Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
31 C 418/2021-33
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Zonkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená anonymizováno údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 16 505,33 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 290 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky ve výši 290 Kč od 11. 6. 2021 do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žaloba došlá soudu dne 28. 6. 2021 se v části, v níž se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky ve výši 11 180 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 11 470 Kč od 22. 12. 2020 do 10. 6. 2021, zákonného úroku z prodlení z částky 11 180 Kč od 11. 6. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 379,54 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 334 Kč, částky ve výši 5 035,33 Kč, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 290 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky ve výši 290 Kč od 11. 6. 2021 do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žaloba došlá soudu dne 28. 6. 2021 se v části, v níž se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky ve výši 11 180 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 11 470 Kč od 22. 12. 2020 do 10. 6. 2021, zákonného úroku z prodlení z částky 11 180 Kč od 11. 6. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 379,54 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 334 Kč, částky ve výši 5 035,33 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou došlou soudu dne 28. 6. 2021 domáhal se žalobce, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by zavázal žalovaného zaplatit žalobci částku ve výši 16 505,33 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že dne 17. 7. 2018 uzavřel žalovaný se společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa, PSČ obec (dále jen„ původní věřitel“), v písemné formě Smlouvu o úvěru číslo jejíž přílohu tvořil Předpis splátek pro žalovaným zvolenou variantu úvěru (dále jen„ smlouva“). Na základě uzavřené smlouvy byla žalovanému v hotovosti poskytnuta jistina úvěru 13 000 Kč, kterou převzal při podpisu smlouvy, což stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy, k tomu prosím vizte čl. I. odst. 1 a 2 smlouvy. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 11 180 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za správu úvěru, případně poplatku za uzavření smlouvy splatném při uzavření smlouvy a poplatku za hotovostní inkaso splátek, k uvedenému prosím vizte čl. II. odst. 1, 2, 3 a 4, popř. čl. III. odst. 1 smlouvy. Vzhledem ke skutečnosti, že jednorázový administrativní poplatek viz čl. II. odst. 2 smlouvy, pokud byl sjednán, byl uhrazen při uzavření smlouvy, zbývalo žalovanému splatit částku ve výši 24 180 Kč, k uvedenému prosím vizte čl. III. odst. 1 smlouvy (žalobce upozorňuje, že v odkazovaném odstavci smlouvy je uvedena celá splatná částka vč. jednorázového administrativního poplatku). Žalovaný se v uzavřené smlouvě zavázal úvěr původnímu věřiteli splatit ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 727,14 Kč, přičemž první splátka byla splatná v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, v němž byla smlouva uzavřena, k tomu prosím vizte čl. III. odst. 2 smlouvy. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost úvěru pak připadala na den 17.09.2019. Žalobce dále uvádí, že součet předepsaných měsíčních splátek se rovná částce, v níž není zahrnut jednorázový administrativní poplatek, pokud měl být dle smlouvy žalovaným hrazen, což znamená, že součet splátek tak může být nižší než částka uvedená v čl. III. odst. 1 smlouvy, kdy rozdíl činí právě jednorázový administrativní poplatek dle čl. II. odst. 2 smlouvy, pokud byl tento sjednán. Žalobce doplňuje, že smlouva byla uzavřena na základě žalovaným vyplněné Žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru, do které žalovaný uvedl základní údaje o své osobě a dále pak okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru. Na dokumentu jsou rovněž vyznačeny listin y či doklady, které byly žalovaným předloženy k posouzení jeho bonity a úvěruschopnosti. Správnost poskytnutých a vyplněných údajů žalovaný stvrdil svým vlastnoručním podpisem žádosti. Na základě žádosti byla s odbornou způsobilostí posuzovaná schopnost žalovaného splácet úvěr a možnost dostát svému závazku. S ohledem na výši příjmů a výši požadovaného úvěru původní věřitel vyhodnotil žalovaného jako způsobilého ke splácení úvěru takové výše, jaká mu byla poskytnuta. Další relevantní informace o obsahu závazku a povinností plynoucích z uzavřené smlouvy žalovaný získal z dokumentu„ Standardní informace o spotřebitelském úvěru“, kdy seznámení se s obsahem tohoto dokumentu žalovaný potvrdil připojením vlastnoručního podpisu na uvedený dokument. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas, a to tím, že do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatil. Žalovaný uhradil částku ve výši 12 710 Kč, která odpovídá 7 řádně uhrazeným splátkám. Jednotlivé úhrady splátek byly původním věřitelem alokovány dle Předpisu splátek tvořícího přílohu smlouvy o úvěru. Na poskytnutou jistinu úvěru tak byla alokována částka ve výši 1 530 Kč a na smluvně sjednané příslušenství pohledávky byla alokována částka ve výši 11 180 Kč. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou částky 11 470 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši 11 470 Kč a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši 0 Kč. Žalovaný poskytnutý úvěr ke dni splatnosti poslední splátky, tj. do 17. 9. 2019 řádně nesplatil. V důsledku prodlení žalovaného vznikl původnímu věřiteli nárok na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu s čl. V. odst. 4 smlouvy i nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Žalobce uvádí, že ke dni datum byla část závodu původního věřitele, tj. společnosti právnická osoba, se sídlem adresa, PSČ obec, IČO, zapsané v obchodním rejstříku vedeném název soudu, v oddílu anonymizováno a vložce číslo, tvořená divizí spotřebitelských úvěrů převedena na společnost právnická osoba, IČO, zapsanou v obchodním rejstříku vedeném název soudu, v oddílu anonymizováno a vložce číslo, a doklad o koupi části závodu byl uložen ve sbírce listin pod spisovou značkou spisová značka. V důsledku koupě části závodu se tak věřitelem pohledávky evidované za žalovaným stala spol. právnická osoba, IČO (dále jen„ přechodný věřitel“). Z přechodného věřitele byla pohledávka za žalovaným následně postoupena na žalobce, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020 s účinností k témuž dni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem původního věřitele ze dne 19.01.2021. Z výše uvedeného dovozuje žalobce svou aktivní procesní legitimaciCelková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 21 245,80 Kč a skládala se z: - nesplacené jistiny ve výši 11 470 Kč - nesplaceného kapitalizovaného smluvního úroku 0 Kč - nesplaceného poplatku za správu úvěru 0 Kč - nesplaceného poplatku za hotovostní výběr splátek 0 Kč - postoupeného sankčního poplatku 1 500 Kč - postoupených paušálních nákladů na vymáhání pohledávky 500 Kč - postoupeného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 1 645,80 Kč - postoupené smluvní pokuty ve výši 6 130 Kč. Po zvážení všech okolností a s ohledem na osobu žalovaného, žalobce učinil rozhodnutí v soudním řízení ku prospěchu žalovaného neuplatnit postoupené sankční poplatky, postoupené paušální náklady na vymáhání pohledávky, část smluvní pokuty jakož i kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení. Rozklad žalované pohledávky za žalovaným tak bude následující: - nesplacená jistina 11 470 Kč - nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok 0 Kč - nesplacený poplatek za správu úvěru 0 Kč - nesplaceného poplatku za hotovostní výběr splátek 0 Kč - kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 379,54 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od 18. 