Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

34 C 87/2021-27

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Krkoškou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 34 879,62 Kč s příslušenstvím (úvěr)

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 32 950,92 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 32 950,92 Kč od 10. 8. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zaplacení částky 1 928,70 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 990,38 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 34 879,62 Kč od 1. 3. 2021 do 9. 8. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 928,70 Kč od 10. 8. 2021 do zaplacení a s úrokem ve výši 22,68 % ročně z částky 32 950,92 Kč od 1. 3. 2021 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 546,73 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 32 950,92 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 32 950,92 Kč od 10. 8. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do zaplacení částky 1 928,70 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 990,38 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 34 879,62 Kč od 1. 3. 2021 do 9. 8. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 928,70 Kč od 10. 8. 2021 do zaplacení a s úrokem ve výši 22,68 % ročně z částky 32 950,92 Kč od 1. 3. 2021 do zaplacení se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 546,73 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhá vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 34 879,62 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právnická osoba anonymizována dvě slova, jednající v České republice prostřednictvím právnická osoba, odštěpného závodu, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovaným dne 18. 12. 2019 smlouvu o revolvingovém úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“) na úvěrový rámec do výše 40 000 Kč. Úvěrový rámec byl následně navyšován až na částku 81 509,18 Kč. Žalovaný se zavázal splácet předmětný úvěr spolu s příslušenstvím a případnými poplatky a pojištěním formou pravidelných měsíčních splátek ve výši minimálně 5 % z dlužné částky, nejméně však 500 Kč. Úvěr se úročil sazbou 22,68 % roně. Žalovaný však své závazky ze Smlouvy neplnil, pročež předchůdkyně žalobkyně od Smlouvy odstoupila svým dopisem ze dne 25. 1. 2021, a to s účinností od 28. 2. 2021. Žalobkyně požaduje v rámci žaloby vedle úhrady jistiny 32 950,92 Kč i zaplacení pojistného ve výši 718,80 Kč, poplatků ve výši 600 Kč, smluvní pokuty 609,90 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 3 990,38 Kč a smluvního úroku ve výši 22,68 % ročně z jistiny 32 950,92 Kč od 1. 3. 2021 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení z částky 34 879,62 Kč od 1. 3. 2020 do zaplacení. Předchůdkyně žalobkyně tyto své pohledávky za žalovaným postoupila na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 3. 2021 s účinností ke dni 19. 3. 2021 O postoupení pohledávek z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 29. 3. 2021. I přes upomínku žalobkyně žalovaný svůj dluh nezaplatil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Dle ustanovení k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez jednání svým podáním ze dne 3. 8. 2021. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení souhlas předpokládal. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.

4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:

5. Ze Smlouvy soud zjistil, že tuto žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně dne 18. 12. 2019, a to ve formě smlouvy o úvěru. V rámci Smlouvy se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr v úvěrovém rámci 40 000 Kč, který se žalovaný zavázal předchůdkyni žalobkyně uhradit formou měsíčních splátek ve výši minimálně 5 % z dlužné částky, minimálně však 500 Kč. V rámci Smlouvy se žalovaný zavázal kromě vrácení poskytnutých prostředků s úrokem zaplatit i pojistné ve výši 5,99 % z měsíční splátky úvěru. RPSN dle Smlouvy činilo 29,64 % ročně. Ze Smlouvy soud dále zjistil, že žalovaný v době uzavírání Smlouvy žil s družkou, měl bydlet v družstevním bytě, měl tři vyživovací povinnosti, pracoval jako dělník/řemeslník a opravář u Statutárního města Chomutov. Jeho měsíční příjem měl být 17 000 Kč, celkové měsíční příjmy domácnosti pak měly být 27 000 Kč, náklady domácnosti pak 5 000 Kč. Jiné úvěry mít neměl.

6. Z transakční historie žalovaného soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně evidovala za žalovaným ke dni 19. 1. 2021 pohledávku ve výši 38 870 Kč, z čehož částka 32 950,92 Kč představovala jistinu, částka 3 990,38 úroky, částka 718,80 Kč pojištění, částka 600 Kč poplatky a částka 609,90 Kč pokutu.

7. Z odstoupení od úvěrové smlouvy číslo ze dne 25. 1. 2021 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně odstoupila od Smlouvy a vyzvala žalovaného k úhradě částky 38 870 Kč.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 3. 2021 uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovaným na žalobkyni.

9. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021, včetně podacího lístku ze stejného dne, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení svých pohledávek za žalovaným na žalobkyni.

10. Z předžalobní upomínky ze dne 15. 4. 2021, včetně podacího lístku ze stejného dne, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě částky 40 192,61 Kč představující nároky uplatněné v tomto řízení.

