Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
19 C 84/2022-24
Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Patrikem Kurzem, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 9 108 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 108 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 520 Kč od 22. 11. 2020 do zaplacení, a dále pak úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 520 Kč od 12. 6. 2020 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 520 Kč od 10. 7. 2020 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 520 Kč od 17. 7. 2020 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 508 Kč od 27. 6. 2020 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 520 Kč od 5. 8. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 108 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 520 Kč od 22. 11. 2020 do zaplacení, a dále pak úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 520 Kč od 12. 6. 2020 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 520 Kč od 10. 7. 2020 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 520 Kč od 17. 7. 2020 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 508 Kč od 27. 6. 2020 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 520 Kč od 5. 8. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 9 108 Kč s příslušenstvím s tím, že dne 6. 11. 2020 při jízdě na lince trolejbusu číslo dne 27. 5. 2020 při jízdě na lince trolejbusu číslo dne 24. 6. 2020 při jízdě na lince trolejbusu číslo dne 1. 7. 2020 při jízdě na lince trolejbusu číslo dne 11. 6. 2020 při jízdě na lince autobusu číslo dne 20. 7. 2020 při jízdě na lince autobusu číslo dopravy provozované žalobkyní, se žalovaný nemohl prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnil tak podmínky pro to, aby po něm žalobkyně požadovala jízdné u pěti jízd ve výši 20 Kč za každou z jízd a u jedné jízdy požadovala jízdné ve výši 8 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč za každou z výše uvedených přeprav dopravním prostředkem, žalovaný ovšem požadované nezaplatil.
Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Soud z„ Hlášení o přepravní kontrole“ zjistil, že žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní, a to dne 6. 11. 2020 na lince trolejbusu číslo dopravního prostředku. Na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil. Výše jízdného a přirážky k jízdnému jsou soudu známy z jeho úřední činnosti.
Soud dále z předložených listinných důkazů zjistil, že žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní rovněž i dne 27. 5. 2020 na lince trolejbusu číslo následně i dne 24. 6. 2020 na lince trolejbusu číslo dne 1. 7. 2020 na lince trolejbusu číslo dne 11. 6. 2020 na lince autobusu číslo dne 20. 7. 2020 na lince autobusu číslo. Na výzvu kontrolora se opět ani při jedné z těchto jízd neprokázal platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil. K úhradě byl žalovaný žalobkyní vyzván předžalobními upomínkami ze dne 3. 12. 2020 a ze dne 19. 8. 2021.
Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice vlaku nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému.
Podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč.
Podle § 18a odst. 2 písm. c) zák. č. 111/1994 Sb. cestující je povinen, mimo jiné, na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození a adresa pro doručování.
Podle § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč.
Protože se žalovaný neprokázal platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a následně požadované nezaplatil, je nárok žalobkyně důvodný.
Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.