Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 360/2021-46
Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Karolínou Kudláčkovou Řezáčovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši částka to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobce požaduje uhradit po žalované částku částka se zákonným úrokem z této částky od datum do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši částka z celkových nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši [částka] to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobce požaduje uhradit po žalované částku [částka] se zákonným úrokem z této částky od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka] z celkových nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se ve své žalobě domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by jí byla přiznána částka částka se zákonným úrokem z prodlení, s tím, že žalovaná uzavřela dne datum prostřednictvím internetových stránek žalobkyně webová adresa s žalobcem smlouvu o úvěru (Smlouva). Na základě Smlouvy poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši částka, které byly žalované zaslány na účet dne datum. Žalovaná se zavázala za poskytnutí úvěru uhradit poplatek. Jistinu, úrok a poplatek se žalovaná zavázala hradit v 24 měsíčních splátkách. Jelikož žalovaná uhradila žalobkyni pouze částku částka, porušila podmínky smlouvy. Žalobkyně v žalobě po žalované požaduje neuhrazenou jistinu ve výši částka, poplatek ve výši částka a částka, úroky v celkové výši částka, účelně vynaložené náklady ve výši částka.
2. Žalobkyně se z jednání omluvila.
3. Žalovaná se k jednání nedostavila, ve věci se nevyjádřila.
4. Z provedených důkazů bylo zjištěno, a to z listiny označené jako smlouva o úvěru, že žalovaná a žalobkyně sjednali on-line na internetu smlouvu o úvěru ve výši částka, a to dne datum, přičemž tuto částku úrok a poplatek se žalovaná zavázala vrátit v 24 měsíčních splátkách. Z předloženého formuláře soud zjistil, že žalovaná uvedla, že má měsíční příjem částka a ostatních členů domácnosti částka, je bezdětná, výdaje na domácnost činí částka. Ze sdělení banky bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala na účet žalované dne datum částku částka. Z výzvy k plnění bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu.
5. Po skutkové stránce soud zjistil, že žalovaná uzavřela s žalobkyní smlouvu, jejímž předmětem byl závazek poskytnout žalované peníze. Žalovaná obdržela od žalobkyně na účet částku částka. Žalovaná se zavázala celkem vrátit žalobkyni jistinu spolu s úroky a poplatky v 24 měsíčních splátkách. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení dlužné částky upomínkou.
6. Soud posuzoval daný spor po právní stránce s ohledem na okamžik uzavření úvěrové smlouvy a postavení žalovaného jako spotřebitele zejména podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru).
7. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru pak upravuje důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele:
10. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Problematikou posouzení úvěruschopnosti spotřebitele se zabýval jak Nejvyšší soud České republiky, tak i Ústavní soud Nejvyšší soud se k následkům, které nastanou, pokud poskytovatel s odbornou péčí neposoudí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjádřil v rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, v němž dospěl k závěru, že pokud poskytovatel takovou povinnost nesplní, je smlouva (absolutně) neplatná. Nejvyšší soud zaujal v této věci stanovisko, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Ačkoli v tomto rozsudku byl řešen spotřebitelský úvěr poskytnutý podle dřívějšího zákona o spotřebitelském úvěru (zák. č. 145/2010 Sb.), jsou tyto závěry aplikovatelné i na spotřebitelský úvěr poskytnutý podle zák. č. 257/2016 Sb., a to s ohledem na judikaturu Evropského soudního dvora vztahující se zejména k článkům č. 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 (k tomu blíže Rozsudek soudního dvora ze dne 5. března 2020 ve věci C -679/18, jejímž předmětem byla žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Okresního soudu v Ostravě ze dne 25. října 2018, v řízení OPR- Finance s.r.o. proti GK.). Ústavní soud pak ve svých nálezech sp. zn. III. ÚS 4129/18 a II. ÚS 3194/18 řešil tuto otázku i ve vztahu k vykonávacímu řízení. Všechna tato uvedená rozhodnutí směřují při porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele k aplikaci § 580 odst. l zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a § 588 téhož zákona (absolutní neplatnost právního jednání).
12. Podle § 580 odst. 1 o. z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
13. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
14. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
15. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. Soud po provedení důkazů dospěl k závěru, že žalobkyně v rozporu se zákonem řádně neověřila před uzavřením úvěrové smlouvy úvěruschopnost žalované. Žalobkyně nepředložila žádné důkazy o příjmech či výdajích žalované v době uzavírání úvěrové smlouvy. Pouze bylo zjištěno, že žalovaná ve formuláři uvedla, že má příjem měsíčně částka a ostatní členové domácnosti částka, aniž by žalobkyně předložila důkaz o tom, že si před uzavřením smlouvy tyto skutečnosti ověřila.
17. Žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 o.z., neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 o. z.). Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení; bezdůvodné obohacení činí částka, neboť žalovaná z částky, kterou jí zaslala žalobkyně uhradila částka. Žalovaná je povinna uhradit rovněž zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum. Ve zbytku nároku soud žalobu zamítl z důvodů neplatnosti sjednané úvěrové smlouvy, taka jak je uvedeno ve výroku II.
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná jen částečně, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka (34 % z celkových, jenž činí částka). Tyto celkové náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.
19. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.