Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
32 C 84/2021-36
Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Janem Sedláčkem jako samosoudcem ve věci
žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
o zaplacení 14 400 Kč s příslušenstvím - zápůjčka
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 14 400 Kč s úrokem z prodlení z částky 14 400 Kč za dobu od 6.9.2016 do zaplacení ve výši 8,05% ročně se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 14 400 Kč s úrokem z prodlení z částky 14 400 Kč za dobu od 6.9.2016 do zaplacení ve výši 8,05% ročně se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobce se žalobou ze dne 12. 3. 2021 domáhal po žalované zaplacení částky 14 400 Kč
s příslušenstvím. Uvedl, že jeho právní předchůdce uzavřel s žalovanou smlouvu o půjčce ve výši 35 400 Kč, skládající se z jistiny ve výši 20 000 Kč a souhrnného poplatku ve výši 15 400 Kč. Žalovaná však řádně a včas neplatila, a ke dni 5. 9. 2016 proto nastala splatnost pohledávky žalobce ve výši 14 400 Kč. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, bylo jednáno v její nepřítomnosti dle §101 odst. 3 o. s. ř.
Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalobce uzavřel s žalovanou dne 21. 12. 2015 smlouvu označenou jako smlouva o peněžité zápůjčce, na jejímž základě se zavázal žalované přenechat částku 20 000 Kč se souhrnným poplatkem ve výši 15 400 Kč při stanovených splátkách 590 Kč týdně (smlouva o peněžité zápůjčce). Žalovaná hradila splátky nepravidelně (přehled plateb na jméno žalované). Dopisem ze dne 4. 11. 2019 byla žalovaná vyzývána k úhradě dlužné částky (předžalobní upomínka + přehled odeslaných zásilek).
Pokud jde o pravomoc českých soudů, tato vyplývá z ustanovení čl. 17 nařízení Brusel I bis, neboť žalovaná je sice slovenské státní příslušnosti, avšak zdržuje se na území České republiky, když ostatně zde i uzavřela předmětnou smlouvu. Soud postupoval dle českého práva v souladu s ustanovením čl. 6, čl. 3 nařízení Řím I., neboť strany podřadily svůj smluvní vztah obecně závazným předpisům České republiky. Podle ust. § 2390 o. z. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
Po provedení všech důkazů, jejich zhodnocení a právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela nedůvodná. Mezi žalobcem a žalovanou sice došlo k podpisu smlouvy o zápůjčce, avšak lze mít pochybnosti o tom, zda smlouva vůbec je platná, neboť jde o tzv. reálný kontrakt a ke vzniku závazku nedochází jejím podpisem (jako je tomu u smlouvy o úvěru), nýbrž předáním peněz. Důkaz o tom, že finanční prostředky byly žalované skutečně vyplaceny, však předložen nebyl, přičemž pouhá transakční historie, navíc vypracovaná žalobcem, sama o sobě neobstojí. V případě účasti u jednání by žalobce byl poučen dle §118a odst. 3 o. s. ř. Vzhledem k jeho neúčasti však takto být postupováno nemohlo. Při sjednávání smlouvy žalobce porušil svou povinnost uloženou mu ustanovením § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, který byl účinný do 30. 11. 2016 (smlouva byla podepsána v roce 2015), neboť schopnost žalované splácet nebyla vůbec zjišťována (případně důkazy nebyly předloženy a platí zde totéž, co bylo uvedeno výše o možném poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř.). Porušení této povinnosti má za následek absolutní neplatnost smlouvy. Zda byla zkoumána tzv. úvěruschopnost, soud zjišťuje z úřední povinnosti (srov. závěry rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Absolutní neplatnost smlouvy by obvykle měla za následek vznik bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 2 o. z., avšak vzhledem k výše uvedeným pochybnostem o poskytnutí finančních prostředků žalované, nebylo lze o takovémto postupu uvažovat. Byla-li celkově dle smlouvy žalobcem nárokována částka 35 400 Kč a nyní by dle údajů žalobce mělo zbývat k zaplacení 14 400 Kč, je zjevné, že při jistině ve výši 20 000 Kč již bylo žalovanou uhrazeno (je-li vycházeno z údajů žalobce) více než činí jistina, a to o 1 000 Kč Ani
v tomto případě by tedy bezdůvodné obohacení na straně žalované nevzniklo.
Úspěšná žalovaná má právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř., avšak žádné náklady jí nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto vykonatelným rozhodnutím, může se oprávněný navrhnout výkon rozhodnutí.