Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
3 C 11/2022-23
Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Kopeckou ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 1 520 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit 1 520 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně od 24. 12. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen žalobkyni na náhradě nákladů řízení zaplatit 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit 1 520 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně od 24. 12. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen žalobkyni na náhradě nákladů řízení zaplatit 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 7. 11. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení 1 520 Kč s příslušenstvím. V žalobě uváděla, že žalovaný použil ke své přepravě dne 8. 12. 2020 dopravní prostředek veřejné hromadné dopravy osob provozované žalobkyní a při přepravní kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovanou částku tvoří jízdné ve výši 20 Kč a přirážka k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení z žalované částky od 24. 12. 2020 do zaplacení.
Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil.
Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“).
Z předložených důkazů zjistil soud následující skutkový stav:
Žalovaný cestoval dne 8. 12. 2020 v 18:06 hod. vozidlem městské hromadné dopravy na lince 1 provozované žalobkyní bez platného jízdního dokladu. Totožnost žalovaného byla zjištěna z předloženého občanského průkazu. Žalovaný byl kontrolorem vyzván k zaplacení jízdného ve výši 20 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč, tuto však na místě kontroly nezaplatil. Dopisem ze dne 19. 8. 2021 byl žalovaný vyzýván k zaplacení dlužné částky 1 520 Kč s tím, že v případě nezaplacení bude vymáhána soudní cestou.
Mezi účastníky byla dle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), uzavřena smlouva o přepravě, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému přepravu do určeného místa, avšak žalovaný za tuto přepravu nezaplatil jízdné ve výši 20 Kč (§ 2550 o. z.). Podle § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční přepravě, ve znění pozdějších předpisů, jakož i podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, je žalovaný povinen v tomto případě zaplatit i přirážku k jízdnému, která byla žalobkyní stanovena ve smluvních přepravních podmínkách v částce 1 500 Kč. Výše přirážky odpovídá rozmezí stanovenému v § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., jakož i § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb. Splatnost jízdného i přirážky k jízdnému se řídí § 1958 o. z. Pokud tedy žalovaný nezaplatil v den provedení přepravní kontroly, kdy u něj bylo právo na zaplacení uplatněno, je ode dne následujícího po přepravní kontrole v prodlení.
Žalovaný existenci ani výši dlužné částky nikterak nesporoval. Bylo přitom na něm, aby prokázal, že žalobkyni žalovanou částku zaplatil, což však neudělal. Soud proto shledal nárok žalobkyně oprávněným a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 1 520 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení.
Nárok na zaplacení úroku z prodlení vyplývá z § 1970 o. z., jeho výše se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění.
Ve sporu byla úspěšná žalobkyně a má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložila. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a paušální náhradou nákladů ve výši 200 Kč za dva úkony po 100 Kč podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Náklady řízení žalobkyně tak činí celkem 600 Kč.
Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekuci.