Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
6 C 17/2022-79
Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Eliškou Zapletalovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 88 338,90 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 731,9 Kč, úrok z prodlení v částce 1 422,21 Kč, úrok ve výši 2 599,2 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 203,43 Kč od 19.12.2020 do zaplacení a úrok ve výši 29 % ročně z částky 11 203,43 Kč od 19.12.2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 39 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 39 800 Kč od 9.2.2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném částky 30 807 Kč s úrokem z prodlení v částce 5 077,78 Kč, s úrokem v částce 290 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 40 000 Kč od 19. 12. 2020 do 8.2.2021, s úrokem z prodlení z částky 200 Kč od 9.2.2021 do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 40 000 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, zamítá.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 6 517,64 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 731,9 Kč, úrok z prodlení v částce 1 422,21 Kč, úrok ve výši 2 599,2 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 203,43 Kč od 19.12.2020 do zaplacení a úrok ve výši 29 % ročně z částky 11 203,43 Kč od 19.12.2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 39 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 39 800 Kč od 9.2.2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném částky 30 807 Kč s úrokem z prodlení v částce 5 077,78 Kč, s úrokem v částce 290 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 40 000 Kč od 19. 12. 2020 do 8.2.2021, s úrokem z prodlení z částky 200 Kč od 9.2.2021 do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 40 000 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, zamítá. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 6 517,64 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem 88 338,90 Kč s příslušenstvím. K důvodům žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba uzavřela s žalovaným dvě smlouvy:
-) dne 5.9.2018 smlouvu o zápůjčce číslo na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 17 000 Kč a žalovaný se zavázal vedle částky 17 000 Kč uhradit souhrnný poplatek 13 895 Kč (představující úroky 4 166 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměnu za zpracování a poplatek za administrativní činnost 5 984 Kč
a poplatek za vedení účtu ve výši 3 745 Kč), vše formou 18 měsíčních splátek po
1 717 Kč se splatností poslední z nich do 5.3.2020. Žalovaný však na dluh neplatil řádně a včas, uhradil jen 12 850 Kč, nadále dluží na jistině 11 203,43 Kč, souhrnném poplatku 6 528,47 Kč, úroku 2 599,20 Kč, úroku z prodlení 1 422,21 Kč (10 % ročně z částky 11 203,43 Kč od 19.9.2019 do 18. 12. 2020), úrok 29 % ročně z částky 11 203,43 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, úrok z prodlení 10 % ročně z částky 11 203,43 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 přešel nárok právnická osoba na žalobkyni;
-) dne 9.6.2019 smlouvu o zápůjčce číslo na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 40 000 Kč a žalovaný se zavázal vedle částky 40 000 Kč uhradit souhrnný poplatek 30 807 Kč (představující úroky 9 803 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměnu za zpracování a poplatek za administrativní činnost 17 780 Kč
a poplatek za vedení účtu ve výši 3 224 Kč), vše formou 18 měsíčních splátek po
4 063 Kč se splatností poslední z nich do 9.12.2020. Žalovaný však na dluh neplatil řádně a včas, uhradil jen 200 Kč, nadále dluží na jistině 40 000 Kč, souhrnném poplatku 30 607 Kč, úroku 290 Kč, úroku z prodlení 5077,78 Kč (10 % ročně z částky 40 000 Kč od 19.9.2019 do 18. 12. 2020), úrok 29 % ročně z částky 40 000 Kč od
19. 12. 2020 do zaplacení, úrok z prodlení 10 % ročně z částky 40 000 Kč od
19. 12. 2020 do zaplacení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 přešel nárok právnická osoba na žalobkyni.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. V rámci provedeného dokazovaní soud ke smlouvě o zápůjčce (včetně smluvních podmínek) ze dne 5.9.2018 číslo zjistil, že se právnická osoba zavázala poskytnout žalovanému částku 17 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit vedle částky 17 000 Kč také úrok 4 166 Kč (úroková sazba 29 % ročně), odměnu za zpracování
a poplatek za administrativní činnost 5 984 Kč a poplatek za vedení účtu ve výši 3 745 Kč, vše formou 18 měsíčních splátek po 1 717 Kč, jejichž splatnost byla stanovena 5.3.2020. Dále bylo ze smlouvy zjištěno, že žalobkyně přenechala žalovanému peněžní prostředky při podpisu smlouvy. Ze zákaznické karty ze dne 5.9.2018 soud zjistil,
že právnická osoba při uzavírání smlouvy s žalovaným vyžadovala informace k posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr, přičemž zjistila, že žalovaný je svobodný, má příjem ve výši 20 155 Kč. Tento příjem žalovaného byl ověřen výplatními páskami ze zaměstnání za červen a červenec 2018. Ze zákaznické karty bylo dále zjištěno, že další příjmy domácnosti nejsou, žalovaný má výdaje 5 000 Kč měsíčně a výdaje na úhrady předcházejících splátek 1 022 Kč měsíčně. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaný uhradil na dluh celkově 12 850 Kč, a to částku 1 800 Kč dne 15.10.2018, částku 1 000 Kč dne 25.11.2018, částku 2 000 Kč dne 21.12.2018, částku 1 600 Kč dne 21.1.2019, částku 1 600 Kč dne 26.2.2019, částku 1 600 Kč dne 25.3.2019, částku 1 050 Kč dne 29.4.2019, částku 2 000 Kč dne 27.5.2019 a částku 200 Kč dne 19.8.2019. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 včetně seznamu postoupených pohledávek, uzavřené mezi právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem bylo zjištěno,
že právnická osoba postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni. Z oznámení
o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 včetně podacího lístku pošty ze dne 25. 1. 2021 bylo zjištěno, že právnická osoba oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni a současně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu do 10 dnů ode dne doručení dopisu. Z výzvy k plnění ze dne 9.11.2021 a z dokladu o odeslání ze dne 10.11.2021 bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby opětovně vyzván k úhradě dluhu.
