Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
130 C 69/2022-69
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl soudkyní Mgr. Michaelou Turčíkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky ve výši 27 133 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 528 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 528 Kč od 23. 2. 2022 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Zamítá se žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 26 605,68 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 28 833 Kč od 25. 9. 2021 do 19. 11. 2021 ve výši 374,43 Kč, z částky 23 833 Kč od 20. 11. 2021 do 22. 2. 2022 a z částky 23 305 Kč od 23. 2. 2022 do zaplacení, roční úrok ve výši 59,88 % z částky 21 513,70 Kč od 25. 9. 2021 do 18. 10. 2021 ve výši 827,28 Kč, roční úrok ve výši 8,5 % z částky 21 513,70 Kč od 19. 10. 2021 do 19. 11. 2021 ve výši 153,92 Kč a roční úrok ve výši 8,5 % z částky 19 239,09 Kč od 20. 11. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 25. 9. 2021 dosáhne částky 62 553 Kč.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 528 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 528 Kč od 23. 2. 2022 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Zamítá se žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 26 605,68 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 28 833 Kč od 25. 9. 2021 do 19. 11. 2021 ve výši 374,43 Kč, z částky 23 833 Kč od 20. 11. 2021 do 22. 2. 2022 a z částky 23 305 Kč od 23. 2. 2022 do zaplacení, roční úrok ve výši 59,88 % z částky 21 513,70 Kč od 25. 9. 2021 do 18. 10. 2021 ve výši 827,28 Kč, roční úrok ve výši 8,5 % z částky 21 513,70 Kč od 19. 10. 2021 do 19. 11. 2021 ve výši 153,92 Kč a roční úrok ve výši 8,5 % z částky 19 239,09 Kč od 20. 11. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 25. 9. 2021 dosáhne částky 62 553 Kč.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 27 133 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne 24. 7. 2020 smlouvu o úvěru číslo na základě které žalovanému poskytla úvěr ve výši 30 000 Kč, který byl splatný ve 24 měsíčních splátkách ve výši 2 475 Kč od 20. 8. 2020 za úrok ve výši efektivní úrokové sazby 59,88 % ročně. Schopnost žalovaného úvěr splácet byla ověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného a prostřednictvím databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti. Bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Byla také ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích příjmení a NRKI. Žalovaný neplatil sjednané splátky řádně a včas, do srpna 2021 uhradil nepravidelnými splátkami celkem 24 472 Kč. Žalobkyně proto ke dni 23. 9. 2021 úvěr zesplatnila, přičemž dluh na jistině činil 24 239,09 Kč. Po zesplatnění žalovaný uhradil 5 000 Kč. Žalovaná částka se skládala z jistiny po zesplatnění ve výši 19 239,09 Kč, nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 1 600 Kč, smluvních pokut za prodlení se šesti splátkami ve výši 2 994 Kč a smluvní pokuty za prodlení s úhradou zesplatněné jistiny ve výši 3 300,68 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Z listiny označené prohlášení klienta, hodnocení klienta, potvrzení o provedení platby a výpisů z registru příjmení a NRKI soud zjistil, že žalobkyně vycházela při hodnocení schopnosti žalovaného splácet úvěr z celkových příjmů žalovaného ve výši 32 692 Kč. Na tento příjem žalobkyně započetla výdaje žalovaného ve výši 3 860 Kč, a výdaje na bydlení ve výši 2 603 Kč. K těmto údajům nebyly předloženy žádné doklady. příjmení bydlení byla uvedena státní/obecní. Na účet žalovaného byla dne 15. 4. 2020 připsána z účtu právnická osoba A.S. částka ve výši 42 550 Kč a dne 14. 7. 2020 částka ve výši 30 696 Kč. Ke dni 24. 7. 2020 nebyl žalovaný evidován v databázi příjmení, v Nebankovním registru klientských informací měl žalovaný přiděleno skóre 400, kdy dle legendy se jedná o menší riziko, lepší segment klientů.
