Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
7 C 310/2021-15
Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Millerovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně, Spojené království
jednající v České republice prostřednictvím právnická osoba, IČO
sídlem ulice a číslo, PSČ obec a číslo obec
zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení příjmení
sídlem Národní číslo, PSČ obec
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 1 018 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen žalobci zaplatit částku 1 011 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 011 Kč od 14. 3. 2018 do zaplacení ve výši 8,5 %, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen žalobci zaplatit náklady řízení ve výši 1 489 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce příjmení jméno příjmení příjmení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen žalobci zaplatit částku 1 011 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 011 Kč od 14. 3. 2018 do zaplacení ve výši 8,5 %, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen žalobci zaplatit náklady řízení ve výši 1 489 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] [příjmení].</b>
Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení částky 1 011 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že žalovaný využil dne 13. 3. 2018 přepravních služeb spol. právnická osoba, IČO, sídlem adresa, (dále jen„ původní věřitel“), a to ve vlaku číslo mezi stanicemi
obec a obec u obec, čímž se bezdůvodně obohatil v rozsahu jízdného stanoveného dle Tarifu Českých drah pro přepravu cestujících a zavazadel v částce 11 Kč. Původní věřitel předmětnou pohledávku postoupil na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 12. 2015 na spol. právnická osoba, reg. číslo (dále jen„ přechodný věřitel“), která pohledávku postoupila dne 28. 3. 2019 na žalobce. Žalovaný je tedy povinen zaplatit jízdné ve výši 11 Kč a přirážku ve výši 1 000 Kč, tj. celkem 1 011 Kč, a úrok z prodlení žalobci.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovil souhlas již v žalobě, soud ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s tímto postupem rovněž souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný na výzvu nereagoval a soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.
Žalobce prokázal, že je aktivně legitimován k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 12. 2015, bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou přechodnému věřiteli, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“). Následně přechodný věřitel anonymizována čtyři slova, reg. číslo sídlem adresa, právnická osoba 0RE, Spojené království příjmení jméno a severního Irska, postoupil žalovanou pohledávku žalobci, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 3. 2019.
Ze zjištěného skutkového stavu vyplývá, že žalovaný cestoval dne 13. 3. 2018 vlakem číslo mezi stanicemi obec a obec u obec bez platné jízdenky. Z tohoto důvodu je tedy žalovaný povinen zaplatit žalobci jízdné spolu s přirážkou v celkové výši 1 011 Kč.
Uplatněný nárok je po právní stránce nárokem na zaplacení jízdného podle § 2550 a násl. „o.z.“, přičemž nárok odpovídající přirážce k jízdnému byl posuzován ve smyslu ustanovení § 37 odst. 5 písm. c), odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů. Jelikož jde o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má podle ustanovení § 1970 o.z. žalobce též právo na úrok z prodlení ve výši podle § 1, 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. S ohledem na zjištěný skutkový stav a shora citovaná zákonná ustanovení je uplatněný nárok po právu, a proto bylo žalobě vyhověno.
Úspěšný žalobce má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které sestávají ze soudního poplatku 400 Kč, odměny advokáta podle § 14b odst. 1, bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony po 200 Kč a paušální náhrady podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za tři úkony po 100 Kč. Jelikož zástupkyně žalobce prokázala, že je plátcem DPH, náleží jí rovněž náhrada této daně ve výši 21 % ze základu 900 Kč tj. 189 Kč. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč. Ve shora uvedené věci jsou dle názoru soudu splněny podmínky pro použití ustanovení § 14b odst. 1 citované vyhlášky, neboť předmětem řízení je peněžité plnění, u nějž tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Soud má za to, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V této souvislosti soud pro stručnost odkazuje na nález Ústavního soudu ČR ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/11, kterým Ústavní soud sjednotil judikaturu obecných soudů v řízení o takzvaných bagatelních věcech ohledně výše náhrady nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon tohoto rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.