Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
32 C 111/2021-19
Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Janem Sedláčkem jako samosoudcem ve věci
žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa, obec
zastoupeného advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa, obec a číslo
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa, obec
o zaplacení 5 158,10 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5 158,10 Kč s úrokem z prodlení ve výši 928,49 Kč a s úrokem z prodlení z částky 5 158,10 Kč ve výši 8,05% ročně za dobu od 25.6.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do úroku ve výši 2 306,10 Kč a úroku ve výši 29% ročně z částky 5 158,10 Kč za dobu od 25.6.2019 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5 158,10 Kč s úrokem z prodlení ve výši 928,49 Kč a s úrokem z prodlení z částky 5 158,10 Kč ve výši 8,05% ročně za dobu od 25.6.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do úroku ve výši 2 306,10 Kč a úroku ve výši 29% ročně z částky 5 158,10 Kč za dobu od 25.6.2019 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.
1. Žalobou doručenou soudu dne 28.7.2021 domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 5 158,10 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o zápůjčce. Žalobce v návrhu uvedl, že předchůdce žalobce – právnická osoba s žalovaným dne 4.2.2017 uzavřel smlouvu o zápůjčce číslo na základě které předchůdce žalobce žalovanému poskytl zápůjčku ve výši 6 000 Kč a žalovaný se zavázal žalobci vrátit celkem částku 10 640 Kč (tj. jistina ve výši 6 000 Kč a poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 4 640 Kč), a to v pravidelných týdenních splátkách po 237 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, smlouva se stala splatnou uplynutím splatnosti poslední splátky, tj. dne 16.12.2017 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24.6.2019 postoupil předchůdce žalobce pohledávku žalovaného na žalobce, o čemž byl žalovaný vyrozumíván v rámci dopisu dne 24.6.2019. Ke dni podání žaloby žalobce po žalovaném požadoval jistinu ve výši 5 158,10 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 928,49 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 306,10 Kč a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 5 158,1 Kč od 25.6.2019 do zaplacení a úrok 29% ročně z částky 5 158,10 Kč od 25.6.2019 do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. bylo jednáno v nepřítomnosti žalovaného.
3. Soud provedl dokazování čtením podstatného obsahu listinných důkazů, kdy zjistil následující skutečnosti.
4. Ze smlouvy o zápůjčce číslo bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel se společností právnická osoba, smlouvu o zápůjčce, na základě které společnost právnická osoba poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 6 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto zápůjčku splácet spolu s poplatkem za poskytnutí ve výši 4 640 Kč v pravidelných týdenních splátkách po 237 Kč.
5. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaný bydlí v nájmu, pracuje jako údržbář s příjmem 13 651 Kč, kdy další příjmy domácnosti činí 19 000 Kč Celkem jako příjmy je uvedena částka 32 651 Kč, kdy odhadované výdaje jsou uvedeny ve výši 10 700 Kč. Dle zákaznické karty je žalovaný svobodný a má jednu vyživovací povinnost.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že společnost právnická osoba, postoupila pohledávku žalovaného na žalobce.
7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24.6.2019 bylo zjištěno, že byl žalovaný vyrozumíván o postoupení pohledávky, kdy byl současně vyzván k úhradě dluhu.
8. Z předžalobmí upomínky ze dne 12.3.2020 bylo zjištěno, že žalobce vyzýval žalovaného k úhradě dluhu.
9. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
10. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
12. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
14. Po právním posouzení skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.
15. Mezi účastníky existovala vůle uzavřít smlouvu o zápůjčce, na základě které předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 6 000 Kč a žalovaný se zavázal předchůdci žalobce vrátit částku 10 640 Kč v pravidelných týdenních splátkách po 237 Kč. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť předchůdce žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. Žalobce uvedl, že při posuzování schopnosti žalovaného zápůjčku splácet předchůdce žalobce vycházel z informací, které žalovaný uvedl v rámci zákaznické karty. Ze zákaznické karty je zřejmé, že předchůdce žalobce skutečnosti v ní uvedené nijak neověřoval. Žalovaný měl předložit pouze pracovní smlouvu, další dokumenty uvedené v zákaznické kartě nejsou. Jak dospěl předchůdce žalobce k celkové výši příjmů domácnosti 32 651 Kč, když žalovaný je svobodný a má pouze jeden příjem není uvedeno. Není ani zřejmé čí má být další příjem domácnosti ve výši 19 000 Kč. Pokud pak jde o výdaje, tyto jsou uvedeny pouze odhadem, kdy částka 10 700 Kč je zcela podhodnocená s ohledem na vyživovací povinnost žalovaného a skutečnost, že tato částka má dále pokrýt nájemné, služby, jídlo a další případné výdaje spojené s běžným chodem domácnosti. Předchůdce žalobce tedy dostatečně aktivně nezjišťoval schopnost žalovaného zápůjčku splácet, když příjmy byly ověřeny pouze částečně a výdaje nebyli ověřeny vůbec.
16. Soud přihlíží k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek i bez návrhu, jak vyplývá z dikce zákona shora citovaného. Vyšel-li předchůdce žalobce z informací uvedených v zákaznické kartě, přičemž tyto údaje nijak neověřoval, nedostál své povinnosti, neboť nepostupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalovaného splácet (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). K obdobným závěrům dospěl i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, kdy dovodil, že„ součástí odborné péče poskytovatel úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit) …poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit…totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektům, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu…“
17. Pakliže soud dospěl k závěru, že smlouva byla absolutně neplatná od počátku, došlo ze strany žalovaného k bezdůvodnému obohacení, neboť získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 6 000 Kč, kdy neuhrazená jistina činí 5 158,10 Kč, žalovanému tak vzniklo bezdůvodné obohacení odpovídající jistině. Protože je žalovaný v prodlení s úhradou této částky, má žalobce nárok také na zákonné úroky z prodlení z této částky v souladu s ust. § 1970 obč. zák., jejichž výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.
18. Pokud jde o další uplatňované nároky představující úrok ve výši 2 306,10 Kč a úrok ve výši 29% ročně z částky 5 158,10 Kč za dobu od 25.6.2019 do zaplacení, v tomto rozsahu soud žalobu zamítl, neboť s ohledem na neplatnost smlouvy o zápůjčce jako celku žalobci nárok na tyto částky nevznikl.
19. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1, 3 o. s. ř., dle kterého i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. V tomto případě byl žalobce neúspěšný pouze pokud jde o příslušenství, soud mu proto přiznal náhradu nákladů v plné výši.
20. Náklady řízení žalobce činí celkem 1 489 Kč tj. 400 Kč soudní poplatek, odměna za zastupování za 3 účelně provedené úkony právní služby po 200 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka) dle § 14b odst. 1 písm. a) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, 3 paušální náhrady hotových výdajů podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhl.č. 177/1996 Sb. po 100 Kč a 21% DPH z 900 Kč tj. 189 Kč (§ 137 odst.1,3 o.s.ř.).
21. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost hradit náklady řízení stanovena k rukám advokáta, který žalobce v této věci zastupoval.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.