Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (7)No categories available
7 C 27/2022-17
Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Langerovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 2.150 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 2.150 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.150 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.
II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně po žalované požadovala zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 573,55 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.150 Kč od 7. 12. 2019 do 20. 1. 2020, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 922 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 2.150 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.150 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně po žalované požadovala zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 573,55 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.150 Kč od 7. 12. 2019 do 20. 1. 2020, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 922 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) soud v rozsudku uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné.
2. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Šumperku dne datum se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 2.150 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 573,55 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 2.150 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 %. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná dne datum uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, smlouvu o půjčce číslo na základě které byly žalované poskytnuty v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku úvěru spolu s částkou ve výši 11.100 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky, odměny za administrativní činnost a za hotovostní inkaso splátek, a to do 30. 8. 2016. Žalovaná sjednanou částku nehradila řádně a včas, když od uzavření smlouvy o půjčce do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 12.850 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně následně pohledávku za žalovanou ze smlouvy o půjčce postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. Předmětem žaloby je zaplacení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované se zákonným úrokem z prodlení, tj. dlužná jistina ve výši 2.150 Kč představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 15.000 Kč a částkou zaplacenou žalovanou na předmětnou pohledávku ve výši 12.850 Kč, zákonný úrok z prodlení v sazbě 8,05 % ročně z dlužné jistiny a kapitalizovaný za období od 31. 8. 2016 do 6. 12. 2019 částkou 573,55 Kč a zákonný úrok z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 2.150 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení byla zcela nečinná.
4. Ve věci bylo postupováno dle § 115a o. s. ř. dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
5. Soud dospěl z listinných důkazů, a to výpisu z obchodního rejstříku právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně, smlouvy o půjčce číslo smlouvy o postoupení pohledávek, částí seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě a podacích lístků, k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně právnická osoba, a žalovaná dne datum podepsaly smlouvu, na základě které předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 15.000 Kč a žalovaná se uvedenou částku zavázala vrátit spolu s částkou ve výši 11.100 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky, odměny za administrativní činnost a za hotovostní inkaso splátek, a to do 30. 8. 2016 v 58 týdenních splátkách. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že při uzavření smlouvy převzala v hotovosti poskytnutou částku. Pohledávka za žalovanou ze smlouvy číslo byla postoupena z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Právní předchůdkyně žalobkyně žalované odeslala oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, ve které vyzvala žalovanou k úhradě dluhu do 10 dnů po obdržení dopisu, a to již na účet žalobkyně. Žalobkyně oznámení předala k poštovní přepravě dne 7. 1. 2020. Před podáním žaloby byla žalované odeslána výzva k zaplacení dluhu právního zástupce žalobkyně ze dne datum, předaná k poštovní přepravě dne 4. 9. 2020.
6. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ ZSÚ“) věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
7. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
8. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý den po odeslání.
11. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je převážně důvodná. Žalobkyně v žalobním návrhu uváděla, že žalovanou částku požaduje z titulu bezdůvodného obohacení, což není skutkové tvrzení, ale jedná se o právní hodnocení. Celý obsah návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu žalobkyně věnovala skutkovým tvrzením ohledně uzavřené smlouvy mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, jednotlivým nárokům ze smlouvy, splatnosti pohledávek a dalším tvrzením, ohledně uskutečněného právního jednání mezi stranami, aniž by žalobkyně uvedla skutková tvrzení, ze kterých dovozuje její nárok na vydání bezdůvodné obohacení. Žalobkyně v řízení netvrdila a neprokazovala, že v souladu s § 9 odst. 1 ZSÚ právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí posoudila schopnost žalované jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, když nesplnění této povinnosti má za následek právě neplatnost celé smlouvy o úvěru, k níž soud musí přihlédnout i bez návrhu. S ohledem na to, že žalobkyně v řízení uplatnila pouze nárok na bezdůvodné obohacení v částce, kterou žalobkyně žalované při podpisu úvěrové smlouvy vyplatila, po odečtení částky, kterou žalovaná žalobkyni na svůj dluh následně uhradila, soud se platností úvěrové smlouvy dále nezabýval a žalobkyni k tvrzení a prokázání splnění povinnosti věřitele podle § 9 odst. 1 ZSÚ nevyzýval.
12. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 2 o. z., jehož výše je v souladu s § 2993 o. z. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované dne datum poskytla částku 15.000 Kč. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaná do dnešního dne na poskytnutou částku uhradila částku ve výši 12.850 Kč. Žalovaná v řízení nenamítala žádné vzájemné plnění ani jiný právní důvod, pro který by nárok zanikl či byl nevymahatelný. Žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena, tedy vzniklo právo na vrácení poskytnuté a dosud nevrácené částky 2.150 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Zákonný úrok z prodlení byl však žalobkyni přiznán až ode dne 21. 1. 2020, neboť oznámení o postoupení pohledávky s výzvou k úhradě dluhu bylo předáno provozovateli poštovních služeb k doručení žalované dne 7. 1. 2020. Ve smyslu § 573 o. z. se uvedená výzva považuje za doručenou dnem 10. 1. 2020. Jelikož žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění ve lhůtě do deseti dnů po obdržení dopisu, tj. do 20. 1. 2020, nastalo prodlení žalované až dne 21. 1. 2020. Ve zbývající části soud ohledně žalobkyní požadovaného zákonného úroku z prodlení žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítnul.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 922 Kč, přičemž tato částka představuje 61,92 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení žalobkyně v rozsahu 80,96 % a úspěchu žalované v rozsahu 19,04 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2.150 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud postupoval dle § 14b a. t., když se jedná o spor, v němž bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50.000 Kč (viz věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka).
14. Lhůtu k plnění určil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.