Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
21 C 59/2022-15
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní PaedDr. Mgr. Ivanou Jarešovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 1 520 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 520 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 520 Kč od 17. 12. 2020 do zaplacení a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení částku 600 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 520 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 520 Kč od 17. 12. 2020 do zaplacení a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení částku 600 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 12. 12. 2021 domáhala zaplacení částky 1 520 Kč s příslušenstvím. Žalovaný dne 1. 12. 2020 cestoval dopravním prostředkem: tramvají - linkou 01 veřejné hromadné dopravy osob provozovanou žalobkyní a uzavřel tak s ním smlouvu o přepravě osob. Žalobkyně provedla přepravní kontrolu žalovaného, při které se žalovaný neprokázala platným jízdním dokladem a neuhradil tak stanovené jízdné. Žalovaný byl kontrolorem na místě vyzván k zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Další okolnosti o uzavřené přepravní smlouvě a o jejím porušení vyplývají ze zápisu o provedené přepravní kontrole číslo. Splatnost pohledávky nastala v den provedení přepravní kontroly, kdy u žalovaného bylo právo na zaplacení uplatněno. Do prodlení s úhradou pohledávky se žalovaný dostal ode dne následujícího po přepravní kontrole. Žalovaný na pohledávku ničeho neuhradil. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky, na tuto výzvu nijak nereagoval.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Žalobkyně výslovně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil a ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
3. Vzhledem k tomu, že dle § 202 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 157 odst. 4 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, omezil se soud v jeho odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci.
4. Soud provedl důkazy předložené žalobkyní a to: zápis o provedené kontrole ze dne 1. 12. 2020, předžalobní výzva ze dne 19. 8. 2021 včetně dokladu o doručení, smluvní přepravní podmínky platné od 1. 7. 2020, Ceník, a učinil následující závěr o skutkovém stavu:
5. Žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné linkové dopravy v Plzni provozovaným žalobkyní, a to dne 1. 12. 2020 tramvají č. 01. Na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil. Dle článku 4 bod 13 Smluvních přepravních podmínek a přílohy č. 1 Ceníku činí výše přirážky k jízdnému 1 500 Kč a výše jízdného 20 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění.
6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.
7. Účastníci spolu uzavřeli smlouvu o přepravě ve smyslu § 2550 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), když se žalobkyně jako dopravce zavázala přepravit žalovaného jako cestujícího do místa určení, a ten se zavázal zaplatit jízdné.
8. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zák. č. 266/1994 Sb., o drahách průvodčí drážního vozidla nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování.
9. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb., o drahách je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému.
10. Podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, stanoví dopravce výši přirážky v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč.
11. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.
12. Protože se žalovaný neprokázal platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a protože nezaplatil jízdné a přirážku k jízdnému, je nárok žalobkyně důvodný.
13. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil při kontrole jízdné společně s přirážkou, ocitl se následující den, tj. 2. 12. 2020, v prodlení. Soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení podle občanského zákoníku.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.
15. Třídenní lhůty k plnění určil soud dle § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.