Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 196/2021-28

Okresní soud v Semilech rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Erlebachovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 24 617,60 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku žalobkyni 14 838,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši  1 592,50 Kč, s úrokem ve výši 1 849,56 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 14 000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 29% ročně z částky 14 000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 9 779 Kč.

III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně náklady řízení 953 Kč.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku žalobkyni 14 838,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši  1 592,50 Kč, s úrokem ve výši 1 849,56 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 14 000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 29% ročně z částky 14 000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 9 779 Kč. III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně náklady řízení 953 Kč.

1. Předmětem řízení dle žaloby doručené soudu 30. 3. 2021 byl nárok žalobkyně na zaplacení peněžitých částek – 24 617,60 Kč, úroku z prodlení 1 592,50 Kč, úroku 1 849,56 Kč, úroku z prodlení ve výši 9% ročně z částky 14 000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úroku ve výši 29% ročně z částky 14 000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že je právním nástupcem společnosti právnická osoba, se kterou žalovaný dne 15. 6. 2018 uzavřel smlouvu o zápůjčce číslo na základě níž bylo žalovanému zapůjčeno 14 000 Kč a žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit a zaplatit také částku 12 283 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžení prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy – celkem ve výši 2 504 Kč (úroková sazba 29% ročně), odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení půjčky ve výši 5 652 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 127 Kč. Celkovou částku dluhu ze zápůjčky, úroku a uvedených plateb se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 439 Kč, poslední z nich pak k datu 9. 8. 2019. Žalovaný své závazky neplnil řádně. Ke dni 20. 1. 2020, kdy došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, dlužil žalovaný bez příslušenství částku 34 717,60 Kč, jejíž součástí bylo i„ navýšení účtované původním věřitelem“, které se žalobkyně rozhodla v řízení neuplatňovat. V rámci podané žaloby pak tvrdila, že po žalovaném požaduje zaplacení částky 24 617,60 Kč, a to na jistině zápůjčky 14 000 Kč, a dále 10 617,60 Kč na„ poplatku“, a konečně níže uvedené příslušenství. Svoji aktivní legitimaci žalobkyně v řízení odvozovala od smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené s původním věřitelem dne 20. 1. 2020, a v řízení se domáhala zaplacení zmíněné dlužné jistiny zápůjčky a„ poplatků“ a dalšího příslušenství jistiny – jednak kapitalizovaného do data postoupení pohledávky – tj. do 20. 1. 2020 (v případě úroku ze zápůjčky v sazbě 29% ročně z jistiny 14 000 Kč jej požadovala od 10. 8. 2019 jako data po splatnosti poslední splátky a kapitalizovala na 1 849,56 Kč; úrok z prodlení ve výši 9% ročně z jistiny 14 000 Kč vyčíslený na 1 592,50 Kč uvažovala od 23. 10. 2018 jako„ marného uplynutí týdenní lhůty po dni, kdy předchůdci žalobkyně vzniklo právo na úhradu na celé zbývající částky dluhu“), a od data následujícího po postoupení pohledávky do zaplacení požadovala uvedené příslušenství z jistiny zápůjčky 14 000 Kč do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení byl procesně nečinný.

3. Soud věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě listinných důkazů, neboť takový postup byl možný a žalobkyně s ním souhlasila výslovně již v žalobě, u žalovaného bylo možné souhlas dovodit absencí reakce na usnesení soudu ze dne 15. 11. 2021, č. j. -13. Jím byl totiž žalovaný vyzván, aby se ve lhůtě soudem stanovené vyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, a zároveň byl upozorněn, že pokud tak neučiní, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí ( ).

