Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 163/2021-35

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Morávkem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa

zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

o zaplacení 16 271 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 7 910 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 8,05 % p. a. z částky 7 910 Kč od 3.3.2015 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se ohledně nároku žalobce na zaplacení 8 361 Kč, dále kapitalizovaného úroku 7 851,55 Kč, dále úroku 19,98 % p. a. z částky 9 156,59 Kč od 21.1.2020 do zaplacení a dále co do zákonného úroku z prodlení 8,05 % p. a. z částky 9 156,59 Kč od 3.3.2015 do zaplacení v rozsahu převyšujícím zákonný úrok z prodlení 8,05 % p. a. z částky 7 910 Kč od 3.3.2015 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 7 910 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 8,05 % p. a. z částky 7 910 Kč od 3.3.2015 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se ohledně nároku žalobce na zaplacení 8 361 Kč, dále kapitalizovaného úroku 7 851,55 Kč, dále úroku 19,98 % p. a. z částky 9 156,59 Kč od 21.1.2020 do zaplacení a dále co do zákonného úroku z prodlení 8,05 % p. a. z částky 9 156,59 Kč od 3.3.2015 do zaplacení v rozsahu převyšujícím zákonný úrok z prodlení 8,05 % p. a. z částky 7 910 Kč od 3.3.2015 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení 16 271 Kč s příslušenstvím v podobě úroků a úroků z prodlení s tím, že se jedná o neuhrazenou zápůjčku. Uvedl, že spolu žalovaná a právní předchůdce žalobce, anonymizováno právnická osoba (dále předchůdce), uzavřeli dne 3.9.2014 smlouvu o zápůjčce číslo jejíž nedílnou součástí byly Smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy. Na jejím základě předchůdce žalované poskytl 10 000 Kč a žalovaná se je zavázala žalobci vrátit formou 60 týdenních splátek po 307 Kč do 28.10.2015 spolu s poplatkem v celkové výši 8 361 Kč odpovídající součtu kapitalizovaných úroků ve výši 1 277 Kč za dobu řádného splácení zápůjčky s úrokovou sazbou 19,98% ročně, odměny za administrativní zpracování zápůjčky 1 901 Kč a nákladů za hotovostní inkaso 5 183 Kč (dále inkaso). Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas, předchůdce proto zápůjčku zesplatnil. Poslední platba žalované byla provedena 23.2.2015, na pohledávku žalovaná celkem uhradila 2 090 Kč. Poté předchůdce postoupil tuto svou pohledávku za žalovanou na žalobce, který tak nyní požaduje nejen úhradu zbývající části jistiny a poplatku, ale i zákonného úroků z prodlení a smluveného od 3.3.2015.

2. Žalovaná se po celou dobu řízení k věci nevyjádřila, k jednání soudu se ač řádně a včas předvolána nedostavila. Bylo proto jednáno v její nepřítomnosti a rozhodnuto na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Z provedeného dokazování má soud za prokázané následující:

3. Zy označené jako smlouva o zápůjčce má soud za prokázané, že spolu předchůdce s žalovanou dne 3.9.2014 uzavřeli smlouvu, jíž předchůdce poskytl žalované v hotovosti při podpisu této smlouvy částku ve výši 10 000 Kč a žalovaná se mu ji zavázala vrátit ve formě 60 týdenních (sedmidenních) splátek po 307 Kč, resp. 248 Kč u splátky poslední spolu s dohodnutým poplatkem v celkové výši 8 361 Kč. Daný poplatek přitom sestával z úroku 1 277 Kč, poplatku za administrativní činnost 1 901 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek 5 183 Kč. Za nedílnou součást smlouvy jsou označeny Smluvní podmínky s tím, že se nacházejí na její zadní straně. je přitom opatřena podpisem žalované a rozhodné údaje jsou do ní vepsány rukou. Na zadní straně tétoy jsou však vytištěna toliko Další ustanovení týkající se ochrany osobních údajů žalované, čísla smlouvy a připravený formulář pro oznámení odstoupení od smlouvy, přičemž je i tato stranay opatřena podpisem žalované.

4. Ke smlouvě poté byly přiloženy Smluvní podmínky. Dle těchto podmínek dosahuje RPSN 33,93% (čl.3) a úroková sazba 19,98 % (čl. 4). V čl. 12 je poté upraveno právo předchůdce na vyrovnání celého dluhu, pakliže by se žalovaná dostala do prodlení s plněním a v čl. 19 právo žalované na odstoupení od této smlouvy.

