Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
31 C 230/2021-31
Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kamilou Krausovou ve věci
žalobce: právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení, Ph.D.
sídlem adresa, obec a číslo
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 26 261 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 26 261 Kč s úroky z prodlení ve výš 8,25 % ročně od 1. 3. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 766 Kč k rukám jeho právního zástupce, do tří dnů od právní moc tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 26 261 Kč s úroky z prodlení ve výš 8,25 % ročně od 1. 3. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 766 Kč k rukám jeho právního zástupce, do tří dnů od právní moc tohoto rozsudku.
1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne 26. 7. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 26 261 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce vystupující pod obchodní firmou právnická osoba do 16. 5. 2017 uzavřel se žalovaným distančním způsobem prostřednictvím elektronické komunikace 24. 4. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru číslo dle které byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr. Jistinu úvěru tvoří peněžní prostředky poskytnuté žalovanému v souladu s bodem 2 smlouvy, a to: částka ve výši 5 000 Kč poskytnutá dne 24. 4. 2020, částka ve výši 3 000 Kč poskytnutá dne 22. 5. 2020, částka ve výši 1 400 Kč poskytnutá dne 26. 5. 2020, částka ve výši 1 200 Kč poskytnutá dne 27. 5. 2020 a částka ve výši 7 900 Kč poskytnutá dne 5. 11. 2020. Jistina úvěru tedy celkem činí 18 500 Kč. Tato částka byla žalovanému poskytnuta na číslo účtu uvedené žalovaným ve smlouvě, a to na č. ú. bankovní účet s názvem celé jméno žalovaného. Žalovaný měl uhradit poplatek ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru ve výši 3 700 Kč z titulu pokrytí nákladů se zpracováním, vyhodnocením, schválením žádosti o čerpání úvěru. Žalovaný měl dále povinnost zaplatit z peněžních prostředků, které byly žalobcem poskytnuty, úrok 20 % měsíčně. Tento úrok ve výši 20 % se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu, když výše takto dohodnutého úroku měsíčně dle výpisu k revolvingovému úvěru činí 22 859 Kč. Žalovaný zaplatil na úhradu revolvingového úvěru celkem částku 19 403 Kč. Podle bodu 6.5 smlouvy se celý dluh stává splatným a žalobce je oprávněn požadovat zaplacení dlužné částky v případě, že se žalovaný dostane do prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než dva měsíce. Žalovaný byl povinen uhradit do 31. 12. 2020 alespoň minimální splátku ve výši 3 883 Kč, kterou však neuhradil. Celý dluh se tedy stal splatným ke dni 28. 2. 2021. Žalobce proto dále požaduje zákonný úrok z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru, tedy od 1. 3. 2021 do zaplacení. Schopnost žalovaného úvěr splácet posuzoval zejména po nahlédnutí do veřejně přístupných rejstříků, seznamů a evidencí vedených státními orgány, u žalovaného nenašel žádný negativní záznam. Dále je úvěruschopnost žalovaného posuzována dle údajů, které žalovaný uvedl v žádosti o úvěr, konkrétně hrubý příjem ve výši 50 000 Kč, čistý příjem 42 500 Kč, náklady na obživu 2 Kč, náklady na bydlení 0 Kč a ostatní náklady žalovaného 0 Kč. Výši příjmů si dále žalobce ověřil z přehledu měsíční fakturace a přehledu vydaných faktur, kde je patrné, že žalovaný v období od listopadu 2019 do dubna 2020 vyfakturoval částku 508 566,41 Kč, tj. v průměru cca 84 761 Kč měsíčně.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Žalovanému byla zaslána výzva, aby se vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání, s tím že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalobce poskytl souhlas přímo v žalobě, zatímco žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, proto soud v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. rozhodl ve věci bez nařízení jednání.
4. Z žalobcem předložených listin soud zjistil následující skutkový stav:
5. Žalobce je zapsán v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze pod obchodní firmou, se sídlem, identifikačním číslem a v právní formě tak, jak je žalobce ostatně specifikován v záhlaví tohoto rozsudku. Předmětem podnikatelských aktivit žalobce je mj. poskytování či zprostředkování spotřebitelského úvěru. Je tedy zřejmé, že v případě žalobce se jedná o obchodní korporaci podnikající v oblasti poskytování úvěrů. Z občanského průkazu žalovaného soud zjistil, že se jedná o fyzickou osobu, když z údajů v této identifikační kartě byla potvrzena existence žalovaného.