4. Ke smlouvě o zápůjčce (včetně smluvních podmínek) ze dne 9.6.2019 číslo zjistil, že se právnická osoba zavázala poskytnout žalovanému částku 40 000 Kč
a žalovaný se zavázal zaplatit vedle částky 40 000 Kč také úrok 9 803 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměnu za zpracování a poplatek za administrativní činnost 17 780 Kč a poplatek za vedení účtu ve výši 3 224 Kč, vše formou měsíčních splátek po 4 063 Kč, jejichž splatnost byla stanovena do 9.12.2020. Dále bylo ze smlouvy zjištěno, že žalobkyně přenechala žalovanému peněžní prostředky při podpisu smlouvy. Ze zákaznické karty ze dne 9.6.2019 soud zjistil, že právnická osoba při uzavírání smlouvy s žalovaným vyžadovala informace k posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr, přičemž zjistila,
že žalovaný má partnerku, má příjem ve výši 13 749 Kč. Tento příjem žalovaného byl ověřen výplatními páskami za měsíce březen a duben 2019. Ze zákaznické karty bylo dále zjištěno, že další jeho příjmy jsou ve výši 20 000 Kč (ovšem jako počet zdrojů příjmů byl uveden počet jeden) a žalovaný má výdaje 5 000Kč měsíčně a výdaje na úhrady předcházejících splátek 1 717 Kč měsíčně. Z přehledu splácení bylo zjištěno, že žalovaný uhradil na dluh celkově 200 Kč, a to částku 200 Kč dne 19.8.2019. Ze smlouvy
o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 včetně seznamu postoupených pohledávek, uzavřené mezi právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem bylo zjištěno, že právnická osoba postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 včetně podacího lístku pošty
ze dne 25. 1. 2021 bylo zjištěno, že právnická osoba oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni a současně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu do
10 dnů ode dne doručení dopisu. Z výzvy k plnění ze dne 9.11.2021 a z dokladu o odeslání ze dne 10.11.2021 bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby opětovně vyzván k úhradě dluhu.
5. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 z.č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) a vzal za prokázaná zjištění učiněná z listin, neboť tato vzájemně obsahově korespondovala a nebyly žádnou ze stran vzneseny námitky správnosti či pravosti listin.
6. Podle § 2390 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) platí, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2392 odst. 1 věta první o.z. platí, při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
7. Podle § 2991 odst. 1 o.z. platí, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
8. Při právním posouzení věci soud konstatoval, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce dle § 2390 o.z. přenecháním peněz, neboť původní věřitel přenechal žalovanému zastupitelnou věc (peníze), aby ji užil podle libosti (ve smlouvě nebyl sjednán účel) a po čase vrátil věc stejného druhu. V souladu s § 2392 odst. 1 o.z. byly mezi stranami sjednány úroky. Platnost smlouvy konstatoval soud i ve vztahu k § 87 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, kterou soud posoudil
ex offo s ohledem na výklad čl. 8 a čl. 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008, obsažený v rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5.3.2020 vydaného ve věci C -679/18 tak, jak uvedl Nejvyšší soud České republiky v usnesení ze dne 31.5.2021 čj. 29 ICdo 3/2021-55. Právní předchůdkyně žalobkyně neporušila svoji povinnost dle § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost žalovaného, neboť při porovnání příjmů a výdajů žalovaného, nezakládal ověřený příjem žalovaného ve výši 20 155 Kč důvodné pochybnosti
o schopnosti žalovaného platit splátky 1 717 Kč měsíčně společně s výdaji 5 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně své povinnosti ze smlouvy splnila přenecháním peněz, avšak žalovaný svým povinnostem nedostál, když nesplácel splátky řádně a včas. Žalovaný se ocitl v prodlení a dle ust. § 1970 o.z. vznikla žalovanému povinnost uhradit úroky
z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. žalobkyni, která vstoupila do postavení věřitele žalovaného smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dle § 1879 o.z. Nároky žalobkyně byly důvodné, soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.
