Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
16 C 454/2021-15
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Mařádkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 1 301,50 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 461,50 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 461,50 Kč za dobu od 6. 1. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Soud částečně zamítá žalobu co do:
-) částky 840 Kč,
-) úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 301,50 Kč za dobu od 19. 10. 2020 do 5. 1. 2021
-) úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 840 Kč za dobu od 6. 1. 2021 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 461,50 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 461,50 Kč za dobu od 6. 1. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Soud částečně zamítá žalobu co do: -) částky 840 Kč, -) úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 301,50 Kč za dobu od 19. 10. 2020 do 5. 1. 2021 -) úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 840 Kč za dobu od 6. 1. 2021 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Předmětem řízení byl požadavek na zaplacení částek specifikovaných výroky I. a II. jakožto nesplaceného podnikatelského úvěru včetně poplatku za poskytnutí úvěru a příslušenství na základě smlouvy účastníků ze dne 5. 10. 2020, přičemž žalobkyně žalované poskytla úvěr ve výši 3 000 Kč.
2. Soud rozhodl bez ústního jednání na základě § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. s. ř.“ Skutkový stav byl totiž objasněn důkazy předloženými žalobkyní, která rozhodnutí bez nařízení jednání navrhla v žalobě. Soud vyzval žalovanou, aby se k této možnosti do 10 dnů od doručení výzvy také vyjádřila s upozorněním, že pokud se nevyjádří, bude soud předpokládat její souhlas (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná nereagovala, přestože jí výzva byla účinně doručena.
3. Soud založil rozsudek především na následujícím skutkovém stavu. Dne 5. 10. 2020 měly účastnice uzavřít smlouvu o podnikatelském úvěru číslo Smlouva neobsahuje podpis žalované, pouze číselný kód. obec pro podpis žalované ovšem postrádá jakýkoli autentizační či verifikační prvek, který by objektivně dokládal, že daný číselný kód je skutečně podpisem žalované. Téhož dne žalobkyně převedla na účet žalované částku 3 000 Kč. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení do 3 dnů od doručení předžalobní výzvy, doporučeně odeslané dne 26. 12. 2020. Je obecně známo, že doporučeně odeslané dopisy bývají svému adresátovi doručeny nejpozději třetí pracovní den po svém odeslání. Žalovaná žalobkyni zaplatila celkem 2 538,50 Kč.
4. Soud právně kvalifikoval vztah mezi účastníky jako závazek z bezdůvodného obohacení (2991n zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. z.“). Úmyslem stran bylo poskytnout úvěr (§ 2395n o. z.). Soud však rozhodl na základě zjištěného skutkového stavu, že mezi účastníky žádná smlouva uzavřena nebyla, protože ji žalovaná nepodepsala. Proto jí v okamžiku připsání částky 3 000 Kč na její účet vzniklo bezdůvodné obohacení přijetím plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 1 a 2 o. z.). Žalobkyni tudíž nevznikl nárok na zaplacení žádné částky kromě zůstatku„ jistiny“ po odečtení výše specifikované platby a zákonného úroku z prodlení. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení v předžalobní výzvě, doporučeně odeslané dne 26. 12. 2020, přičemž třetí pracovní den nastal 30. 12. 2020 a lhůta dalších 3 dnů, tedy do 4. 1. 2021 (neboť dne 2. 1. 2021 byla sobota, viz § 607 o. z.), odpovídá zákonem předvídané lhůtě„ bez zbytečného odkladu“ (§ 1958 odst. 2 o. z.). To znamená, že se pohledávka stala splatnou 5. 1. 2021 a že od 6. 1. 2021 byla žalovaná v prodlení. Žalovaná se tedy dnem následujícím den splatnosti ocitla v prodlení, čímž jí vznikla povinnost zaplatit úrok z prodlení ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, zde tedy ve výši 8,25 % ročně (§ 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Žalobkyně tedy prokázala vznik a splatnost příslušné části žalované pohledávky. Vzhledem k pasivitě žalované proto soud vyšel z právní domněnky jejího trvání ke dni vyhlášení rozsudku (§ 154 odst. 1 o. s. ř.) Proto soud výrokem I. přiznal žalobkyni jistinu a úrok z prodlení v zákonné výši. Lhůtu k zaplacení soud ve výroku I. určil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., poněvadž neshledal důvod k jiné lhůtě vzhledem k délce času, který měla žalovaná strana na splnění svého dluhu před zahájením řízení i během něj a k jejímu pasivnímu postoji k věci.
5. Výrokem II. soud žalobu ve zbytku zamítl s ohledem na neexistenci smlouvy.
6. Výrok III. odpovídá ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., protože žalobkyně byla v řízení částečně úspěšná, konkrétně na méně než 50 %, pročež by byla povinna zaplatit příslušné procento nákladů žalované, které však podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly. Proto soud rozhodl, že nemá žádný z účastníků na náhradu nákladů řízení právo.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaná povinnost uloženou v tomto rozsudku, bude ji možné na návrh vymáhat v exekučním nebo v soudním vykonávacím řízení.