Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
17 C 27/2022-144
Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stratilovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 5 670,26 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se částečně, pro úrok ve výši 10,65 % ročně z částky 5 670,26 Kč od 2. 7. 2021 do zaplacení, zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 670,26 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 447,81 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 490,55 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 670,26 Kč od 2. 7. 2021 do zaplacení a s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 5 670,26 Kč od 2. 7. 2021 do zaplacení, a to vše do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 1 489 Kč, k rukám jejího zástupce anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, sídlem adresa, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Řízení se částečně, pro úrok ve výši 10,65 % ročně z částky 5 670,26 Kč od 2. 7. 2021 do zaplacení, zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 670,26 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 447,81 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 490,55 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 670,26 Kč od 2. 7. 2021 do zaplacení a s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 5 670,26 Kč od 2. 7. 2021 do zaplacení, a to vše do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 1 489 Kč, k rukám jejího zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], sídlem [adresa], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Návrhem doručeným soudu dne 2. 12. 2021, ve znění jeho doplnění ze dne 14. 2. 2022, domáhala se žalobkyně zaplacení částky 5 670,26 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že 5. 5. 2015 uzavřela její právní předchůdkyně společnost právnická osoba se žalovaným smlouvu o účtu číslo na základě které byl žalovanému zřízen sporožirový účet. Dále dne 13. 12. 2017 uzavřeli smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, na základě které byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr s limitem 5 000 Kč, který se zavázal nepřekročit. Žalovaný byl povinen platit úrok ve výši 18,9 % ročně a ceny za služby spojené s vedením kontokorentu a běžného účtu. Před uzavřením smlouvy byla posouzena schopnost žalovaného úvěr splácet, a to na základě informací získaných od žalovaného, jelikož měl žalovaný u poskytovatele úvěru běžný účet, byla známa jeho platební morálka, výše jeho měsíčních příjmů i výdajů. Žalovaný povolený limit přečerpal, vzniklý nepovolený debetní zůstatek nebyl z jeho strany vyrovnán, proto právní předchůdkyně žalobkyně převedla pohledávku na zaplacení celého kontokorentu dne 1. 8. 2020 na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky s úroky. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 28. 6. 2021. Ke dni 1. 7. 2021 dlužil žalovaný na jistině 5 670,26 Kč, úroku z úvěru 490,55 Kč a úroku z prodlení 447,81 Kč. Žalovaný dále ničeho nehradil. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka.
2. Podáním ze dne 14. 2. 2022 vzala žalobkyně svůj návrh částečně zpět, a to pro příslušenství v podobě úroku z úvěru ve výši 10,65 % ročně z částky 5 670,26 Kč od 2. 7. 2021 do zaplacení.
3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný.
4. Vzhledem k tomu, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud usnesením účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se žalobkyně ani žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřili, rozhodl soud ve věci v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání.
5. Závěr o skutkovém stavu:
6. právnická osoba uzavřela se žalovaným smlouvu o účtu, na základě které mu ke dni 5. 5. 2015 otevřela a dále vedla účet č. bankovní účet. Následně byla mezi týmiž smluvními stranami dne 13. 12. 2017 uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru, na základě které se banka zavázala poskytnout žalovanému neúčelový nezajištěný úvěr v celkové výši 5 000 Kč, ve formě kontokorentního úvěru, tedy možnosti povoleného přečerpání zůstatku na jeho bankovním účtu č. bankovní účet. Žalovaný se tento zavázal splácet spolu s úrokem ve výši 18,9 % ročně. Ve smlouvě bylo sjednáno, že v případě porušení smluvních podmínek lze prohlásit veškeré dluhy za splatné, smlouvu vypovědět s okamžitou splatností nebo od smlouvy odstoupit. Před uzavřením smlouvy byly žalovanému poskytnuty a vysvětleny předsmluvní informace týkající se daného úvěru. Žalovaný současně před uzavřením smlouvy uvedl, že je svobodný, bydlí u rodičů, má základní vzdělání a je zaměstnán u právnická osoba servis právnická osoba, jiné příjmy neměl. Neměl splátky leasingu ani u jiné společnosti. právnická osoba, měla před uzavřením smlouvy o kontokorentním úvěru k dispozici výpisy z bankovního účtu žalovaného, kdy doložila ty od 1. 6. 2017 do 31. 12. 2017. Z těchto plyne příjem žalovaného od právnická osoba servis právnická osoba, a to v měsíční průměrné výši 14 740 Kč (červen až prosinec 2017), přitom průměrný měsíční příjem na účtu za toto období byl 22 995 Kč a výdaj 23 690 Kč, z toho 6 000 Kč nájemné, elektřina 1 000 Kč a plyn 1 150 Kč. Ostatní výdaje jsou výběry v hotovosti. Na účtu byly evidovány i dávky nemocenského pojištění a ošetřovné. Podle výpisů z bankovního účtu č. bankovní účet činil zůstatek ke dni 31. 8. 2020 0 Kč, neboť ke dni 1. 8. 2020 došlo k účetnímu vyrovnání pohledávek částkou 5 670,26 Kč. Výzvou ze dne 3. 8. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 6. 2021 uzavřené mezi postupitelem, právnická osoba, a postupníkem, žalobkyní, došlo s účinností k 1. 7. 2021 k postoupení pohledávky za žalovaným a žalobkyni. O postoupení pohledávky na žalobkyni byl žalovaný informován dopisem ze dne 21. 7. 2021, tento byl podán k poštovní přepravě dne 22. 7. 2021. Podle podkladů pro soudní jednání ze dne 1. 7. 2021 činila dlužná jistina 5 670,26 Kč, úroky 490,55 Kč, úroky z prodlení 447,81 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne 1. 9. 2021, která byla podána k poštovní přepravě dne 2. 9. 2021, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, přičemž byl upozorněn na její možné soudní vymáhání.