6. Žalobce uzavřel se žalovaným jako úvěrující s klientem smlouvu o revolvingovém úvěru číslo z obsahu této smlouvy bylo zjištěno, že úvěr mohl být poskytnut až do výše úvěrového limitu 50 000 Kč s prvním čerpáním ve výši 5 000 Kč. Z výpisu z účtu žalobce soud zjistil, že žalovanému poskytl peněžní prostředky v celkové výši 18 500 Kč formou bankovního převodu na účet č. bankovní účet, když číslo tohoto účtu bylo uvedeno u specifikace žalovaného jako účastníka smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru. Žalovaný měl dle smlouvy poskytnutý úvěr hradit ve výši minimální splátky 1/5 dluhu k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce s minimální výší 300 Kč. Žalovanému byly dle bodu 4.5 smlouvy zasílány výpisy z úvěru s aktuální výší dluhu, minimální splátkou a datem splatnosti, když žalovaný měl dle bodu 5.1 smlouvy uhradit poplatek 20 % z čerpané jistiny úvěru ve výši 3 700 Kč. Úrok byl sjednán v článku 6.1 smlouvy ve výši 20 % měsíčně od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků. Úrok vyčíslený ke konci každého kalendářního měsíce se stal dle ujednání ve smlouvě součástí jistiny dluhu žalovaného, když takto vypočtený úrok činí v kapitalizované výši 22 859 Kč. Dále pak mezi účastníky sporu byla dohodnuta smluvní pokuta dle bodu 6.2 smlouvy, kdy podle bodu 6.3 smlouvy činí požadovaná smluvní pokuta 363 Kč. Žalovaný zaplatil na svém dluhu 19 403 Kč. Podle bodu 6. smlouvy se bez dalšího stává dluh splatným a žalobce je oprávněn požadovat zaplacení dlužné částky, když z titulu jistiny úvěru, poplatku a kapitalizovaných úroků 20 % měsíčně z jistiny úvěru, po připočtení smluvní pokuty tak žalobce požaduje z titulu úvěru 26 261 Kč. Před uzavřením úvěru měl žalobce k dispozici jeden výpis z účtu žalovaného č. bankovní účet za leden 2020, ze kterého soud zjistil, že žalovaný měl konečný zůstatek na tomto účtu 144 823,53 Kč a z jednotlivých položek účtu nevyplývá, že by splácel další půjčky nebo úvěry.
7. Právním posouzením věci soud dospěl k závěru, že účastníci platně uzavřeli úvěrovou smlouvu podle ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, žalobce žalovanému poskytl částku 18 500 Kč, žalovaný však svým povinnostem platit jistinu a sjednané poplatky, náklady na vymáhání a smluvní pokuty nedostál. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci žalovanou částku a úroky z prodlení dle §1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř.
8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Dle názoru soudu jsou tyto představovány:
i) zaplaceným soudním poplatkem 1 314 Kč;
ii) odměnou za zastoupení advokátem v rozsahu tří úkonů právní služby po 300 Kč (tarifní hodnota 26 261 Kč, převzetí věci, výzva k plnění, žaloba) dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb.;
iii) třemi režijními paušály po 100 Kč k těmto úkonům dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.;
iv) částkou odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát, notář nebo patentový zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 252 Kč;
celkem tedy 2 766 Kč (II. výrok tohoto rozsudku). Všechny tyto náklady soud shledává účelnými pro uplatňování či bránění práva žalobcem, a co do výše i úměrnými předmětu řízení a současně neshledal žádné podmínky, pro které by bylo možno přistoupit k aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř. Pro úplnost soud dodává, že žalobce vyúčtoval v žalobě náklady řízení dle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (2 180 Kč za úkon právní služby), nicméně soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce podává opakovaně návrhy obsahující totožnou argumentaci, z níž odvozuje svůj nárok a kterou může stále opakovat. Podle soudu je žaloba, ve které je nárok žalobce odvozován ze smlouvy o úvěru typickou formulářovou žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Liší se totiž pouze údaji o osobě žalovaného, identifikací smlouvy, uvedením dlužné částky. Opakovanost používaného vzoru i četnost typových návrhů téhož žalobce je soudu známa z jeho úřední činnosti. Soud nepovažuje za účelně vynaložený úkon právní služby podání žalobce ze dne 22. 12. 2021, kterým významným způsobem doplnil skutková tvrzení. Všechna doplněná tvrzení byla žalobci známa v době koncipování žaloby a měla být do žaloby již zahrnuta.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.