Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (6)No categories available
5 C 59/2022-18
Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Anderovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 7 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7.000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 8.751,81 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 7.000 Kč od 19.12.2020 do 31.12.2020, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 7.000 Kč od 1.1.2021 do 30.6.2021, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 7.000 Kč od 1.7.2021 do 31.12.2021 a zákonný úrokem z prodlení z částky 7.000 Kč od 1.1.2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2.089 Kč k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7.000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 8.751,81 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 7.000 Kč od 19.12.2020 do 31.12.2020, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 7.000 Kč od 1.1.2021 do 30.6.2021, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 7.000 Kč od 1.7.2021 do 31.12.2021 a zákonný úrokem z prodlení z částky 7.000 Kč od 1.1.2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2.089 Kč k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Žalobce se domáhal zaplacení částky 7.000 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o půjčce, kterou žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, dne 10. 5. 2005.
Soud vyzval žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Žalovaný se nijak nevyjádřil, soud proto dle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že nemá proti rozhodnutí bez jednání námitek. Vzhledem k tomu, že bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů a žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud bez nařízení jednání.
Z provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav. Právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným dne 6. 5. 2005 smlouvu o půjčce, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému půjčku ve výši 5.000 Kč, žalovaný se zavázal zaplatit dluh spolu s poplatkem ve výši 2.000 Kč ve 20 týdenních splátkách. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020. Žalobce upomínal žalovaného k úhradě dluhu.
Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (viz přechodné ustanovení § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Dle ust. § 657 o.z. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.
Soud vzal v řízení za prokázané, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o půjčce, na základě které poskytl žalovanému půjčku ve výši 5.000 Kč. Žalovaný na dluh ničeho neuhradil. Soud zvažoval přiměřenost poplatku, úroku za poskytnuté peněžní prostředky. Právní předchůdce žalobce vystupoval jako podnikatel, žalovaný jako spotřebitel, přičemž smlouva, kterou podnikatel přenechává spotřebiteli peněžní prostředky, bude zpravidla smlouvou úplatnou. Žalovaný při uzavření smlouvy musel předpokládat, že bude hradit cenu za poskytnuté peněžní prostředky, úrok. Smluvními stranami byl úrok sjednán ve výši 2.000 Kč, avšak protože byly peněžní prostředky žalovanému přenechány na relativně krátkou dobu, je cena přenechaných peněz již poměrně vysoká. Nicméně s přihlédnutím k tomu, že se jedná o úrok kapitalizovaný, který je omezen v čase a není požadován do zaplacení, a zejména s přihlédnutím k datu uzavření smlouvy, když žalovaný na dluh ničeho neuhradil, soud shledal ujednání o ceně poskytnutých peněz i smluvní ujednání jako celek přiměřené, a proto uložil žalovanému zaplatit žalobci celkem 7.000 Kč. Dlužná částka byla žalovanému uložena k úhradě se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o.z., neboť žalovaný je s úhradou dlužné částky v prodlení.
Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci plný úspěch, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Náhrada nákladů se skládá ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.000 Kč, z částky 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., z částky 300 Kč jako 3 paušálních náhrad nákladů po 100 Kč. Náhrada nákladů je pak dle ust. § 137 o.s.ř. zvýšena o 21 % DPH, tedy o částku 189 Kč. Celková náhrada nákladů činí 2.089 Kč a dle ust. § 149 o.s.ř. je žalovaný povinen ji zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.
Výrok č. III je pak odůvodněn bodem 2 položky 2 Sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Soud v řízení na návrh žalobce platební rozkaz nevydal a pokračoval v řízení, proto žalobci doměřil soudní poplatek do výše dle položky 1 sazebníku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nebude-li povinnost tímto rozsudkem stanovená plněna řádně a včas, lze se jejího splnění domoci návrhem na soudní výkon rozhodnutí.