9. 2019 do 30. 11. 2020, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 11 470 Kč - účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 334 Kč, odůvodnění viz níže - smluvní pokuta ve výši 5 035,33 Kč, k odůvodnění výpočtu smluvní pokuty prosím vizte text k nároku číslo Vzhledem k tomu, že smluvně sjednané příslušenství pohledávky bylo žalobci postoupeno v kapitalizované výši, je v žalobním návrhu uplatněno jako Kapitalizovaný úrok. Výše požadovaného kapitalizovaného úroku 0 Kč je tak tvořena součtem nesplaceného úroku 0 Kč, nesplaceného poplatku za správu úvěru 0 Kč a nesplaceného poplatku za hotovostní výběr splátek 0 Kč. Vzhledem k tomu, že zákonný úrok z prodlení byl žalobci postoupen kapitalizovanou částkou, představuje tento v žalobním návrhu Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši po revizním přepočtu viz výše. Žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti poslední splátky úvěru, a to od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 22. 12. 2020 z jistiny ve výši 11 470 Kč. K nárokovaným účelně vynaloženým nákladům mimosoudního vymáhání spojeným s uplatněním pohledávky za žalovaným žalobce uvádí, že nejprve vyvíjel snahu vyřešit celou záležitost mimosoudně, kdy v dopise ze dne 8. 2. 2021 vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky či ke kontaktování žalobce na sděleném telefonním čísle. Zároveň byl žalovaný informován o tom, že v případě jeho nesoučinnosti bude žalobce nárokovat úhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky, o jejichž výši byl žalovaný v dopise informován (k uvedenému prosím vizte poslední stranu dopisu): - Odchozí dopis 39 Kč - Odchozí dopis doporučeně 50 Kč - Odchozí telefonický hovor 72 Kč, Osobní návštěva 217 Kč Přílohou tohoto žalobního návrhu je i dokument nazvaný Výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, který obsahuje výčet provedených úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, na které se vztahuje shora uvedený ceník. V rámci tohoto žalobního návrhu pak žalobce ku prospěchu žalovaného nenárokuje náhradu za všechny úkony uvedené ve výpisu, ale pouze za část z nich, a to z důvodu přiměřenosti a účelnosti takových nákladů. Žalobce nárokuje přiznání nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky v celkové výši 334 Kč, za odeslaný obyčejný dopis v počtu 3, za odeslaný doporučený dopis v počtu 0, za odchozí (spojené) telefonické hovory v počtu 0 a cestu pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka z důvodu osobní návštěvy v počtu 1. Žalobce doplňuje, že kopie obyčejně zaslaných dopisů jsou přílohou tohoto návrhu, dále pak, že žalobce může na vyžádání soudu poskytnout soubor se zvukovým záznamem hovoru se žalovaným, jsou-li náklady za takový úkon tímto žalobním návrhem nárokovány. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. Poslední upomínku před podáním žaloby ze dne 2. 6. 2021 žalobce předkládá i s dokladem o odeslání (§ 142a občanského soudního řádu ). V důsledku prodlení žalovaného vznikl původnímu věřiteli v souladu s čl. V. odst. 4 smlouvy nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. V rámci revizního přepočtu smluvní pokuty žalobce ku prospěchu žalovaného požaduje smluvní pokutu pouze z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 11 470 Kč, a to za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od 18. 9. 2019 do 30. 11. 2020. Žalobce tak po žalovaném nárokuje úhradu smluvní pokuty za prodlení se splacením závazku ve výši 5 035,33 Kč Smluvní pokuta je požadována za zkrácené období ku prospěchu dlužníka, neboť časové omezení smlouvou o úvěru stanoveno nebylo. Žalobce tak učinil z toho důvodu, aby si smluvní pokuta zachovala svoji zajišťovací funkci, a aby nedocházelo k neomezenému narůstání její výše, a tedy i vymizení její funkce jako sankce za nesplácení dluhu. Vypočítaná smluvní pokuta reflektuje zákonné omezení jejího výpočtu vyplývající z ustanovení § 122 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru.