4. Z listinných důkazů zjistil soud následující skutkové okolnosti.

5. Podle písemné Smlouvy o zápůjčce číslo (dále případně jen„ Smlouva“) soud zjistil, že byla žalovaným jako zákazníkem a jméno příjmení za původního věřitele podepsána 15. 6. 2018, žalovaný se na základě ní mělo dostat zápůjčky 14 000 Kč, přičemž faktické převzetí této částky v hotovosti potvrdil svým podpisem. Plnění bylo vedle zápůjčky označeno též jako spotřebitelský úvěr, žalovaný převzal závazek vrátit tuto částku a„ poplatek za zápůjčku“ – z toho 2 504 Kč jako úrok, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení půjčky ve výši 5 652 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 127 Kč Celkem tak měl dle výslovného textu smlouvy uhradit 26 283 Kč v 60 týdenních splátkách po 439 Kč, resp. s poslední splátkou 382 Kč. V připraveném formulářovém textu Smlouvy, který vě zcela převládal, v těsné blízkosti nad podpisem žalovaného se vyskytoval text, podle něhož zákazník (žalovaný), potvrzoval,„ že před uzavřením Smlouvy poskytl Providentu úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a je si vědom, že si Provident tyto informace ověřil a vyhodnotil“.

6. Ze smluvních podmínek, jsoucích součástí Smlouvy (dále jen„ Podmínky“), soud zjistil, že obsahovaly ujednání o úhradě jednotlivých splátek k rukám zástupce věřitele v místě bydliště dlužníka. V čl. 4 Podmínek byla sjednána možnost dlužníka požádat o splátkové prázdniny. Podle čl. 7 Podmínek se zpracováním zápůjčky rozumí činnosti související s uzavřením Smlouvy, zavedení Zákazníka do evidenčního systému Providentu, zpracovaní nezbytných podkladů a dokumentace. Doručení zápůjčky zahrnuje činnosti spojené s osobním doručením a vyplacením zápůjčky. Administrativní činností se rozumí činnost prevence kumulace neuhrazených splátek (telefonická, SMS a písemná upozornění a upomínky v případě Zákazníkova prodlení), provoz zákaznické infolinky, případně vyhotovení duplikátu Karty splátek. Služby související s flexibilním splacením zahrnují garanci celkové ceny, garanci neuplatnění pohledávky Providentu v případě smrti zákazníka a veškeré činnosti spojené se změnou splatnosti Smlouvy v případě, že Zákazník uplatní právo na splátkové prázdniny podle článku 4. Smluvních podmínek. Vedením zákaznického účtu se rozumí zpracovaní splátek Zákazníka a aktualizace účtu, mimořádné přijetí a zpracovaní splátky celkové dlužné částky na pobočce Providentu. Služby komfortního splácení zahrnují po dobu účinnosti Smlouvy činnosti související s hotovostním režimem splátek, zejména výběry řádných splátek zápůjčky v bydlišti Zákazníka nebo na jiném místě podle vzájemné dohody, přepravu hotovosti k a od Zákazníka, návštěvy Zákazníka v jeho bydlišti nebo na jiném místě podle vzájemné dohody v terminech splatnosti splátek zápůjčky a možnost sjednání času návštěvy. Dále bylo výslovně upraveno, že ani případným neuskutečněním některé z činností uvedených v tomto odstavci (např. z důvodu neposkytnutí součinnosti Zákazníkem) není dotčeno právo Providentu na náhradu Poplatku za zápůjčku v plné výši.

7. Ze zákaznické karty pak soud zjistil, že jej s žalovaným vyplnila zástupkyně původního věřitele jméno příjmení téhož dne, kdy byla Smlouva uzavřena (15. 6. 2018). Ohledně žalovaného – ostatně shodně jako ve Smlouvě o zápůjčce – bylo uvedeno označení jeho adresy trvalého pobytu ulice a číslo, PSČ obec, kromě toho v zákaznické kartě figurovala další adresa odlišná od trvalého pobytu, a to ulice a číslo, PSČ obec. Žalovaný zákaznickou kartu podepsal pod textem formulářovéy, kde bylo uvedeno, že prohlašuje, že disponuje použitelným příjmem, který výše uvedl, údaj je pravdivý tak, aby věřitel mohl s odbornou péčí posoudit, zda bude žalovaný schopen zápůjčku splácet. Též prohlásil, že nezamlčel žádný podstatný údaj v souvislosti se svou žádostí o zápůjčku. Vedle níže uvedeného měsíčního příjmu od zaměstnavatele přitom prezentoval další čisté příjmy v domácnosti ve výši 12 000 Kč měsíčně. Přitom bylo zjevně dle jeho údajů zaznamenáno, že je zaměstnán jako manipulační dělník u zaměstnavatele – právnická osoba, IČO. Zástupkyně předchůdce žalobkyně toto ověřovala z pracovní smlouvy uzavřené na dobu neurčitou. Dále ověřila z výplatních pátek žalovaného za dobu dubna a května 2018 průměrný čistí měsíční příjem žalovaného 20 507 Kč. Toto bylo porovnáno s prezentovanými měsíčními náklady žalovaného na externí splátky zápůjček, které ovšem žalovaný nehradil, dále na splátky původnímu věřiteli – 3 000 Kč měsíčně.