7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
9. Podle § číslo, § číslo odst. 1, § číslo odst. 1, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
10. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
11. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
13. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
14. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.
15. Podle přechodných ustanovení zákona č. 186/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, dostal-li se dlužník do prodlení s plněním povinností vyplývajících ze smlouvy o odložené platbě, peněžité zápůjčce, úvěru nebo obdobné finanční službě po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se namísto příslušných ustanovení smlouvy, pokud jsou v rozporu s § 122 odst. 4 nebo 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, § 122 odst. 4 nebo 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i když byla smlouva uzavřena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Zákon č. 186/2020 Sb. nabyl účinnosti dne 24. 4. 2020.
16. Právní posouzení věci:
17. Žalobkyně vzala svůj návrh částečně zpět, a to před rozhodnutím soudu ve věci, soud proto řízení v souladu s § 96 o. s. ř., v rozsahu částečného zpětvzetí, zastavil (výrok I. rozhodnutí).
18. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně právnická osoba a žalovaným byla v souladu s § 2395 a násl. o. z. uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši úvěrového limitu 5 000 Kč a žalovaný se zavázal nepřekročit povolený limit kontokorentu. Takto však neučinil, porušil smluvní ujednání, zůstatek ve výši 5 670,26 Kč byl převeden na účet z nepovolených debetních zůstatků. Žalovaný tuto jistinu neuhradil, neuhradil ji ani po obdržení výzvy a předžalobní upomínky. Před uzavřením smlouvy o úvěru právní předchůdkyně žalobkyně v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru řádně posoudila schopnost žalovaného úvěr splatit, neboť znala jeho pravidelné příjmy a výdaje, měla k dispozici jeho bankovní výpisy a zjišťovala i celkovou majetkovou a finanční situaci přímo od žalovaného. Smlouvou o postoupení pohledávek přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. o. z. Soud shledal návrh zcela důvodným, v souladu s právními předpisy, plně mu vyhověl. Spolu s jistinou dlužné částky 5 670,26 Kč je žalovaný žalobkyni povinen uhradit rovněž příslušenství, a to kapitalizovaný úrok z úvěru z jistiny od 1. 8. 2020 do 1. 7. 2021 a dále z jistiny ve výši 8,25 % ročně od 2. 7. 2021 do zaplacení, v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru; kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od 1. 8. 2020 do 1. 7. 2021 a dále zákonný úrok z prodlení od 2. 7. 2021 do zaplacení, z dlužné jistiny, v souladu s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
19. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a má proto nárok na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který úspěch ve věci neměl. Náklady řízení představují uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady zastoupení. Pokud jde o náklady zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“). Zástupce žalobkyně má nárok na odměnu ve výši 600 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 advokátního tarifu za tři úkony právní služby po 200 Kč dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní upomínka). Za uvedené úkony právní služby byla přiznána v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Poněvadž zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznána náhrada za tuto daň ve výši 21 %, tj. 189 Kč Celkem tedy byly přiznány žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.
20. Soud postupoval v souladu s § 14b advokátního tarifu, neboť žalobkyně zahájila předmětné řízení opakovaně na ustáleném vzoru, ve skutkově i právně obdobné věci – řízení vedená pod sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka, když se jedná rovněž o poskytnutí úvěru na sporožirový účet s výší úvěrového limitu (kontokorent), v návrhu tak dochází pouze ke změně základních identifikačních údajů.
21. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.
22. Odůvodnění rozsudku je učiněno v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.