2. Následně podáním ze dne 17. 1. 2022 žalobce k výzvě soudu doplnil svůj právní názor na zkoumání úvěryschopnosti žalovaného při uzavření smlouvy. Uvedl dále, že schopnost žalovaného splácet byla ověřovaná právním předchůdcem žalobce, a to společností právnická osoba, IČO, na základě žalovaným vyplněné Žádosti o úvěr, ve které uvedl své údaje, číslo občanského průkazu, jakož i další údaje, dále pak požadovanou částku úvěru, příjmy, výdaje, zaměstnání. Žalovaný je při žádosti o úvěr povinen uvést o své osobě pravdivé, správné a úplné údaje, což stvrdil svým podpisem žádosti o úvěr. Na základě této žádosti byla s odbornou péčí posuzovaná schopnost žalovaného splácet úvěr a možnost dostát svému závazku. S ohledem na výši příjmů a výši úvěru, původní věřitel vyhodnotil žalovaného jako způsobilého ke splácení úvěr takové výše, jaká mu byla poskytnuta, tedy 13 000 Kč. Dle údajů uvedených žalovaným mu měsíčně zbývalo k úhradě případných ostatních závazků cca 3 990 Kč, v takovém případě tak bylo možno dovodit, že žalovaný byl v takové finanční situaci, která mu umožnila splácet další závazky, a to i s ohledem na to, že výše měsíční splátky dle uzavřené smlouvy byla 1 690 Kč. Žalovanému tak mělo i po odečtení měsíčních splátek dotčeného úvěru, dle jeho tvrzených údajů, měsíčné zůstat cca 2 300 Kč, kterými mohl volně disponovat. Za dané situace tak nebyl jediný důvod se domnívat, že by žalovaný nebyl schopen dostát svým závazkům a nemohl splácet spotřebitelský úvěr. Dále prosím vizte první stranu Žádosti o úvěr, kde jsou v sekci nazvané„ Doklady k příjmům“ a„ Doklady k výdajům“ vypsány dokumenty, které byly žalovaným předloženy obchodnímu zástupci původního věřitele k ověření totožnosti a měsíčních výdajů žalovaného. Takový postup je možné označit za postup, při němž byla vynaložena odborná péče v dostatečném rozsahu. Zároveň je nutno přihlédnout i k celkové splatné výši spotřebitelského úvěru. Žalobce uvedené dokumenty soudu zasílá v příloze tohoto přípisu. Jedná se o Dohodu o změně sjednaných pracovních podmínek a změně pracovní smlouvy, doklady o výši příjmu za 3 měsíce, nájemní smlouvu a příjmové pokladní doklady. Z uvedeného tedy plyne, že právní předchůdce žalobce aktivně zjišťoval finanční poměry žalovaného, postup vyžadovaný zákonem č. 257/2016 Sb. beze zbytku dodržel a bonita žalovaného byla před uzavřením úvěrové smlouvy dostatečně prověřena. Nad výše uvedené žalobce uvádí, že osoba žalovaného nemá jediný záznam v insolvenčním rejstříku, tedy ani v době uzavření Smlouvy o úvěru číslo nebyla osoba žalovaného v takovém rejstříku vedena. Vzhledem k výše uvedenému má žalobce za to, že nade vší pochybnost prokázal řádné posouzení a prověření bonity žalovaného pro účely poskytnutí spotřebitelského úvěru žalovanému v požadované výši 13 000 Kč.
3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
4. K ústnímu jednání dne 29. 3. 2022 se žalovaný nedostavil, svou nepřítomnost u jednání omluvil. Žalobce se rovněž k ústnímu jednání nedostavil, svou nepřítomnost u jednání omluvil. Soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. o. s. ř. ), v nepřítomnosti účastníků řízení, když při rozhodování vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů.
Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:
5. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobce soud vzal za prokázánu jeho procesní subjektivitu.
6. Z žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 17. 7. 2018 soud zjistil, že žalovaný poskytl základní údaje o svých osobních a majetkových poměrech. Je zde uvedeno, že žalovaný je ženatý, v domácnosti žijí dvě výdělečně činné osoby, dále vyživované osoby do 6 let a jedna do 15 let. Je zde uveden příjem žalovaného ve výši 16 493 Kč, výdaje na bydlení a energie celkem ve výši 10 000 Kč, ostatní výdaje ve výši 15 000 Kč. Z nájemní smlouvy ze dne 23. 6. 2018 ve spojení s příjmovým pokladním dokladem z dubna 2018, května 2018 a června 2018 soud zjistil, že celkem byla na nájem v každém z těchto měsíců realizována platba ve výši 10 000 Kč, kdy v tomto nejsou zahrnuty ceny za služby spojené s nájmem: úklid společných prostor, odvoz odpadu, společná TV a rozhlasová anténa, dodávka elektrické energie, dodávka plynu. Z dohody o změně sjednaných pracovních podmínek a změně pracovní smlouvy ze dne 22. 9. 2017 ve spojení s dokladem o výši příjmu za 2. čtvrtletí roku 2018 soud zjistil, že žalovanému byl prodloužen pracovní poměr na dobu určitou do 30. 9. 2018, jeho příjem činil za 4/ 2018 částku 16 370 Kč, za 5/ 2018 částku 16 720 Kč, za 6/ 2018 částku 16 389 Kč.
7. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 29. 11. 2018, včetně přílohy číslo – předpis splátek a vč. Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 17. 7. 2018 vzal soud za prokázáno, že původní věřitel – společnost právnická osoba, IČO uzavřela s žalovaným jako zákazníkem - dlužníkem v postavení spotřebitele dne 17. 7. 2018 smlouvu o úvěru, s odkazem na zákon číslo 89/2012 Sb. , občanský zákoník a zákon číslo 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, na základě které původní věřitel poskytl žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy částku ve výši 13 000 Kč, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal původnímu věřiteli vrátit půjčku ve výši 13 000 Kč a zaplatit poplatek - celkové náklady spotřebitelského úvěru - v částce 11 180 Kč, zahrnující úrok ve výši 24% ročně, úhradu za uzavření smlouvy ve výši 520 Kč, poplatek za správu úvěru ve výši 2 860 Kč, poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 4 160 Kč, tj. celkem 24 180 Kč ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 690 Kč. Žalovaný je ve smlouvě identifikován jménem, příjmením, rodným číslem a adresou: adresa.
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek vč. listin y anonymizováno spisová značka číslo a potvrzení ze dne 6. 1. 2021, ve spojení s Notářským zápisem anonymizováno číslo rok, spisová značka ze dne 27. 9. 2018 a výpisem z obchodního rejstříku společnosti právnická osoba, IČO vzal soud za prokázáno, že společnost právnická osoba, IČO uzavřela s žalobcem jako postupníkem smlouvu, na základě které postoupil své pohledávky, které nabyl od původního poskytovatele spotřebitelských úvěrů – společnosti právnická osoba v rámci smlouvy o prodeji části závodu ze dne 28. 9. 2018, včetně pohledávky za žalovaným dle citované smlouvy.
9. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 2. 6. 2021 ve spojení s poštovním podacím archem ze dne 4. 6. 2021 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby do 10. 6. 2021. Tato výzva byla zaslána žalovanému dne 4. 6. 2021 na adresu adresa.
10. Z listin y: oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 1. 2021, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 8. 2. 2021, výzvy ze dne 8. 3. 2021, výzvy ze dne 6. 4. 2021, přípisu označeného jako„ předání do advokátní kanceláře“ ze dne 4. 5. 2021, listin y: výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne 23. 6. 2021, podacího archu ze dne 22. 1. 2020 soud nezjistil, žádné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí soudu ve věci samé. K předloženým výzvám – přípisům adresovaným žalovanému soud konstatuje, že nebyl doložen žádný doklad o zaslání do dispoziční sféry žalovaného; současně není zřejmé, k čemu se vztahuje podací arch ze dne 22. 1. 2020.
11. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník , v účinném znění (dále v textu jen„ OZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Podle § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
13. Dle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále také jen„ ZoSÚ“), ve znění účinném od 1. 12. 2016, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
14. Dle § 3 písm. c) ZoSÚ je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.
15. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
16. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy
17. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
18. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 (dále jen„ směrnice 2008/48/ES“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing SA C -106/89, EU:C: 1990, Océano Grupo SA C -240–244/98, EU:C: 2000, Konstantinos Adeneler C -212/04, EU:C: 2006). Ačkoliv taková interpretace způsobí praktickou obsolentnost § 87 odst. 1 věty druhé ZosÚ, je v tomto případě možná (MELZER, Filip. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 146 – 167 a s. 174 - 178) nebo rozsudek Simmenthal SpA, C -106/77, ECLI:EU:C: 1978).
19. Soud rovněž poukazuje na právní závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015 , z nichž vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru je nutno považovat takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Pouze takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.
20. Jak je shora uvedeno, soud v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008/48/ES dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle § 86 ZosÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 o. z., ke které soud musí přihlížet z úřední povinnosti.