8. Smlouvou o postoupení pohledávky z 20. 1. 2020 žalobkyně prokázala, že na ni přešla pohledávka za žalovaným z titulu výše uvedené Smlouvy o zápůjčce, tato okolnost vyplývá nejen z postoupení smlouvy, nýbrž i z její přílohy v podobě seznamu dlužníků, v němž figuruje i jméno a příjmení žalovaného a číslo Smlouvy číslo.

9. Oznámením ze dne 20. 1. 2020 sdělil původní věřitel žalovanému, že pohledávku za ním z titulu smlouvy o zápůjčce číslo postoupil žalobkyni. Zároveň žalovanému oznámil, že k datu postoupení činí pohledávka 34 717,60 Kč bez příslušenství, a vyzval jej k úhradě této částky již ve prospěch žalobkyně na účet specifikovaný v oznámení, a to do 10 dnů od doručení výzvy. Podle podacího lístku byla tato zásilka žalovanému odeslána na adresu trvalého pobytu.

10. Výzvou více než 7 dnů před podáním žaloby právní zástupce žalobkyně požadoval na žalovaném ve prospěch žalobkyně plnění z titulu výše uvedené smlouvy číslo. Ve výzvě uvedl i skutkový a právní rozbor nároku, upozornil na možnost soudního vymáhání při neplnění povinnosti žalovaným.

11. Soud věc po právní stránce posoudil podle dále citované právní úpravy, poté učinil dále popsané skutkové a právní závěry.

12. Podle , (dále jen o. z.) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

14. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

15. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

18. Podle § 1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

19. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

20. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle nař. vlády č. , kterým se (mimo jiné) určuje výše úroků z prodlení, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

21. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

22. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. nebo nálezu Ústavního soudu sp. zn. je neplatnost smlouvy o zápůjčce, zakotvená ve výše uvedeném ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ – tj. při poskytnutí spotřebitelského úvěru věřitelem za neakceptování jeho povinnosti s odbornou péčí posoudit dostatečným způsobem schopnosti spotřebitele splácet – neplatností absolutní).

24. Soud nevyhodnotil smlouvu neplatnou pro nesplnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost věřitele splácet spotřebitelský úvěr (tj. dle ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ). Předchůdce žalobkyně měl k dispozici pracovní smlouvu žalovaného, výplatní pásky za 2 měsíce předcházející době jednání o uzavření smlouvy, žalovaný potvrdil, že tyto údaje (včetně údajů o bydlišti žalovaného) jsou správné, přitom výše průměrného příjmu významně přesahovala prezentované výdaje žalovaného, které soud – při zohlednění běžných nákladů na živobytí – ani nespatřil podhodnocenými. Vzhledem k tomu, že žalovanému po těchto běžných měsíčních výdajích, včetně zahrnutí částky 4 x splátka úvěru 439 Kč a částky 3 000 Kč využívané žalovaným k uhrazení jiných závazků, zbývala měsíčně částka dostačující k tomu, aby pak nepochybně mohlo být opodstatněně vyhodnoceno věřitelem, že žalovaný je schopen úvěr splácet.

