Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 5/2022-23

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní PaedDr. Mgr. Ivanou Jarešovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 7 356 Kč

takto:

I. Žaloba s tím, aby žalovanému bylo uloženo zaplatit částku 7 356 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba s tím, aby žalovanému bylo uloženo zaplatit částku 7 356 Kč, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 24. 10. 2021 domáhá po žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 12. 7. 2018, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovanému byla na jeho účet vyplacena částka 18 000 Kč, částka 2 000 Kč byla vyplacena jako provize zprostředkovateli. Žalovaný měl úvěr splácet ve 33 měsíčních splátkách po 985 Kč a to včetně sjednaného úroku 12 505 Kč. Pro případ prodlení žalovaného byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru. Žalobkyně se touto žalobou domáhá pouze této smluvní pokuty z částky 18 401 Kč za období od 15. 8. 2019 do 19. 1. 2021, která činí 7 356 Kč. Předžalobní výzva k plnění byla žalovanému odeslána dne 22. 9. 2021.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání nařízenému na 4. 4. 2022 se bez omluvy nedostavil, ač mu byla žaloba spolu s předvoláním k jednání a s poučením o následcích nedostavení se doručena dne 31. 1. 2022. Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Soud proto v souladu s  , , (dále jen „“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující:

4. Dne 12. 7. 2018 byla mezi účastníky řízení uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému jako spotřebiteli úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet ve 33 měsíčních splátkách po 985 Kč a to včetně sjednaného úroku 12 505 Kč. Pro případ prodlení žalovaného byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru. (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 12. 7. 2018 včetně obchodních podmínek, sazebníku poplatků a předpisu úhrad)

5. Před uzavřením smlouvy žalovaný podepsal čestné prohlášení o neexistenci nalézacích a vykonávacích řízeních vedených proti jeho osobě a uvedl, že není v úpadku a nemá žádné další závazky. Žalovaný uvedl, že jeho měsíční výdaje na bydlení a související platby činí 5 000 Kč a další výdaje 3 510 Kč. Příjmy žalovaného činily dle jeho prohlášení 14 001 Kč. Žalobkyně soudu nepředložila žádné doklady prokazující, že by prohlášení žalovaného jakýmkoliv způsobem ověřovala. (zjištěno z čestných prohlášení žalovaného o výdajích, příjmech a závazcích ze dne 12. 7. 2018)

6. Na účet žalovaného byla dne 13. 7. 2018 převedena částka 18 000 Kč, částka 2 000 Kč byla téhož dne převedena jako odměna za zprostředkování z účtu žalobkyně na jiný účet vedený na žalobkyni. (zjištěno z potvrzení o provedení transakce ve výši 18 000 Kč ze dne 13. 7. 2018 a z potvrzení o provedení transakce ve výši 2 000 Kč ze dne 13. 7. 2018)

7. Žalovaný úvěr splácel nepravidelně a ke dni 25. 6. 2019 došlo k zesplatnění zbývající části úvěru ve výši 18 401 Kč. Tato částka již byla žalobkyni společně s příslušenstvím pravomocně přiznána rozsudkem zdejšího soudu ze dne 27. 11. 2019, č. j. -28. Uvedeným rozsudkem byla žalobkyni přiznána také smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky 15 446 Kč za období od 26. 6. 2019 do 14. 8. 2019. Zdejší soud v rozsudku bez dalšího pouze konstatoval, že úvěruschopnost žalovaného byla žalobkyní posouzena. Žalovaný částku 18 401 Kč žalobkyni uhradil ve splátkách, poslední splátka byla uhrazena dne 19. 1. 2021 (zjištěno z dokumentu bonita smlouvy, dopisu o zesplatnění ze dne 25. 6. 2019 a z rozsudku zdejšího soudu ze dne 27. 11. 2019, č. j. -28)

8. Žalobkyně zaslala dne 22. 9. 2021 žalovanému předžalobní výzvu k úhradě částky 7 356 Kč (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 22. 9. 2021 včetně podacího lístku)

9. Soud provedené důkazy hodnotil podle a po právní stránce věc posoudil následovně:

10. Mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu a násl. , (dále „o. z.“), a ve smyslu , o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky. Žalovaný čerpal uvedený úvěr a zavázal se jej spolu s úrokem vrátit ve 33 měsíčních splátkách.

11. Podle , o spotřebitelském úvěru, platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle § 87 odst. 1 výše uvedeného zákona o spotřebitelském úvěru pak dále platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Avšak Soudní dvůr EU ve svém rozsudku č. C -679/18, ze dne 5. 3. 2020, rozhodl, že je povinností vnitrostátního soudu,„ …aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“

14. Soud je tedy s odkazem na uvedené rozhodnutí Soudního dvora EU povinen zkoumat ex officio, zda žalobkyně dostála své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného. Ze žalobkyní předložených důkazů však nevyplývá, že by tuto povinnost splnila. Naopak má soud za prokázané, že žalobkyně na tuto svou zákonnou povinnost zcela rezignovala a spoléhala se pouze na čestná prohlášení žalovaného. Žalobkyně ani neprovedla lustraci žalovaného v dostupných evidencích (ISIR, registr exekucí etc.) a neseznámila se s poměrem celkových měsíčních příjmů a nákladů žalovaného. Žalobkyně tak úvěr žalovanému vyplatila, aniž by splnění podmínky úvěruschopnosti žalovaného skutečně ověřila.

15. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně se k jednání nedostavila, a soud jí tak nemohl poučit ve smyslu , muselo být vycházeno pouze z předložených důkazů.

16. Dle § 588 věty prvé o. z., platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

17. Soud má za prokázané, že žalovaný uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě mu byla vyplacena částka ve výši 18 000 Kč, kterou již žalovaný žalobkyni vrátil. V řízení naopak nebylo prokázáno, že by žalobkyně dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Ve světle již zmiňovaného rozsudku Soudního dvora EU č. C -679/18 ze dne 5. 3. 2020, tak soud z úřední povinnosti toto posoudil jako důvod způsobující absolutní neplatnost předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru včetně ujednání o smluvní pokutě.

18. Pro úplnost soud dodává, že není vázán závěrem o oprávněnosti jiného nároku žalobkyně vůči žalovanému učiněnému v rozsudku zdejšího soudu ze dne 27. 11. 2019, č. j. -28 a od tohoto závěru se odchyluje právě s odkazem na nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného.

19. Z těchto důvodů soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků, když procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady v důsledku jeho procesní neaktivity nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( , ).