21. Soud vzal za prokázáno, že předchůdce žalobce při uzavření smlouvy posoudil schopnost žalovaného úvěr splácet, avšak toto bylo pouze formální. Žalobce ke svým skutkovým tvrzením označil/doložil žádost žalovaného o úvěr, z níž plyne, že žalovaný disponoval příjmem, který byl doložen, oproti tomu výdajová stránka žalovaného je v rozporu s předloženou listino u, kdy je v žádosti uvedeno, že žalovaný na nájemném a službách hradí celkem 10 000 Kč, oproti tomu z předložené nájemní smlouvy a příjmových dokladů plyne, že částka 10 000 Kč představuje pouze nájemné, kdy lze dovodit, že výdaje žalovaného s bydlením byly nepochybně vyšší než ty, které byly deklarované v žádosti; nad rámec uvedeného pak soud poukazuje na další blíže nespecifikované deklarované výdaje žalovaného ve výši 15 000 Kč. Pouhým srovnáním doloženého příjmu a doložených a deklarovaných výdajů žalovaného lze mít pochybnost o volných disponibilních prostředcích žalovaného k úhradě měsíční splátky, zejména za situace, kdy není ani obecně uvedena výše příjmu druhé osoby v domácnosti, která je výdělečně činná (viz. údaj v žádosti). Soud byl připraven poučit žalobce u ústního jednání dle § 118a odst. 1 , odst. 3 o.s.ř. o nutnosti doplnit tvrzení a označit důkazy k prokázání svých tvrzení, žalobce se však svou dobrovolnou neúčastí u jednání možnosti být poučen ze strany soudu zbavil. S ohledem na výše uvedené tedy soud uzavírá, že nevzal za prokázáno, že předchůdce žalobce posoudil dostatečně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí; proto nezbývá, než dospět k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru číslo ze dne 17. 7. 2018 pro rozpor se zákonem (shora citované ustanovení § 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 OZ ), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§588 OZ ).
22. Soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že předchůdce žalobce poskytl žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy částku ve výši 13 000 Kč. Dále soud vzal za prokázánu aktivní legitimaci žalobce, tj. fakt, že mu pohledávka vůči žalovanému náleží, rovněž byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, jak konstatováno shora.
23. Na základě uvedeného tak lze shrnout, že žalobě je možno vyhovět toliko částečně. V řízení soud vzal za prokázané, že předchůdce žalobce poskytl žalovanému plnění na základě neplatné smlouvy, a to částku ve výši 13 000 Kč, žalovaný uhradil před podáním žaloby částku 12 710 Kč (což žalobce pouze tvrdil, nicméně žalovaný ani netvrdil a neprokazoval žádné úhrady nad rámec této částky). Soud tedy konstatuje, že žalobce má v souladu se shora citovaným ustanovením § 2991 odst. 2 a § 2993 OZ právo na vrácení všeho, co podle neplatné smlouvy poskytl žalovanému, proto soud žalobu shledal důvodnou ve vztahu k nezaplacené části jistiny ve výši 290 Kč (tj. 13 000 Kč minus 12 710 Kč). Soud vzal za prokázáno, že žalobce poprvé prokazatelně vyzval žalovaného k plnění ve smyslu ustanovení § 1958 odst. 2 OZ předžalobní výzvou k plnění, která mu byla odeslána dne 4. 6. 2021 na adresu trvalého pobytu žalovaného, lze tak shrnout, že se výzva dostala do dispozice žalovaného dne 9. 6. 2021; v této výzvě žalobce stanovil lhůtu k plnění do 10. 6. 2021. Na základě uvedeného tak soud z částky ve výši 290 Kč rovněž přiznal žalobci – při absenci smluveného úroku z prodlení – dle § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně od 11. 6. 2021 do zaplacení (výrok ad. I tohoto rozsudku).
24. Ve výroku ad. I tohoto rozhodnutí přiznanou částku včetně příslušenství je žalovaný povinen zaplatit žalobci ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí (v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. – část věty před středníkem), kdy pro stanovení lhůty odlišné soud podmínky neshledal.
25. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, jak uvedeno ve výroku ad. II tohoto rozhodnutí.
26. Výrok ad. III tohoto rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. , neboť žalobce byl ve věci převážně procesně neúspěšný a žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady, jejichž náhradu by mohl vůči žalobci požadovat, nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.