25. Po skutkové a právní stránce soud uzavřel, že žalovaný jako vydlužitel uzavřel dne 15. 6. 2018 s právním předchůdcem žalobkyně (původním věřitelem) smlouvu o zápůjčce dle § 2390 o. z., na základě níž v den uzavření smlouvy fakticky převzal zápůjčku 14 000 Kč, kterou měl sjednaným způsobem, spolu s úrokem (§ 2392 odst. 1 o. z.), a to ve výši 2 504 Kč za řádnou dobu splácení (60 týdnů) vrátit v celkem 60 týdenních splátkách s přesně určenou výší (439 Kč, resp. poslední ve výši 382 Kč). Pro případ neuhrazení dluhu do uvedeného data bylo sjednáno další úročení nevrácené zápůjčky úrokem 29% ročně. Jelikož žalovaný úhradu svých závazků neprováděl řádně (resp. v řízení netvrdil, ani neprokázal opak, přičemž žalobkyně z hlediska zásad důkazního břemene nemůže prokazovat negativní skutečnost) zůstal žalovaný žalobkyni (dříve jejímu právnímu předchůdci) dlužen každopádně žalobkyní uvedenou jistinu zápůjčky 14 000 Kč, úrok z dlužné jistiny 1 849,56 Kč (ve sjednané sazbě 29% ročně z jistiny 14 000 Kč od 10. 8. 2019 (jako data po splatnosti poslední splátky) do 20. 1. 2020 (postoupení pohledávky)) a úrok z prodlení 1 592,50 Kč (od 23. 10. 2018 jako marného uplynutí týdenní lhůty po dni, kdy předchůdci žalobkyně vzniklo právo na úhradu na celé zbývající částky dluhu, do postoupení pohledávky).

26. Část právního jednání (smlouvy o zápůjčce) však soud ve smyslu ust. § 580 odst. 1 a § 588 o. z. shledal absolutně neplatným pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Konkrétně jde o ujednání o povinnosti žalovaného jako vydlužitele zaplatit odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení půjčky ve výši 5 652 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 127 Kč. Uvedené poplatky soud vyhodnotil zjevně rozporné s dobrými mravy, jakožto nepřiměřené, nepoctivé, představující nedůvodně náklady původního věřitele. Fakticky poskytnutá zápůjčka činila 14 000 Kč, sjednaný úrok (jako úplata za zapůjčení peněz) 29% ročně, jenž každopádně nebyl neobvykle nízký oproti úrokovým sazbám sjednávaným za poskytnutí peněžních prostředků v obdobných právních vztazích (zejm. spotřebitelských úvěrech) v době sjednání předmětné Smlouvy o zápůjčce. Žalovanému však vedle toho měla vzniknout povinnost uhradit odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení půjčky ve výši 5 652 Kč – tj. cca 40% ze zapůjčených prostředků, a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 127 Kč – tj. cca 30% ze zapůjčených prostředků. Obě takto vypočtené a konstruované platby soud považuje nepřiměřené fakticky poskytovaným službám právního předchůdce žalobce, a to i v porovnání s výší zapůjčených prostředků. Odkazováno je na obsah zjištěný Podmínek, uvedený v odst. 6 odůvodnění rozsudku, pokud jde o činnosti či služby, ke kterým se měly poplatky vztahovat. Ze zjištěného je zjevné, že v okamžiku sjednání poplatku za administrativní činnost nebylo jisté, že k provedení celé řady specifikovaných činností, které měly být pokryty částkou 5 652 Kč, vůbec dojde, současně Podmínky nárok na poplatky konstruovaly výslovně i za situace, že žalovaný služby nevyužije, což podporuje hodnocení soudu o neplatnosti takového ujednání. Soudu je z jiných projednávaných věcí žalobkyně z titulu smluv ze shodného období, kterého se týká předmětná smlouva, dobře známo, že výše poplatků se zásadně, ale nelogicky odvíjí od výše poskytnuté zápůjčky. Není zřejmé, proč by se náklady měly lišit v závislosti na výši zápůjčky. Shora popsané pak vede soud k přesvědčení, že oba poplatky byly právním předchůdcem žalobkyně konstruovány na principu podobnému úroku (a přitom v neúměrných sazbách celkem 50- 70%, resp. i více procent), přičemž tak mělo dojít k z podstatné čísti uměle vytvořenému nároku věřitele na úhradu nákladů. Smlouva byla, včetně Podmínek, již dopředu formulována věřitelem, uvedené„ zpoplatněné služby“ spotřebitel de facto musel„ sjednat“.