5. Zy označené jako smlouva o postoupení pohledávek a přílohy č. 1 této smlouvy má soud za prokázané, že předchůdce uzavřel se žalobcem smlouvu, na jejímž základě došlo ke dni 20.1.2020 k postoupení pohledávky předchůdce za žalovanou z výše uvedené smlouvy na žalobce. Téhož dne byla poté tato skutečnost žalované oznámena (oznámení o postoupení pohledávky a příslušný podací lístek).

6. Podle výzvy ze dne 23.4.2020 a příslušného podacího lístku byla žalované žalobcem téhož dne zaslána předžalobní upomínka.

7. Po právní stránce soud věc posoudil dle o. z. a , o spotřebitelském úvěru, ve znění do 30.11.2015 (dále ZSÚ).

8. Podle § 2390 o. z. přenechává smlouvou o zápůjčce zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu.

9. Dle § 2392 odst. 1 lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

10. Ust. § 1813 o. z. stanoví, že se má za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Ust. § 1815 o. z. uvádí, že se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. V § 1813an. o.z. je provedena směrnice rady č. 93/13 EHS ze dne 15.4.1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Ujednání spotřebitelských smluv musejí být posuzována i z hlediska jejich přiměřenosti tak, jak je uvedeno shora. Smyslem těchto ustanovení je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli především v případě jednostranně formulovaných typových smluv a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Důraz je kladen na transparentnost jednání spotřebitele jako předpokladu svobodného rozhodnutí spotřebitele. Cílem není dosažení rovného postavení stran v právech a povinnostech, předpokladem je pouze výrazná nerovnost v právech a povinnostech, navíc pouze ve spojení s porušením požadavku přiměřenosti. Soudní dvůr EU dovozuje, že při zkoumání, zda je způsobena nerovnováha (v rozporu s požadavkem dobré víry), je třeba ověřit, zda prodávající nebo poskytovatel, který jedná se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy. Při hodnocení přiměřenosti podle směrnice Rady 93/13 EHS je nutné vzít v úvahu sílu vyjednávajících pozic stran. Silnější postavení podnikatele by nemělo vést k neodůvodněným výhodám. Nemělo by být zneužíváno.

11. Z § 1813 o.z. tedy vyplývá, že při zkoumání významné nerovnováhy jde o zkoumání ekvivalence plnění, zda zde neexistuje druhý (zde významný) nepoměr vzájemného plnění (§ 1796 a § 1793 o.z.) a zda plnění, které spotřebitel získává od podnikatele, odpovídá z hlediska své hodnoty plnění, která za ně podnikatel poskytuje. Relevantní při zkoumání přiměřenosti ujednání je pouze výrazná nerovnováha, tedy taková, která zhoršuje právní postavení spotřebitele.

12. Podle § 1814 písm. f/ o.z. se poté zvláště zakazují ujednání, která zavazují spotřebitele neodvolatelně k plnění za podmínek, s nimiž neměl možnost seznámit se před uzavřením smlouvy.

13. Dle § 6 ZSÚ a přílohy č. 3 k tomuto zákonu vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formou a musí obsahovat minimálně všechny informace, které stanoví příloha č. 3 k zákonu o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem (není-li však tento požadavek naplněn, neznamená to neplatnost smlouvy jako celku). Jedná se o takové informace, které jsou podstatné pro uzavření smlouvy o úvěru, proto musí být obsahem smlouvy samotné, nikoli až v dalších souvisejících dokumentech, například ve všeobecných obchodních podmínkách, jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu České republiky ze dne 11. listopadu 2013, sp. zn. , v němž Ústavní soud uzavřel, že obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich často v nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou. Pokud tak i přesto učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. Informace ve smlouvě je tedy třeba uvést jasným, výstižným a zřetelným způsobem, přičemž se jedná o požadavek, který je třeba vnímat jako kvalitativní doplněk obecných požadavků na srozumitelnost a určitost právního jednání. Nadto má tento požadavek zajistit dostatečnou čitelnost, přehlednost a logické uspořádání textu tak, aby se v něm průměrný spotřebitel bez potíží orientoval. Ne každé právní jednání, které je srozumitelné a určité, je totiž zároveň učiněné jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

14. V případě, kdy smlouva neobsahuje potřebné informace o poskytnutém úvěru, nastávají důsledky zakotvené v § 8 ZSÚ. Sankcí za náležité nesplnění informační povinnosti stanovených v § 6 tohoto zákona je, že se spotřebitelský úvěr od počátku považuje za úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy uveřejněné Českou národní bankou a ujednání o jiných platbách za spotřebitelský úvěr jsou neplatná. Jediným plněním, které tak může věřitel požadovat kromě splátky jistiny, je úrok ve výši diskontní sazby České národní banky platné v době uzavření smlouvy. Žádné další poplatky ani jakékoliv jiné platby není spotřebitel povinen platit. V případě, že je spotřebitel již zaplatil, má poté nárok na jejich vrácení, popř. započtení proti nesplacené části jistiny.

15. Dle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění (§ 1880 o.z.).

16. Ust. § 1970 o.z. poté stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Na základě těchto ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že spolu žalovaná v pozici vydlužitele a předchůdce v pozici zapůjčitele uzavřeli smlouvu o zápůjčce, jíž předchůdce žalované poskytl 10 000 Kč, které se žalovaná zavázala předchůdci vrátit formou splátek spolu s poplatkem ve výši 8 361 Kč. Žalovaná však na tuto zápůjčku uhradila toliko 2 090 Kč (tvrzení žalobce).

18. Pro vyhodnocení nároku žalobce na zaplacení částky uplatněné žalobou je však nutné zabývat se platností uzavřené smlouvy o zápůjčce, a to s přihlédnutím ke shora citovaným ustanovením ZSÚ a ustanovením o.z. Soud se tedy nejprve zabýval přípustností sjednaného poplatku ze smlouvy. Jak již bylo shora uvedeno, předmětná smlouva o zápůjčce byla žalovanou řádně podepsána. Žalovaná tedy v době podpisu věděla, že celková dlužná částka bude činit 18 361 Kč. Ze smlouvy samotné však nelze dovodit, jakým způsobem věřitel/předchůdce stanovil výši jednotlivých položek poplatku, zejména úroku z půjčených peněz. V tomto bodě je tak smlouva v rozporu s § 6 ZSÚ, neboť neobsahuje informace stanovené přílohou č. 3 k tomuto zákonu. Jednou z těchto povinných informací je totiž právě stanovení výpůjční úrokové sazby, podmínek upravujících použití této sazby a případně údaj o jakémkoliv indexu nebo referenční úrokové sazbě použitelné pro počáteční úrokovou sazbu, jakož i o době, podmínkách a postupu pro změnu úrokové sazby. Dále také smlouva neobsahuje údaj o roční procentní sazbě nákladů na spotřebitelský úvěr. Tuto skutečnost přitom nemůže zhojit tvrzení žalobce o tom, že takové údaje jsou obsahem smluvních podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy. V této souvislosti lze plně odkázat na shora citovaný nález Ústavního soudu.

19. S ohledem na uvedené proto soud uzavřel, že daná smlouva o zápůjčce je v části ujednání o výši poplatku neplatná dle § 1813 o.z., a předchůdci tak pohledávka na zaplacení uvedeného poplatku nevznikla.

20. Žalované bylo na základě dané smlouvy poskytnuto 10 000 Kč, přičemž na ni uhradila toliko 2 090 Kč, na jistinu tak zbývá doplatit 7 910 Kč. Soud proto ve výroku I tohoto rozsudku uložil žalované povinnost tuto částku žalobci uhradit, a to spolu s úroky z prodlení z této částky ve výši stanovené od 3.3.2015, tj. od prvního dne, kdy se žalovaná dostala s plněním této částky do prodlení. Lhůtu k úhradě přiznané částky soud žalované stanovil dle .

21. Ve zbývajícím rozsahu poté soud žalobu zamítl (celý požadovaný poplatek, smluvní úrok a částečně zákonný úrok z prodlení), kdy vzhledem k tomu, že žalobce uplatnil v žalobě nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonem stanovené výši z jistiny 9 156,59 Kč, přičemž jej za dobu od 3.3.2015 do 20.1.2020 kapitalizoval, a soud dospěl k závěru, že žalovaná je povinna uhradit jistinu toliko ve výši 7 910 Kč, zamítl rovněž zcela kapitalizovaný úrok z prodlení (za danou dobu došlo k přiznání úroku z prodlení dle ) a zčásti i jeho nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení za dané období v rozsahu převyšujícím úrok stanovený dle plynoucí z jistiny ve výši 9 156,59 Kč (náleží mu totiž nižší úrok z prodlení, jelikož plyne z nižší soudem přiznané jistiny).

22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle , kdy žádnému z účastníků nepřiznal právo na jejich náhradu, jelikož žalobce měl úspěch ve věci pouze částečný a žalované žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně dvojmo, prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím povinným splněna řádně a včas, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.