9. Při právním posouzení nároku uplatněného ze smlouvy o zápůjčce ze dne 9.6.2019 soud konstatoval, že mezi původním věřitelem (právnická osoba) a žalovaným však oproti předchozí situaci nebyla smlouva o zápůjčce dle § 2390 o.z. přenecháním peněž žalovanému platně uzavřena, neboť původní věřitel při uzavírání smlouvy porušil povinnost stanovenou v § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru tím, že poskytl žalovanému úvěr, přestože z výsledků posouzení úvěruschopnosti žalovaného vyplynuly (nebo alespoň měly při řádném zkoumání vyplynout) důvodné pochybnosti
o jeho schopnosti úvěr splácet. Důvodné pochybnosti zakládá nejen neověření dalšího příjmu domácnosti ve výši 20 000 Kč a výdajů žalovaného, ale také skutečnost, že žalovaný již řádně nehradil předchozí úvěr poskytnutý právní předchůdkyní žalobkyně na základě smlouvy ze dne 5.9.2018. Jestliže poskytovatel úvěru věděl o tom, že si žalovaný dostatečně neplní své povinnosti ze starší smlouvy, o to více měl věnovat pozornost jeho poměrům
a měl se dožadovat doložení veškerých relevantních podkladů zejména ve vztahu k dalšímu příjmu žalovaného a jeho výdajům. Porušení povinnosti dle § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. zakládá absolutní neplatnost právního jednání dle § 580 odst. 1 o.z. pro rozpor se zákonem a k této neplatnosti přihlédl soud dle § 588 o.z. i bez návrhu také s ohledem na výklad čl. 8 a čl. 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008, obsažený v rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5.3.2020 vydaného ve věci C -679/18, tak jak uvedl Nejvyšší soud České republiky v usnesení ze dne 31.5.2021,
č.j. 29 ICdo 3/2021-55. Dle tohoto výkladu musejí být čl. 8 a 23 citované směrnice vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě obsažené v § 87 z.č. 257/2016 Sb., aby byla sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele uplatněna pouze tehdy, pokud spotřebitel tuto neplatnost namítne. Právní vztahy mezi žalobkyní, která vstoupila do postavení věřitele žalovaného smlouvu o postoupení pohledávek uzavřenou dle § 1879 o.z. a žalovaným se proto řídí úpravou bezdůvodného obohacení obsaženou v § 2991 a násl.
o. z, neboť bylo plněno, aniž by tu byl platný závazek a žalobkyně má dle § 2993 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Nárok žalobkyně na vrácení bezdůvodného obohacení byl jen z části důvodný, neboť z přenechané částky 40 000 Kč žalovaný doposud vrátil jen část 200 Kč, a proto má žalobkyně nárok na vrácení toho, co plnila ve výši 39 800 Kč. Dluh žalovaného se stal splatným až na výzvu věřitele ze dne 6. 1. 2021, která byla v souladu s fikcí dle § 573 o.z. doručena žalovanému třetím dnem po podání na poštu 25. 1.2021
tj. 28. 1. 2021 a od tohoto data začala plynout 10 denní lhůta k úhradě obsažená ve výzvě ze dne 6.1.2021, která marně uplynula dne 8. 2. 2021. Ke dni splatnosti dluhu byla již část uhrazena poslední splátkou ze dne 19.8.2019. Nezaplatil-li žalovaný dluh ve výši 39 800 Kč ani po uplynutí lhůty ve výzvě ze dne 6. 1. 2021, ocitl se dle § 1968 o.z. v prodlení
a žalobkyni vznikl také nárok na úroky z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši 8,25 % ročně dle nařízení vlády 351/2013 Sb. Soud přiznal tyto nároky žalobkyni výrokem II. tohoto rozsudku. V důsledku neplatnosti smlouvy pozbyla žalobkyně právo na zaplacení nároků odvíjejících se od smluvních ujednání (úroky, poplatky, úroky z prodlení požadované od splatnosti jednotlivých splátek), a proto byly tyto nároky jako nedůvodné zamítnuty výrokem III. tohoto rozsudku.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 517,64 Kč, přičemž tato částka představuje 30,26 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 65,13 %
a úspěchu žalovaného v rozsahu 34,87 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 534 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 88 338,90 Kč sestávající z částky 4 660 Kč za každý z tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. (za převzetí a přípravu zastoupení) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 880 Kč ve výši 3 124,80 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.