Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 266/2021-33

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Královou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 12 354 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 7 000 Kč od 31. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 5 354 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení v částce 358,31 Kč, kapitalizovaného úroku v částce 722,59 Kč, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 7 000 Kč od 30. 11. 2019 do 20. 12. 2019 a úroku 18,96 % ročně z částky 7 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 315,28 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám anonymizováno žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 7 000 Kč od 31. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 5 354 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení v částce 358,31 Kč, kapitalizovaného úroku v částce 722,59 Kč, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 7 000 Kč od 30. 11. 2019 do 20. 12. 2019 a úroku 18,96 % ročně z částky 7 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 315,28 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 12 354 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce 358,31 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 722,59 Kč, úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z částky 7 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 18,96 % ročně z částky 7 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že dne 23. 3. 2018 uzavřela anonymizováno žalobkyně společnost právnická osoba, IČO s žalovaným smlouvu o úvěru číslo dle níž žalovanému poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč a žalovaný se zavázal žalobkyni tyto prostředky vrátit v 60 týdenních splátkách po 213 Kč a v rámci těchto splátek zaplatit také úrok 18,96 % ročně kapitalizovaný do splatnosti úvěru částkou 1 400 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč, a poplatek za hotovostní inkaso splátek 2 800 Kč, neuhradil však ničeho, když poslední splátka měla být uhrazena dne 17. 5. 2019. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil, žalobkyně i její zástupce se omluvili, bylo tedy jednáno v nepřítomnost účastníků dle , (dále jen „“).

4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:

5. Svou aktivní legitimaci žalobkyně odvozuje od smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené se společností právnická osoba, kterou se jmenovaná společnost zavázala převést na žalobkyni soubor pohledávek, mimo jiné i pohledávku za žalovaným (smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 a seznamem postoupených pohledávek, kdy pohledávka za žalovanou je evidována pod id číslo).

6. anonymizováno žalobkyně - společnost právnická osoba poskytla žalovanému dne 23. 3. 2018 v hotovosti částku 7 000 Kč a žalovaný tuto částku převzal, jak potvrdil podpisem smlouvy číslo zavázal se žalobkyni tuto částku vrátit a zaplatit poplatek ve výši 5 780 Kč, představující kapitalizovaný úrok ve výši 1 400 Kč, administrativní poplatek ve výši 1 400 Kč a odměnu za hotovostní inkaso ve výši 2 800 Kč a poplatek za pojištění ve výši 180 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 213 Kč s tím, že splátky měly být hrazeny hotově v místě bydliště žalovaného, uvedeném ve smlouvě, poslední splátka pak měla být splatná dne 17. 5. 2019. Před poskytnutím výše uvedené částky anonymizováno žalobkyně zkoumala osobní a majetkové poměry žalovaného, a to vyplněním zákaznické karty, takto je v zákaznické kartě vyplněno, že žalovaný je svobodný a bez vyživovací povinnosti, má učňovské vzdělání, bydlí v nájmu, v domácnosti žije sám, je zaměstnán v pracovním poměru na dobu neurčitou, a to od listopadu 2017 s příjmem 14 000 Kč měsíčně, nemá žádné jiné závazky, jeho měsíční náklady činí 5 000 Kč na bydlení a 5 000 Kč ostatní výdaje (kartou klienta).

7. Dle výplatních pásek činil průměrný měsíční příjem žalovaného v období prosinec 2017 2018 částku 13 076 Kč (výplatními páskami), předložená pracovní smlouva mezi právnická osoba jako zaměstnavatelem a žalovaným jako zaměstnancem byla uzavřena dne 20. 11. 2017 s datem nástupu dne 21. 11. 2017 a pracovní poměr je sjednán na dobu určitou (pracovní smlouvou).

8. Žalovaný byl informován o změně v osobě věřitele a byl vyzvána k úhradě žalované částky do 10 dnů od doručení výzvy, přičemž daná výzva ze dne 29. 11. 2019, byla podána k poštovní přepravě dne 13. 12. 2019 (výzvou, podacím lístkem), následně byla žalovanému zaslána dne 23. 2. 2021 předžalobní upomínka s výzvou k úhradě žalované částky do 9. 3. 2021 (předžalobní upomínkou, podacím lístkem).

9. Dle výpisu ze systému příjmení dostupný na stránce příjmení - anonymizováno časových řad - ulice anonymizováno banka webová adresa), činila v době podpisu výše uvedené smlouvy, tj. v březnu 2018, roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR 8,80 %.

10. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní.

11. Skutková zjištění soud právně posoudil následujícím způsobem. Aktivní legitimace žalobkyně vychází z , (dále jen„ o. z“), kdy se stala nabyvatelem pohledávky za žalovaným dle smlouvy o postoupení pohledávek. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 23. 3. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu o. z. anonymizováno žalobkyně ve smyslu ustanovení o. z. při uzavírání a plnění smlouvy jednala v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, tedy jako podnikatel a na druhé straně žalovaný jednal mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, tedy podle o. z. jako spotřebitel, jednalo se dle ustanovení o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Uzavřenou smlouvu tak soud posuzoval také dle , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru), přičemž dospěl k závěru, že uzavřená smlouva je dle a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, neplatná pro rozpor s dobrými mravy, neboť právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr, aniž by před jeho poskytnutím relevantním způsobem zkoumala schopnost žalovaného daný úvěr splácet.

12. Ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovateli úvěru před uzavřením smlouvy ukládá posoudit schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěryschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr má poskytovatel posoudit na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

13. Dle aktuální judikatury název soudu mají obecné soudy poskytovatele úvěru (platí i pro zápůjčku) vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle název soudu třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález název soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ústavní nález). Z výše uvedených závěrů název soudu tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení , je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení absolutní neplatnost takového právního jednání, k níž je soud povinen přihlédnout i bez návrhu.

14. V tomto konkrétním případě žalobkyně tvrdila, že schopnost žalovaného úvěr splácet před uzavřením smlouvy její předchůdkyně prověřovala, k čemuž předložila kartu klienta, kopii pracovní smlouvy žalovaného a 3 výplatní pásky. Dle zápisu v kartě klienta žalovaný při žádosti o poskytnutí úvěru měl uvést, že je svobodný a bezdětný, má učňovské vzdělání, bydlí sám v nájmu, jeho průměrný měsíční příjem činí 14 000 Kč a je zaměstnán na dobu neurčitou, jeho výdaje činí 5 000 Kč na bydlení a 5 000 Kč ostatní výdaje. Údaje o příjmech a délce trvání pracovního poměru pak neodpovídají předloženým výplatním páskách, z nichž vyplývá, že průměrný příjem žalovaného činí 13 076 Kč a nikoli 14 000 Kč a dále že pracovní poměr žalovaného je pouze na dobu určitou, a nikoli neurčitou a nadto končí 2 měsíce od uzavření smlouvy. Z uvedeného je na první pohled zřejmé, že úvěryschopnost žalovaného byla předchůdkyní žalobkyně posouzena pouze formálně. Údaje uvedené v kartě klienta odporují předložené pracovní smlouvy a výplatním páskám, ohledně ověření výdajů pak není zřejmé, zda žalobkyně vycházela z jiných podkladů než z tvrzení žalovaného, když minimálně výdaje na samostatné bydlení v obec ve výši 5 000 Kč měsíčně se jeví jako podhodnocené. Kartu klienta tak soud považuje za nezpůsobilou prokázat, že žalobkyně řádně a s odbornou péčí zkoumala poměry žalovaného. Zástupce žalobkyně se nedostavil k ústnímu jednání, k němuž byl řádně předvolán, čímž se sám připravil o možnost procesního poučení dle a 3 (srov. usnesení název soudu z 27. 10. 2020, sp. zn. ústavní nález a rozhodnutí název soudu z 24. 3. 2010, sp. zn. spisová značka). Soud proto vycházel z toho, že žalobkyně neprokázala splnění povinnosti posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr. Poskytnutí spotřebitelského úvěru bez řádného zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele se s ohledem na cíle předmětné právní úpravy a výše citovanou judikaturu zjevně příčí dobrým mravům, pročež je předmětná smlouva absolutně neplatná ve smyslu o. z.

15. Nadto je posuzovaná smlouva absolutně neplatná i z dalšího důvodu. V posuzovaném případě činila RPSN 215,65 %. Z databáze příjmení se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu v době uzavření smlouvy (březen 2018) činila 8,80 %. Ve smlouvě byla tedy více než 20násobná RPSN oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. (srovnej judikatura název soudu, podle které není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí

sp. zn. spisová značka a sp. zn. spisová značka), nikoli 20násobkem.

16. Soud tedy uzavřel, jak je již uvedeno výše, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná. Je-li pak neplatná smlouva, tak včetně všech ujednání o úrocích, smluvní pokutě a náhradě nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením.

17. Jestliže žalobkyně přes neplatnost smlouvy o úvěru poskytla žalovanému částku 7 000 Kč, plnila tak bez právního důvodu a vzniklo jí dle § 2993 o. z. právo na vrácení toho, co plnila. Bezdůvodné obohacení na straně žalovaného činí částku 7 000 Kč, když nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobkyni uvedenou částku vrátil. Dle výše uvedeného tak soud žalobě co do částky 7 000 Kč vyhověl a uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobkyni zaplatit, a to včetně zákonného úroku z prodlení z této částky dle a o. z. ve výši dle , do prodlení se přitom žalovaný dostal první výzvou k peněžitému plnění (srov. rozhodnutí název soudu sp. zn. spisová značka, ze dne 7. 4. 2010). Splatnost bezdůvodného obohacení nastala až na výzvu žalobkyně ze dne 29. 11. 2019, odeslanou žalovanému dne 13. 12. 2019, ve které žalobkyně stanovila žalovanému lhůtu k plnění v délce 10 dnů obdržení upomínky, fikce doručen dle nastala dne 18. 12. 2019, kdy lhůta k plnění byla žalovanému poskytnuta v délce 10 dní, splatnost bezdůvodného obohacení žalovaného nastala dne 30. 12. 2019, žalovaný se tak ode dne 31. 12. 2018 ocitl v prodlení, přičemž zároveň musel soud přihlédnout k návrhu žalobkyně, která požadovala zaplacení úroku z prodlení ve výši 9,75 %, ač výše zákonného úroku k počátku prodlení činila 10 %.

18. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru soud shledal žalobu nedůvodnou v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení 5 354 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení v částce 358,31 Kč, kapitalizovaného úroku v částce 722,59 Kč, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 7 000 Kč od 30. 11. 2019 do 20. 12. 2019 a úroku 18,96 % ročně z částky 7 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a výrokem II žalobu v této části zamítl.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 315,28 Kč, přičemž tato částka představuje 14 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 57 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 43 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 354 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Žalobkyně je v řízení zastoupena advokátem, povinnost žalovaného nahradit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně se tak opírá o

20. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s  část věty před středníkem

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.