyně, resp. její právní předchůdce, v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.

17. V posuzované věci z osobního dotazníku vyplývá, že právní předchůdce nezjišťoval dostatečným způsobem informace týkající se příjmů a výdajů žalovaného a že takto poskytnuté informace náležitě ověřil. Žalobce uvedl, že žalovaný byl lustrován v řadě registrů (BRKI, NRKI, SOLUS, insolvenční rejstřík) a že jeho příjmy byly ověřeny při osobním pohovoru a telefonickým dotazem na zaměstnavatele žalovaného. Získané informace měly být zaznamenány v úvěrové smlouvě, z této však nejsou seznatelné žádné informace týkající se konkrétních příjmů a výdajů žalovaného. Jediným dokladem o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného je předložení jeho osobní karty a záznamu nazvaného bonita klienta, z těchto se však podává pouze to, že žalovaný je zaměstnaný, žije u rodičů nebo dětí a není veden v databázi SOLUS. Z předložených listin tedy nevyplývá, že by se právní předchůdce žalobkyně řádně a s odbornou péčí zabýval posouzením schopnosti žalovaného řádně splácet čerpané peněžní prostředky.

18. Právní předchůdce žalobkyně nepostupoval při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr s odbornou péčí (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. ). K obdobným závěrům dospěl i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , kdy dovodil, že„ součástí odborné péče poskytovatel úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatele nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit) …poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit…totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektům, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu…“

19. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce, nedostála své zákonem stanovené povinnosti, když poskytla žalovanému úvěr v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Neplatnost smlouvy ve smyslu § 87 odst. 1 z.s.ú. jako důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je nutno vykládat jako neplatnost absolutní. Soud poté k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přihlíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C - 679/18).

20. Soud proto uzavřel, že smlouva o úvěru, v rámci které byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr, byla od počátku neplatná a žalobkyni vzniklo, resp. bylo jí postoupeno, toliko právo na vydání toho, oč se žalovaný bezdůvodně obohatil. Žalovaný čerpal peněžní prostředky v celkové výši 195.437 Kč, uhradil 172.502 Kč. Žalobkyně má proto nárok na vrácení poskytnutého plnění ve výši 22.935 Kč.

21. Žalobkyně má rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.). Žalovaný se do prodlení dostal marným uplynutím lhůty splatnosti. Splatnost neoprávněného majetkového prospěchu je odvozena od výzvy k jeho vydání; v daném případě lze za výzvu k úhradě považovat oznámení o postoupení pohledávky ze dne 26. 3. 2020, ve kterém byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu do 5 dnů od jeho doručení. Oznámení bylo žalovanému zasláno dne 26. 3. 2020, doručeno mu mohlo být nejdříve 3. dne po odeslání, tj. 28. 3. 2020. Dne 29. 3. 2020 žalovanému počala běžet

pětidenní lhůta pro úhradu neoprávněného majetkového prospěchu, která skončila dne

3. 4. 2020. Soud proto žalobkyni přiznal právo na zaplacení úroku z prodlení počínaje dnem 4. 4. 2020 ve výši odpovídající nař. vlády č.

22. Z důvodů shora vyložených soud výrokem pod bodem I tohoto rozsudku žalobě zčásti vyhověl a ve zbytku žalobu výrokem pod bodem II zamítl.

23. Lhůta k plnění byla stanovena podle části věty před středníkem

24. O nákladech řízení soud rozhodl podle za situace, kdy žalovanému, který byl z procesního hlediska úspěšnější, v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly, resp. z obsahu spisu nevyplývají. Soud proto náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Městského soudu v Brně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.