Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
31 C 409/2021-20
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Zonkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený anonymizováno údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 13 380 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 7 390 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,25% ročně z částky 7 390 Kč od 15. 2. 2021 do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žaloba došlá soudu dne 30. 11. 2021 se v části, v níž se žalobce domáhal vůči žalované zaplacení
-) částky ve výši 2 995 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 8 149,87 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 6 887 Kč od 19. 12. 2020 do 14. 2. 2021, zákonného úroku z prodlení z částky 2 995 Kč od 15. 2. 2021 do zaplacení,
-) částky ve výši 2 995 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 7 797,25 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 6 493 Kč od 19. 12. 2020 do 14. 2. 2021, zákonného úroku z prodlení z částky 2 995 Kč od 15. 2. 2021 do zaplacení,
zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 200 Kč, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 7 390 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,25% ročně z částky 7 390 Kč od 15. 2. 2021 do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žaloba došlá soudu dne 30. 11. 2021 se v části, v níž se žalobce domáhal vůči žalované zaplacení -) částky ve výši 2 995 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 8 149,87 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 6 887 Kč od 19. 12. 2020 do 14. 2. 2021, zákonného úroku z prodlení z částky 2 995 Kč od 15. 2. 2021 do zaplacení, -) částky ve výši 2 995 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 7 797,25 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 6 493 Kč od 19. 12. 2020 do 14. 2. 2021, zákonného úroku z prodlení z částky 2 995 Kč od 15. 2. 2021 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 200 Kč, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
1. Žalobou došlou soudu dne 30. 11. 2021 domáhal se žalobce, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by zavázal žalovanou zaplatit žalobci částku ve výši 13 380 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo a žalovanou došlo dne 24. 9. 2005 k uzavření Smlouvy o půjčce číslo (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč (dále jen„ půjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce i souhrnný poplatek ve výši 2 995 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 39 týdenních (sedmidenních) splátkách po 205 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 24. 6. 2006. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalované známo, že nejpozději tohoto dne je povinna zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 24. 12. 2005. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalované současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 24. 6. 2006. Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Ke dni 24. 6. 2006 činila dlužná jistina částku 4 307,07 Kč a souhrnný dlužný poplatek částku 2 579,93 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Právní předchůdce žalobce měl současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky. Žalovaná od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 1 108 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 5. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek 18. 12. 2020 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 6 887 Kč. Její příslušenství pak tvoří zákonné úroky z prodlení. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení: - celkové dlužné částky ve výši 6 887 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 4 307,07 Kč a dlužné částky souhrnného poplatku ve výši 2 579,93 Kč - kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 8 149,87 Kč, - úroků z prodlení z celkové dlužné částky 6 887 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 8 149,87 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok z prodlení v zákonné výši počítaný z celkové dlužné částky ve výši 6 887 Kč od 2. 7. 2006, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do 18. 12. 2020. Mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo a žalovanou došlo dne 16. 7. 2005 k uzavření Smlouvy o půjčce číslo (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč (dále jen„ půjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce i souhrnný poplatek ve výši 2 995 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 39 týdenních (sedmidenních) splátkách po 205 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 15. 4. 2006. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalované známo, že nejpozději tohoto dne je povinna zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 24. 12. 2005. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalované současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 15. 4. 2006. Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Ke dni 15. 4. 2006 činila dlužná jistina částku 4 060,66 Kč a souhrnný dlužný poplatek částku 2 432,34 Kč. Po tomto datu do data podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Právní předchůdce žalobce měl současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky. Žalovaná od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 1 502 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 5. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek 18. 12. 2020 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 6 493 Kč. Její příslušenství pak tvoří zákonné úroky z prodlení. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení: - celkové dlužné částky ve výši 6 493 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 4 060,66 Kč a dlužné částky souhrnného poplatku ve výši 2 432,34 Kč - kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 7 797,25 Kč, - úroků z prodlení z celkové dlužné částky 6 493 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 7 797,25 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok z prodlení v zákonné výši počítaný z celkové dlužné částky ve výši 6 493 Kč od 23. 4. 2006, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do 18. 12. 2020. Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o.s.ř. žalobcem písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobce je tak nucen se domáhat splnění svého nároku prostřednictvím soudu.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
3. K ústnímu jednání dne 10. 3. 2022 se žalobce nedostavil, svou nepřítomnost u jednání omluvil. Žalovaná se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavila, ač byla řádně a včas předvolána. Soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. o. s. ř. ), v nepřítomnosti účastníků řízení, když při rozhodování vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů.
Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:
4. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobce soud vzal za prokázánu jeho procesní subjektivitu.
5. Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne 16. 7. 2005, vč. smluvních podmínek smlouvy o půjčce vzal soud za prokázáno, že původní věřitel – společnost právnická osoba uzavřela se žalovanou jako dlužníkem v postavení spotřebitele smlouvu o půjčce, s odkazem na zákon číslo 40/1964 Sb. , občanský zákoník a zákon číslo 321/2001 Sb. , na základě které původní věřitel poskytl žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy částku ve výši 5 000 Kč, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy o půjčce. Žalovaná se zavázala původnímu věřiteli vrátit půjčku ve výši 5 000 Kč a zaplatit souhrnný poplatek v částce 2 995 Kč, tj. celkem 7 995 Kč v 39 týdenních splátkách ve výši 205 Kč, první splátku byla žalovaná povinna zaplatit 7. den od data uzavření smlouvy. Žalovaná je ve smlouvě identifikována jménem, příjmením, rodným číslem a adresou: adresa.
6. Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne 22. 9. 2005, vč. smluvních podmínek smlouvy o půjčce vzal soud za prokázáno, že původní věřitel – společnost právnická osoba uzavřela se žalovanou jako dlužníkem v postavení spotřebitele smlouvu o půjčce, s odkazem na zákon číslo 40/1964 Sb. , občanský zákoník a zákon číslo 321/2001 Sb. , na základě které původní věřitel poskytl žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy částku ve výši 5 000 Kč, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy o půjčce. Žalovaná se zavázala původnímu věřiteli vrátit půjčku ve výši 5 000 Kč a zaplatit souhrnný poplatek v částce 2 995 Kč, tj. celkem 7 995 Kč v 39 týdenních splátkách ve výši 205 Kč, první splátku byla žalovaná povinna zaplatit 7. den od data uzavření smlouvy. Žalovaná je ve smlouvě identifikována jménem, příjmením, rodným číslem a adresou: obec a číslo.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, vč. výňatku z Přílohy číslo seznamu postupovaných pohledávek - str. 40, str. číslo vzal soud za prokázáno, že původní věřitel jako postupitel uzavřel s žalobcem jako postupníkem smlouvu, na základě které postoupil svou pohledávku za žalovanou dle shora citovaných smluv.
8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 soud zjistil, že společnost právnická osoba tímto sdělením oznámila žalované postoupení pohledávky z citovaných smluv na žalobce. Současně byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky z obou smluv ve lhůtě do 10 dnů. Z poštovního podacího archu ze dne 1. 2. 2021 soud zjistil, že uvedené bylo žalované odesláno na adresu adresa, dne 1. 2. 2021.
9. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 11. 11. 2021 ve spojení s podacím lístkem ze dne 12. 11. 2021 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky dle citovaných smluv do 26. 11. 2021. Tato výzva byla zaslána žalované dne 12. 11. 2021 na adresu adresa.
10. Z listin: Zákaznická karta ze dne 16. 7. 2006 a Zákaznická karta ze dne 7. 11. 2005 soud nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí soudu ve věci samé.
11. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru o skutkovém stavu tak, jak jej vymezil žalobce v podané žalobě.
12. Podle hlavy II. ustanovení přechodných a závěrečných, díl 1 přechodná ustanovení, oddíl 1 všeobecná ustanovení § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.
13. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ ObčZ“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.
14. Podle § 658 odst. 1 ObčZ při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.
15. Podle § 451 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále v textu jen„ ObčZ“), kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.
