Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
10 C 40/2022-13
Okresní soud v Táboře rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Pávkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 9 000,49 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 000,49 Kč s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 8 039,24 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 039,24 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 000,49 Kč s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 8 039,24 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 039,24 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky řízení dne datum. Ačkoliv byl žalovaný opakovaně vyzýván k úhradě dlužných splátek, řádně úvěr nesplácel, proto žalobkyně úvěr zesplatnila k datum. K datu zesplatnění úvěru dluží žalovaný žalobkyni částku 9 000,49 Kč, která je tvořena jistinou ve výši 8 039,24 Kč, dosud neuhrazeným úrokem ve výši 480,50 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 480,75 Kč. Žalovaný dlužné částky neuhradil ani na základě předžalobní výzvy.
Protože bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně se k výzvě soudu nevyjádřila. Žalovaný se taktéž k výzvě nevyjádřil, ačkoli mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu dle § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě obsahu spisu.
Z předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkových závěrům. Dne datum byla mezi účastníky řízení uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr až do limitu 10 000 Kč. Ke dni uzavření smlouvy činila výše úroku 10 Kč za každých 500 Kč vyčerpaného a nesplaceného úvěru. Povolený úvěrový limit započal žalovaný čerpat dne datum. S ohledem na prodlení se splácením dluhu byl žalovaný dne datum vyzván k zaplacení debetního zůstatku do datum. Vzhledem k tomu, že žalovaný dluh nevyrovnal, došlo k zesplatnění úvěru k datum. Pohledávka žalobkyně sestává z jistiny ve výši 8 039,24 Kč, dosud neuhrazeného úroku v částce 480,50 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 480,75 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzvala upomínkou ze dne datum k úhradě celé dlužné částky a zároveň jej upozornila na možnost soudního vymáhání dluhu.
Na základě shora uvedených skutkových závěrů soud věc posoudil v souladu s § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1977 o. z. poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li si strany výši úroku.
Žalobkyně prokázala veškerá tvrzení uvedená v žalobě. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z. Podle této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr do limitu 10 000 Kč, žalovaný se jej zavázal hradit v pravidelných měsíčních splátkách včetně sjednaného úroku a poplatků, avšak tuto svoji povinnost vrátit vyčerpaný úvěr v souladu s uzavřenou smlouvou o úvěru řádně nesplnil. Proto soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni jistinu úvěru a příslušenstvím, tj. úrok a úrok z prodlení, který žalobkyně požaduje podle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.