Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 288/2021-32
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Davidem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované,
o zaplacení 7 120 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žaloba se zamítá do výše 2 120 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 893,70 Kč, úrokem 16,9 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do zaplacení, a s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 328,94 Kč.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 000 Kč spolu s úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 405,31 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně
Odůvodnění:
I. Žaloba se zamítá do výše 2 120 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 893,70 Kč, úrokem 16,9 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení, a s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 328,94 Kč. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 000 Kč spolu s úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 405,31 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně
1. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, postupoval soud podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. a v odůvodnění uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení.
2. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala zaplacení jistiny ve výši 7 120 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně poskytla žalované na základě smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne datum finanční prostředky ve výši 5 000 Kč. Tuto částku měla splácet po 5 % měsíčně, tedy ve výši 250 Kč, spolu s úrokem 16,9 % ročně. Žalovaná se ocitla v prodlení s více než 2 splátkami, proto žalobkyně využila svého práva a prohlásila úvěr za splatný ke dni datum. Žalovaná neuhradila ničeho. Co se týče úvěrovatelnosti, částka 5 000 Kč je minimální startovací částka daného produktu a žalobkyně pro takovou částku nevyžaduje ani u nových klientů prokázání příjmů, pouze jejich tvrzení. S ohledem na skutečnost, že žalovaná již hradila měsíční splátku 83 Kč měsíčně a nová splátka měla činit 250 Kč měsíčně, považovala žalobkyně žalovanou za úvěrovatelnou. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná dne datum podepsala listinu označenou jako„ žádost o poskytnutí úvěrového produktu“, v níž požádala o úvěr ve výši 5 000 Kč. Uvedla, že má základní vzdělání, žije u rodičů a je na mateřské dovolené s příjmem 7 600 Kč. Dne datum podepsaly účastnice listinu„ smlouva o revolvingovém úvěru“, v níž se žalobkyně zavázala žalované poskytnout částku 5 000 Kč a žalovaná se zavázala, že uhradí dlužnou částku v měsíčních splátkách po 5 % z dlužné jistiny, tedy 250 Kč měsíčně, s ročním úrokem ve výši 16,9 % Cena za poskytnutí úvěru činila 50 Kč Celkem měla žalovaná uhradit 5 543 Kč. V čl. 7 smlouvy bylo sjednáno, že žalobkyně může úvěr prohlásit za splatný, pokud se žalovaná dostane do prodlení s alespoň 2 splátkami. Bylo sjednáno také pojištění úvěru, kdy pojistka byla sjednána odkazem na ceník žalobkyně. Dne datum čerpala žalovaná částku 5 000 Kč, z výpisu z úvěrového účtu za duben 2020 pak plyne, že již dlužila 7 402,92 Kč, mimo jiné 900 Kč za náklady spojené s prodlením. Žalovaná neuhradila ničeho. Žalovaná byla výzvou ze dne datum vyzvána k úhradě dlužných splátek, jinak dojde k zesplatnění celého úvěru. Dopisem ze dne datum pak bylo žalované oznámeno zesplatnění celého úvěru dne datum. K úhradě byla vyzvána také předžalobní výzvou ze dne datum, v níž byla vyzvána k úhradě dluhu do 5 dnů od doručení výzvy.
4. Po právní stránce soud věc posuzoval jako občanskoprávní vztah ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“), a § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (jinak jen o.z.). Dle názoru soudu v daném případě žalobkyně neprokázala, že postupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr (§ 86 ZSÚ, příp. srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018), když se spokojila s informacemi sdělenými žalovanou, aniž by je přiměřeně ověřila. Za situace, kdy žalobkyně zcela rezignovala na ověření údajů tvrzených žalovanou a vycházela toliko z tvrzeného příjmu žalované ve výši 7 600 Kč, který ji musel vystačit na živobytí její a jejího dítěte, je zjevné, že úvěrovatelnost žalované neposoudila ani odborně, ani dostatečně. Soud proto nemůže uzavřít jinak, než že nemá za prokázané, že byla řádně posouzena schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Smlouvu o spotřebitelském úvěru proto soud ve smyslu § 87 ZSÚ a § 588 o.z. posoudil jako neplatnou, neboť narušuje veřejný pořádek tím, že nebyla splněna veřejnoprávní povinnost žalobkyně ze ZSÚ. Vyplacená částka žalované tak byla vyplacena bez právního důvodu, a mezi účastníky vznikl vztah z bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o.z. Žalovaná je proto povinna vydat bezdůvodné obohacení odpovídající vyplacené částce žalobkyní, kterou dosud nezaplatila (§ 2991 odst. 1 o.z.). Za období prodlení (po výzvě k zaplacení – srov shora – splatnost nastala dne datum) pak žalované rovněž vznikla povinnost zaplatit úrok z prodlení (§ 1970 o.z., ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení). Soud proto podle těchto ustanovení žalobě ve shora uvedeném rozsahu vyhověl a ve zbytku žalobu zamítl.
5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla v řízení úspěšná částečně, a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen a.t.), když v případě návrhu žalobkyně jde o opakované předkládání návrhu na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 5 859,47 Kč (jistiny a úroku z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku), tj. 63,61 %. Naopak žalovaná byla úspěšná v rozsahu zamítnutí žaloby 3 351,78 Kč (jistina, úroky z prodlení a úroky smluvní ke dni vyhlášení rozhodnutí); tj. 36,39 %. Soud přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 405,31 Kč, což představuje cca 27,22 % z celkových 1 489 Kč, na které by v případě plného úspěchu měla nárok. Přiznanou částku tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna a hotové výdaje zástupce žalobce z řad advokátů za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní upomínka a podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. a), d), odst. 2 písm. h) a.t.) ve výši 3 x 200 Kč (§ 8 odst. 1 a § 14b odst. 1 písm. c) bod 2. a.t.), a dále ze tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) a.t.), navýšené o částku 189 Kč představující náhradu 21 % DPH, kterou je advokát povinen z odměny a náhrad odvést (§ 137 odst. 1, 3 o.s.ř.). Žalovaný je povinen určené náklady řízení zaplatit advokátu, který zastupoval žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.), a to ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení (§ 160 o.s.ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nesplní-li povinný dobrovolně rozsudkem uložené povinnosti, může se oprávněný domáhat nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce (§ 251 o.s.ř.).