Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
3 C 13/2022-28
Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Kopeckou ve věci
žalobkyně: ; anonymizováno, IČO
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 3 240 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 3 785,11 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 126 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 3 785,11 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 126 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 27. 10. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení 3 240 Kč z titulu nesplnění povinnosti žalovaného podle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zák. č. 348/2005 Sb.), neboť žalovaný neplatil televizní poplatky ve výši 135 Kč měsíčně v měsících leden 2019 až prosinec 2020 (24 měsíců po 135 Kč). Žalobkyně dále požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti jednotlivých plateb televizního poplatku do dne podání žaloby ve výši 545,11 Kč.
Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil.
Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“).
Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:
Žalovaný je držitelem televizního přijímače a od prosince 2018 je přihlášen jako poplatník televizního poplatku. Žalobkyně tvrdí, že žalovaný nezaplatil řádně a včas televizní poplatky za měsíce leden 2019 až prosinec 2020 ve výši 135 Kč měsíčně. Dlužná částka tak činí 3 240 Kč. Zákonný úrok z prodlení je požadován z jednotlivých dlužných částek ode dne následujícího po dni jejich splatnosti do 27. 10. 2021 a činí celkem 545,11 Kč.
Žalovaný se jako vlastník či držitel televizního přijímače stal ve smyslu § 3 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb. poplatníkem televizního poplatku. Povinností žalovaného tedy bylo platit žalobkyni televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně (§ 6 shora citovaného zákona). Pokud žalovaný ve shora uvedeném období, tj. za leden 2019 až prosinec 2020, televizní přijímač nevlastnil ani nedržel, bylo jeho povinností dle § 8 odst. 6 shora citovaného zákona písemně oznámit provozovateli vysílání ze zákona (tj. žalobkyni) změny ve skutečnostech rozhodných pro evidenci a placení televizních poplatků a v souladu s odst. 8 citovaného ustanovení ve lhůtě 15 dnů ode, kdy nastala skutečnost odůvodňující odhlášení televizního poplatku, připojit i písemné čestné prohlášení potvrzující, že nastala některá z těchto skutečností. Nic takového nebylo však v průběhu řízení ze strany žalované tvrzeno, natož pak prokázáno. Bylo přitom na žalovaném, aby případně tvrdil a zejména pak prokázal, že žalobkyni dlužné poplatky zaplatil a kdy. Žalovaný však existenci ani výši žalobního nároku nesporoval, v řízení zůstal nečinný. Soud proto uzavřel, že žaloba je důvodná.
Žalovaný se ocitl v prodlení a je ve smyslu § 1970 o. z. povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení, výše úroků z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto i v této části podané žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši 3 240 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 545,11 Kč, tj. částku v celkové výši 3 785,11 Kč.
Žalobkyně byla ve věci úspěšná a přísluší jí podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady řízení sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů právního zastoupení ve výši 726 Kč (odměna podle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 400 Kč za dva úkony právní služby po 200 Kč /převzetí a příprava zastoupení a návrh ve věci samé/, dvě paušální náhrady po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky a 21% DPH). Tyto náklady řízení v celkové výši 1 126 Kč je žalovaný povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekuci.