Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
19 C 107/2022-19
Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Kušnírem ve věci
žalobkyně: ; příjmení jméno anonymizováno právnická osoba, IČO
sídlem adresa, obec
zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa, obec
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa, obec - část obce
o zaplacení 14 950 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku 10 000 Kč, kapitalizovaný úrok 2 300 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 1 356,16 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč ve výši 10% ročně od 15.6. 2021 do zaplacení a co do nákladů s uplatněním pohledávky 217 Kč, nákladů na upomínání 150 Kč a smluvní pokuty 4 950 Kč se žaloba zamítá.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám advokáta anonymizováno jméno příjmení náklady řízení ve výši 705 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku 10 000 Kč, kapitalizovaný úrok 2 300 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 1 356,16 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč ve výši 10% ročně od 15.6. 2021 do zaplacení a co do nákladů s uplatněním pohledávky 217 Kč, nákladů na upomínání 150 Kč a smluvní pokuty 4 950 Kč se žaloba zamítá. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení] náklady řízení ve výši 705 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Žalobce se domáhal zaplacení částky 14 950 Kč s příslušenstvím, která představuje dluh ze smlouvy o úvěru, kterou uzavřel se žalovaným prostřednictvím zprostředkovatele právní předchůdce žalobce právnická osoba Pohledávka přešla na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11.6.2021 s účinností ke dni 14.6.2021, o čemž byl žalovaný informován přípisem ze dne 25.6.2021.
Jednání proběhlo v nepřítomnosti účastníků, když žalobce se z něho omluvil a žalovaný, který měl doručení vykázáno fikcí, se k jednání nedostavil a ve věci se nevyjádřil.
Soud vycházel vedle návrhu na zahájení řízení z důkazů listinných předložených žalobcem úvěrové smlouvy, obchodních podmínek, standardní informace o spotřebitelském úvěru, tří upomínek, výpisů z účtu původního věřitele, smlouvy o postoupení pohledávky, předžalobní upomínky. Z těchto důkazů soud zjistil, že žalovaný uzavřel se žalobcem prostřednictvím zprostředkovatele uvěrovou smlouvu dne 23.12.2019 a získal úvěr ve výši 10 000 Kč, čímž souhlasil s jeho OP. Splatnost úvěru byla stanovena jednorázově na den 22.1.2020. Žalovaný svůj závazek ve lhůtě splatnosti neuhradil. Smluvní strany si dohodly, že žalovaný v případě prodlení s vrácením zápůjčky povinen zaplatit zapůjčiteli smluvní pokutu ve výši ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny. Žalovaný svůj závazek nesplnil a ke dni postoupení 14.6.2021 dlužil žalobci vedle jistiny 10 000 Kč, smluvně sjednaný úrok 2 300 Kč, za 3 ks upomínky 150 Kč a smluvní pokutu 4 950 Kč za období od zesplatnění 23.1.2020 do 1.6.2021.
Z těchto důkazů je zřejmé, že mezi účastníky platně vznikla smlouva o úvěru podle § 2395 – 2400 o.z. Podle této smlouvy se zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst.2 cit. zák. ustanovení může úvěrovaný vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Jak již bylo výše uvedeno, žalovaný své povinnosti neplnil, zejména nesplnil povinnost úvěr zaplatit do dne splatnosti. Soud žalobě vyhověl v základu nároku, tedy jistiny 10 000 Kč Obchodní úrok smluvně sjednaný 2 300 Kč byl žalobci přiznán podle §§ 2395 o.z. a § 1802 o.z. Úrok z prodlení byl žalobci přiznán dle § 1970 o.z. ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. rovněž ode dne následujícího po zesplatnění dluhu, zčásti již kapitalizovaný do 1 356,16 Kč.
Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 2050 je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. Podle § 2051 nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. Soud nemohl žalobci přiznat uplatněnou smluvní pokutu 4 950 Kč, neboť tato smluvní pokuta zahrnuje období po zesplatnění a je nereálné, aby dlužník, který dlouhodobě závazek neplnil, najednou po zesplatnění uhradil vysokou smluvní pokutu. Tento typ smluvní pokuty neplní tři stanovené funkce tohoto institutu a to prevenční, zabezpečovací, že hlavní závazek bude splněn a sankční. Plní pouze funkci sankční, což je v rozporu s ochranou slabší strany u spotřebitelských úvěrů, proto i v této části byla žaloba zamítnuta.
Dále soud nepřiznal žalobci náhradu tzv. účelně vynaložených nákladů vymáhání ve výši 217 Kč a náklady upomínání 150 Kč (v žalobě nesprávně označeno jako kapitalizovaný úrok), které žalobci údajně vznikly v souvislosti s prodlením, neboť ve skutečnosti jde o závazek žalovaného k náhradě škody. Tyto náklady musí být co do výše odpovídající jednotlivým vymáhaným částkám prokázány, což žalobce nijak nedoložil.
Vzhledem k tomu, že žalobce měl ve věci částečný úspěch z 67 % a neúspěch z 33% a má dle § 142, odst. 2 o.s.ř., právo na poměrnou 34 % náhradu nákladů řízení. Jedná se o soudní poplatek 800 Kč, dále odměnu právního zástupce podle vyhl. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014, neboť se jedná o žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech s předmětem řízení o peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč za dva úkony po 300 Kč, jeden úkon ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění bez právního a skutkového rozboru, neboť předžalobní výzva neobsahuje řádný skutkový a právní rozbor, tři režijní paušály podle vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady řízení by činily 2 071 Kč a žalobce má nárok na náhradu 34 % takto vyčíslených nákladů, což činí 705 Kč, které je povinen žalovaný žalobci nahradit.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec prostřednictvím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou, a to písemně ve třech vyhotoveních.