4. Ze smlouvy o úvěru ze dne 24. 7. 2020, jejího dodatku číslo přihlášky k pojištění, pojistných podmínek, oznámení o schválení úvěru se splátkovým kalendářem a dodejkou, dokladu o vyplacení úvěru, listin týkajících se změny splátkového kalendáře a dále z karty klienta soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 24. 7. 2020 smlouvu o úvěru číslo v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit ve 24 měsíčních splátkách po 2 475 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 59,87 % ročně. První splátka byla splatná 20. 8. 2020, poslední splátka pak 20. 7. 2022. Oznámení o schválení úvěru se splátkovým kalendářem bylo žalovanému doručeno dne 11. 8. 2020. příjmení ve výši 30 000 Kč byla žalovanému vyplacena dne 27. 7. 2020. Současně s uzavřením smlouvy o úvěru se žalovaný přihlásil do skupinového pojištění schopnosti splácet. V listopadu 2020 žalovaný požádal o odklad listopadové splátky, neboť neměl dostatek peněz na účtu. Dle nového splátkového kalendáře byla listopadová splátka odložena o měsíc a v důsledku toho se úroková sazba zvýšila na 98,17 % ročně. Žalovaný zaplatil v nepravidelných splátkách celkem 29 472 Kč.
5. Z výzev ze dne 20 1. 2021, 23. 3. 2021, 21. 6. 2021, 21. 7. 2021, 20. 8. 2021, 20. 9. 2021 a z oznámení ze dne 23. 9. 2021 soud zjistil, že žalovaný se dostal do prodlení s úhradou 5. až 8. splátky a 10. až 14. splátky, v důsledku čehož žalobkyně úvěr zesplatnila. Doklady o odeslání těchto listin nebyly předloženy.
6. Z předžalobní výzvy s podacím archem soud zjistil, že žalovanému byla dne 7. 2. 2022 odeslána předžalobní výzva k okamžité úhradě dluhu vyplývajícího z úvěrové smlouvy číslo v souhrnné výši 23 833 Kč do patnácti dnů od odeslání předžalobní výzvy.
7. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze v nepatrné části. Soud má za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 24. 7. 2020 uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 občanského zákoníku. Na základě této smlouvy žalobkyně vyplatila žalovanému částku ve výši 30 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 59,87 % ročně a po odložení splátky v listopadu 2020 ve výši 98,17 % ročně ve 24 měsíčních splátkách ve výši po 2 475 Kč počínaje 20. 8. 2020 a konče 20. 8. 2022. V daném případě šlo o spotřebitelský úvěr dle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, soud proto současně aplikoval ust. § 86 odst. 1, 2 téhož zákona. Dle ust. § 86 odst. 1 věta druhá citovaného zákona poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s tímto pravidlem, je smlouva dle ust. § 87 odst. 1 téhož zákona neplatná. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně vycházela z příjmu žalovaného ve výši 32 692 Kč měsíčně a že právnická osoba A. S. vyplatila žalovanému dne 15. 4. 2020 částku ve výši 42 550 Kč a dne 14. 7. 2020 částku ve výši 30 696 Kč. Z uvedeného lze mít za prokázáno, že žalovaný byl nejméně do června 2020 zaměstnán u jmenované společnosti, nikoli na jak dlouhou dobu byl pracovní poměr sjednán. Výdajovou stránkou majetkových poměrů žalovaného se žalobkyně zabývala potud, že se spokojila s částkou životního minima na výdajích žalovaného a částkou 2 603 Kč na bydlení, která se s ohledem na údaj o tom, že žalovaný bydlel ve státním/obecním bytě, jeví málo pravděpodobná. V postupu žalobkyně, kdy tvrzené příjmy žalovaného a výdaje na bydlení nebyly dostatečně nebo vůbec ověřeny, resp. nebylo prokázáno, že byly ověřeny a jaká je jejich skutečná výše, soud spatřuje rozpor s citovaným ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru a v souladu s jeho ust. § 87 odst. 1 předmětnou smlouvu o úvěru vyhodnotil jako neplatnou. Na základě neplatné smlouvy žalobkyně vyplatila žalovanému 30 000 Kč, z nichž žalovaný vrátil žalobkyni 29 472 Kč. Žalobkyně má proto v souladu s posledně citovaným zákonným ustanovením právo na vrácení rozdílu ve výši 528 Kč. Tento nárok považuje soud za splatný na základě předžalobní výzvy odeslané dne 7. 2. 2022, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu z úvěrové smlouvy do patnácti dnů od odeslání předžalobní výzvy, tj. do 22. 2. 2022. V souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku tak žalobkyni náleží z částky 528 Kč úrok z prodlení, který byl přiznán ve výši 8,5 % ročně, jak žalobkyně požadovala, a soud byl jejím požadavkem vázán dle ust. § 153 odst. 2 o. s. ř. Ve zbytku byla žaloba z uvedených důvodů zamítnuta.
8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který byl v řízení převážně úspěšný, dle obsahu spisu v tomto řízení žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.