Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
6 C 81/2022-41
Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Knapčokovou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: ; anonymizováno právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem titul jméno příjmení, titul.
sídlem adresa
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
o zaplacení 9 212 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 720 Kč s 11,75% úrokem z prodlení ročně z částky 6 720 Kč od 1. 1. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení další částky 2 492 Kč s příslušenstvím, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce titul jméno příjmení, titul, náklady řízení ve výši 961 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách soudní poplatek ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 720 Kč s 11,75% úrokem z prodlení ročně z částky 6 720 Kč od 1. 1. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení další částky 2 492 Kč s příslušenstvím, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce [titul] [jméno] [příjmení], [titul], náklady řízení ve výši 961 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách soudní poplatek ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 25. 4. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky 9 212 Kč s příslušenstvím z důvodu nedodržení podmínek vyplývajících ze smlouvy o revolvingovém úvěru číslo uzavřené mezi účastníky dne 1. 9. 2021. Na základě této smlouvy byla žalované poskytnuta částka 5 000 Kč, která jí byla zaslána na jí uvedený bankovní účet. V bodě 4.1 a násl. smlouvy je sjednáno, že žalovaná je povinna do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru (dále jen "minimální splátka"), která činí 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však výše minimální splátky činí 300 Kč. Pokud je dlužná částka k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce nižší než 300 Kč, je výše minimální splátky rovna částce dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce. Žalovaná je povinna uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20% z čerpané jistiny úvěru (dále jen "poplatek za čerpání úvěru"), tedy celkem 1 000 Kč. Tento poplatek má pokrýt náklady žalobkyně související zejména se zpracováním, vyhodnocením, přijetím a schválením žádosti o čerpání úvěru a zajištěním zdrojů peněžních prostředků ze strany žalobkyně, jejich rezervací pro úvěr a vyplacením žalované. Poplatek za čerpání úvěru se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalované. Úrok byl sjednán ve výši 20% měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení. V případě, že se stane celý dluh splatným, je žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok ve výši 8% ročně místo sjednaného úroku ve výši 20 % měsíčně. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalované. Jeho celková výše tvořená součtem jednotlivých částek úroků účtovaných měsíčně dle výpisů k revolvingovému účtu činí 2 849 Kč. Dále bylo sjednáno, že v případě, že je žalovaná v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinna dále hradit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 121 Kč za každých započatý měsíc prodlení. Žalobkyně požaduje celkové náklady ve výši 363 Kč, tedy za tři měsíce. Žalovaná neuhradila ničeho. Žalobkyně tedy požaduje úhradu částky 9 212 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 1. 1. 2022 do zaplacení. Žalované byla zaslána výzva k úhradě dlužné částky dne 7. 3. 2022.
2. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila. Jelikož se žalovaná ve stanovené lhůtě nevyjádřila, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise.
3. Na základě smlouvy o revolvingovém úvěru číslo ze dne 1. 9. 2021 poskytla žalobkyně žalované po zaslání kopie jejího občanského průkazu úvěr ve výši úvěrového rámce 5 000 Kč. Žalovaná se poskytnutý úvěr zavázala splácet v pravidelných minimálních měsíčních splátkách po 300 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 20 % měsíčně. V případě, že se stane celý dluh splatným, je za dobu od prvního dne splatnosti celého dluhu až do splacení dluhu klient povinen zaplatit úrok ve výši 8% ročně místo sjednaného úroku 20 % měsíčně. Za čerpání úvěru byla žalovaná povinna uhradit poplatek za čerpání ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru, tedy 1 000 Kč. Podle bodu 6. 6. úvěrující může v případě prodlení požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč za každý započatý měsíc. Žalobkyně požaduje pouze částku 121 Kč měsíčně, a to za tři měsíce, tedy celkem 363 Kč.
4. Z výpisu k revolvingovému úvěru vyplývá, že ke dni 10. 2. 2022 představovala dlužná částka 9 212 Kč, která byla tvořena jistinou ve výši 5 000 Kč, poplatkem za čerpání úvěru ve výši 1 000 Kč, úrokem ve výši 2 849 Kč a náklady na upomínání ve výši 363 Kč.
5. Z výpisu z účtu žalobkyně ze dne 1. 9. 2021 vyplývá, že tento den byla žalované zaslána částka 5 000 Kč.
6. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v ujednané výši a žalovaná svoji povinnost peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky porušila. Smlouva o úvěru je zároveň spotřebitelskou smlouvou ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z., neboť ji žalobkyně uzavírala jako podnikatelka a žalovaná jako spotřebitelka.
7. Po právní stránce se jedná o spor ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. ve spojení se zákonem č. 145/2010 Sb. Podle ustanovení § 2395 o. z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.).
9. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.).
10. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.
11. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o úvěru a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v části, v níž žalobkyně požaduje zaplacení poskytnutého úvěru ve výši 5 000 Kč, poplatku za čerpání úvěru ve výši 1 000 Kč a nákladů na upomínání ve výši 363 Kč. Co se týká požadovaného úroku, tak soud shledal účastníky sjednaný úrok ve výši 20 % měsíčně za neplatný, neboť tato výše rovnající se ročnímu úroku ve výši 240 % je v rozporu s dobrými mravy.
13. Při poskytování úvěrů a půjček existuje z hlediska požadovaných úroků určitá hranice, která odděluje standardní podnikatelskou činnost provozovanou v souladu s právním řádem a lichvu. V tomto ohledu je třeba dbát na to, aby se nepoctivým poskytovatelům půjček nedostávalo soudní ochrany, jelikož zjevně zneužívají svého postavení na úkor spotřebitelů, kteří se nacházejí v tíživé životní situaci, a kteří jsou v naprosté většině případů klienty nebankovních poskytovatelů půjček.
14. Nahlédnutím do databáze časových řad ARAD České národní banky soud zjistil, že roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR u nových obchodů v září 2021, tedy v době uzavření smlouvy, činila 7,92 % ročně. Soud přihlédl k tomu, že se jednalo o revolvingový úvěr, u kterého bývají úrokové sazby vyšší, bez nutnosti zajištění či účelové vázanosti úvěru. U nebankovních institucí je proto soud ochoten akceptovat úroky či celkové náklady úvěru ve výši dvojnásobku sazeb, které v daném období poskytovaly banky (srov. též rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, ze dne 16. 2. 2017, sp. zn. 23 Co 14/2017). V daném případě tedy soud na dobu do zesplatnění úvěru je na místo úroku 20 % měsíčně ochoten akceptovat úrok 16 % ročně. Za 5 měsíců (k zesplatnění došlo po 5 měsících po uzavření smlouvy) potom úrok z 5 000 Kč při této úrokové sazbě činí přibližně 357 Kč Celkem soud na úrocích přiznal žalobkyni částku 357 Kč namísto žalobkyní požadovaných 2 849 Kč. V rozdílu, tedy pro 2 492 Kč, byla žaloba zamítnuta.
15. Soud tak uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 6 720 Kč (5 000 Kč úvěr + 357 Kč úrok + 363 Kč náklady na upomínání + 1 000 Kč poplatky za čerpání úvěru) do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Nárok na zákonné úroky z prodlení vplývá z ustanovení § 1970 o. z., výše úroků z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žaloba byla zamítnuta co do částky 2 492 Kč.
16. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 400 Kč. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2, bodu 2 sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 činí výše soudního poplatku z žalované částky do 20 000 Kč částku 1 000 Kč. K doplacení tedy zbývá částky 600 Kč. Soud proto žalobkyni uložil ve výroku IV. povinnost zaplatit České republice Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).
17. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně požadovala náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále náhradu nákladů právního zastoupení, které vyčíslila na 5 800 Kč (3 úkony právní služby po 1 500 Kč a 3 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč včetně 21% DPH). Okresní soud však nesouhlasí s požadavkem žalobkyně na postup podle § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb. V projednávané věci je třeba vycházet z ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť jde o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, který je žalobkyní opakovaně uplatňován ve skutkově i právně obdobných věcech, byť lze připustit, že v jednotlivostech se skutková i právní argumentace obsažená v podávaných žalobách může lišit, a předmětem řízení je současně částka nepřevyšující 50 000 Kč. Při stanovení výše náhrady nákladů řízení je tak nutno i v tomto případě vycházet z ustanovení § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., které stanoví výši sazby za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty do 10 000 Kč částkou 200 Kč a z odst. 5 písm. a/ citovaného ustanovení vyhlášky, který určuje paušální částku jako náhradu výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 100 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odst. 1 a 2.
18. Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch a podle § 142 odst. 2 o. s. ř. soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyně měla úspěch v částce 6 720 Kč a neúspěch v částce 2 492 Kč. Odečteme-li úspěch od neúspěchu, dojdeme k závěru, že žalobkyně má právo na náhradu 46 % svých účelně vynaložených nákladů řízení.
19. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby (§ 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za převzetí zastoupení, podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a předžalobní výzvu k plnění po 200 Kč a třemi paušálními náhradami hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. Celková výše nákladů řízení žalobkyně se zvýšením o 21% DPH činí částku 2 089 Kč a z ní 46 % představuje 961 Kč, které byly žalobkyni soudem přiznány. Náklady řízení ve výši 961 Kč je žalovaná povinna nahradit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 věty před středníkem, § 149 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.