27. S ohledem na uvedené závěry o neplatnosti části smlouvy o zápůjčce, upravující oba uvedené poplatky, proto byla žaloba shledána nedůvodnou ohledně uvedených poplatků. Ty byly sjednány na částku celkem 9 779 Kč (z toho poplatek administrativní ve výši 5 652 Kč a poplatek za vedení účtu a komfortní splácení 4 127 Kč), tudíž ohledně této částky byla výrokem II rozsudku žaloba částečně zamítnuta. Pokud se tedy žalobkyně domáhala z titulu tzv.„ poplatku“ přisouzení částky celkem 10 617,60 Kč, pak úspěšná mohla být jen v částce 838,60 (10 617,60 Kč mínus 9 779 Kč), představující neuhrazenou část úroku ze zápůjčky za dobu do sjednaného trvání splácení zápůjčky, tj. do 9. 8. 2019. Na jistině a tomto úroku tak žaloba byla shledána důvodnou v částce 14 838,60 (14 000 Kč plus 838,60 Kč).

28. K částce dlužné jistiny zápůjčky 14 000 Kč byl žalobkyni přisouzen počínaje 21. 1. 2020 i úrok ze zápůjčky (sjednaných 29% ročně, o. z.) a úrok z prodlení dle , o. z. a nař. vlády č. Opodstatněným byl shledán i požadavek žalobkyně na kapitalizovaný úrok 1 849,56 Kč a úrok z prodlení ve výši 1 592,50 Kč, a to z jistiny 14 000 Kč do data postoupení pohledávky 20. 1. 2020 – k tomu viz výše odůvodnění rozsudku v odst. 25.

29. Žalobkyně v řízení prokázala svoji aktivní legitimaci pro podání žaloby, a to dle § 1879 o. z. smlouvou z 20. 1. 2020 o postoupení pohledávky za žalovaným z původního věřitele a seznamem těchto pohledávek, zahrnujícím i označení žalovaného a příslušné č. smlouvy o zápůjčce (číslo).

30. O právu na náhradu nákladů řízení soud rozhodl podle ust. , , Žalobkyně byla v řízení úspěšná v rozsahu cca 59% Celkem totiž předmětem řízení byla jistina 23 779 Kč (neuhrazená jistina zápůjčky 14 000 Kč, poplatky 9 779 Kč), přičemž žalobkyni z toho bylo přisouzeno na jistině jen 14 838,60 Kč; neúspěšná tak byla v rozsahu cca 41% (zamítnutých 9 779 Kč na jistině, děleno 23 779 Kč). U žalovaného jde o poměr úspěšnosti a neúspěšnosti, vyjádřený procentuálně, obrácený. Čistý procesní úspěch žalobkyně, která byla v řízení přeci jen úspěšnější než žalovaný, představuje cca 18% (59% mínus 41%), a v tomto rozsahu bude žalovaný povinen nahradit žalobkyni účelně vynaložené náklady řízení.

31. Tyto náklady v projednávané věci na straně žalobkyně spočívají jednak v soudním poplatku 985 Kč, a dále jde o náklady právního zastoupení 4 307,60 Kč Tyto byly určeny dle vyhl. č. ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby, a to konkrétně ve znění od 1. 7. 2014 (dále jen„ AT“). V části řízení do podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu činí odměna advokáta 900 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, , d), až c), bod 2., odst. 5 písm. a) AT) – vždy po 300 Kč, dále jde o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 100 Kč, celkem tedy 300 Kč. V části řízení po vydání platebního rozkazu k nákladům řízení přísluší odměna advokáta z 1 písemné podání ve věci samé ve výši 2 060 Kč (předmětem řízení jistina 23 779 Kč, , AT) a náhrada hotových výdajů za tento úkon 300 Kč ( AT). Konečně k nákladům řízení přísluší náhrada za DPH z odměny a hotových výdajů advokáta – tj. částka 747,60 Kč (21% z (3 x 300 + 3 x 100 + 2 600 + 300) Kč).

32. Jestliže celkové náklady řízení žalobkyně představovaly částku 5 292,60 Kč, pak 18% z nich, které bude žalovaný povinen nahradit, činí 953 Kč.

33. Lhůta k plnění předmětu řízení i povinnosti k náhradě nákladů řízení byla žalovanému stanovena obvyklá třídenní od právní moci rozhodnutí (, část věty před středníkem ). Ke stanovení delší lhůty či k plnění ve splátkách soud neshledal v okolnostech případu ani v soudu známých poměrech účastníků (k nimž žalovaný ve prospěch jiné než třídenní lhůty k plnění aktivně ničeho netvrdil) žádné relevantní důvody.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení odvolání ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím Okresního soudu v Semilech, a to v případě listinné podoby ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.