16. Podle § 457 ObčZ je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.
17. Po právní stránce soud konstatuje, že mezi společností právnická osoba a žalovanou byly uzavřeny smlouvy o půjčce ve smyslu § 657 a násl. zák. ObčZ, které však nebyly uzavřeny platně. Z okolností uzavření smlouvy soud dovodil, že smlouvu uzavírala žalovaná v postavení spotřebitele a právní předchůdce žalobce v postavení podnikatele. Důvod neplatnosti soud shledal v ujednání o zaplacení souhrnných poplatků. Důvodem neplatnosti těchto ujednání je skutečnost, že se jedná o ujednání, které se příčí dobrým mravům ve smyslu § 39 ObčZ S ohledem zejména na výši těchto poplatků, které plní funkci úroku a bez jehož sjednání by žalobce neměl zájem na uzavření smlouvy, soud dospěl k závěru, že sjednaný souhrnný poplatek je pro svou značnou výši ujednáním nesouladným s dobrými mravy, a proto dle § 39 ObčZ. ujednáním absolutně neplatným. Ujednání o souhrnném poplatku není ve smyslu § 41 ObčZ oddělitelným od zbytku smlouvy, neboť smlouva byla uzavřena jako spotřebitelský úvěr a byla tedy z pohledu právního předchůdce žalobce uzavřena za účelem získání zisku. Lze tedy uzavřít, že právní předchůdce žalobce by smlouvy bez ujednání o souhrnném poplatku neuzavíral a takové ujednání tedy není oddělitelné od zbytku smluv, neboť reprezentuje smysl jejich uzavření pro jednu ze smluvních stran.
18. Na základě uvedeného tak lze shrnout, že žalobě lze vyhovět pouze částečně. právnická osoba poskytla žalované plnění na základě neplatné smlouvy číslo ze dne 22. 9. 2005 celkem částku ve výši 5 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, žalovaná tuto částku převzala a uhradila žalobci či jeho předchůdci před podáním žaloby částku 1 108 Kč (což žalobce pouze tvrdil, nicméně žalovaná netvrdila a neprokazovala žádné úhrady nad rámec této částky). právnická osoba poskytla žalované plnění na základě neplatné smlouvy číslo ze dne 16. 7. 2005 celkem částku ve výši 5 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, žalovaná tuto částku převzala a uhradila žalobci či jeho předchůdci před podáním žaloby částku 1 502 Kč (což žalobce pouze tvrdil, nicméně žalovaná netvrdila a neprokazovala žádné úhrady nad rámec této částky). Soud tedy konstatuje, že žalobce má v souladu se shora citovaným ustanovením § 451 odst. 1 a § 457 ObčZ právo na vrácení všeho, co podle neplatných smluv poskytl žalované, proto soud žalobu shledal důvodnou ve vztahu k nezaplaceným částem jistiny, a to ve výši 3 892 Kč dle smlouvy ze dne 22. 9. 2005 (tj. 5 000 Kč minus 1 108 Kč) a ve výši 3 498 Kč dle smlouvy ze dne 16. 7. 2005 (tj. 5 000 K minus 1 502 Kč), tj. celkem částky ve výši 7 390 Kč. Soud vzal za prokázáno, že žalovaná byla vyzvána poprvé k plnění žalobcem ve smyslu ustanovení § 563 ObčZ oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021, které jí bylo odesláno dne 1. 2. 2021, lze tedy shrnout, že do dispoziční sféry žalované se tato zásilka dostala dne 4. 2. 2021. V této výzvě předchůdce žalobce stanovil lhůtu k plnění v trvání 10 dnů, tj. do 14. 2. 2021. Dnem následujícím – 15. 2. 2021, se tak žalovaná dostala do prodlení se zaplacením dlužné částky. Na základě uvedeného tak soud z částky ve výši 7 390 Kč rovněž přiznal žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši dle žaloby, tj. 7,25% ročně od 15. 2. 2021 do zaplacení.
19. Ve výroku ad. I tohoto rozhodnutí přiznanou částku včetně příslušenství je žalovaná povinna zaplatit žalobci ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. – část věty před středníkem, kdy se jedná o lhůtu základní a ke stanovení lhůty odlišné soud podmínky neshledal.
20. Ve zbývajícím rozsahu pak soud žalobu zamítl, jak uvedeno ve výroku ad. II tohoto rozsudku.
21. Výrokem III. pak soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce byl ve věci převážně procesně neúspěšný, žalované dle obsahu spisu žádné náklady, jejichž náhradu by mohla vůči žalobci požadovat, v této věci nevznikly.
22. Žalobce zaplatil v souvislosti s podáním žaloby - návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu – soudní poplatek ve výši 800 Kč. Elektronický platební rozkaz nebyl vydán, věc byla převedena do agendy sporné. Soudní poplatek tak činí dle položky 2 bodu 2, ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. a) Sazebníku poplatků – přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, v účinném znění částku ve výši 1 000 Kč. Proto soud žalobce zavázal zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, jak uvedeno ve výroku ad. IV tohoto rozsudku, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku (za analogické aplikace § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích v účinném znění).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.