11. Zbyléy založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné.

12. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav:

13. Dne 18. 12. 2019 byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena Smlouva, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve formě úvěrového rámce ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se opak zavázal splácet poskytnutý úvěr a sjednané úroky společně s pojištěním formou pravidelných měsíčních splátek ve výši minimálně 5 % z dlužné částky, minimálně však 500 Kč RPSN činila 29,64 %. Z předložené transakční historie k úvěru žalovaného vyplývá, že žalovaný ke dni 19. 1. 2021 dlužil předchůdkyni žalobkyně částku 38 870 Kč, z čehož částka 32 950,92 Kč představovala jistinu, částka 3 990,38 úroky, částka 718,80 Kč pojištění, částka 600 Kč poplatky a částka 609,90 Kč pokutu. Soud však shledal Smlouvu ve vztahu k ověření úvěruschopnosti jako velmi neurčitě formulovou, kdy předchůdkyně žalobkyně vyšla z toho, že příjmy žalovaného jsou měsíčně 17 000 Kč, příjmy celé domácnosti pak 27 000 Kč, žije v domácnosti s družkou v družstevním bytě a má tři vyživované děti. Tento příjem však žalovaný nijak nedoložil a u části příjmů 10 000 Kč není zřejmé, z čeho mají pocházet. Stejně tak má soud za to, že ze strany předchůdkyně žalobkyně nebyla dostatečně zkoumána výdajová stránka věci, když měsíční výdaje domácnosti měly činit 5 000 Kč, avšak při představě, že tato částka by měla pokrýt výživu, resp. výživné na tři děti, náklady na bydlení, energie, telekomunikační služby, léky, jídlo, dopravu, oblečení atp. jeví jako silně podhodnocená. Žalobkyně sama ve svém podání ze dne 7. 7. 2021 navíc připustila, že předchůdkyně žalobkyně identifikovala závazek žalovaného ve výši 223 535 Kč se splátkou ve výši 3 493 Kč. Tato informace je přitom v rozporu s údaji ve Smlouvě. Žalovaný následně poskytnutý úvěr nesplácel řádně a včas, pročež předchůdkyně žalobkyně od Smlouvy odstoupila svým dopisem ze dne 25. 1. 2021. Předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovaným na žalobkyni smlouvou ze dne 18. 3. 2021. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovaného dopisem ze dne 15. 4. 2021 k zaplacení dluhu ve výši 40 192,61 Kč, ale bezúspěšně.

14. Dle , , účinný od 1. 1. 2014 („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1,

18. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Dle do vlastních rukou se doručují písemnosti, u nichž tak stanoví zákon nebo nařídí-li tak soud.

20. Dle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

21. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

23. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaný měli v úmyslu uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o.z. Předchůdkyně žalobkyně na základě tohoto poskytovala žalovanému finanční prostředky v období od 18. 12. 2019 do 28. 2. 2021, kdy od Smlouvy odstoupila. Žalovaný úvěr však zcela nesplatil. Předchůdkyně žalobkyně však při uzavírání Smlouvy dle názoru soudu nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, čímž porušila ust. § 86 odst. 1 ZSU. Následkem této skutečnosti je Smlouva dle § 87 odst. 1 ZSU neplatná a poskytnuté plnění musí být vráceno v režimu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 odst. 2 o.z.

24. K tomuto svému závěru o neplatnosti Smlouvy soud uvádí, že ačkoliv dikce ust. § 87 odst. 1 ZSU navozuje dojem, že porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost poskytovatelem způsobuje toliko relativní neplatnost samotné úvěrové smlouvy, z nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. ze dne 26. února 2019 a rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. března 2020 C číslo, OPR-Finance vs GK, jednoznačně vyplývá, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlédne i bez návrhu.

25. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. spisová značka nebo spisová značka), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. spisová značka), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. ) a Finančního arbitra (např. nález č.j. spisová značka číslo a nález spisová značka číslo - 21), dle níž není z pohledu § 86 odst. 1 ZSU dostatečné vycházet pouze z informací získaných od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, proto má věřitel povinnost při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, vychází-li pouze z nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Věřitel je tedy povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Mezi požadavky odborné péče přitom dle § 78 ZSU patří i to, že pokud při posuzování úvěruschopnosti poskytovatel úvěru vychází z určitých podkladů, pořídí si jejich kopie nebo jinak zachytí jejich obsah. Pokud tak poskytovatel neučiní, sám se vystavuje zvýšenému riziku, že v případném sporu se spotřebitelem nebude schopen splnění své zákonné povinnosti prokázat. Přesně tato situace přitom nastala v projednávané věci. Ze strany předchůdkyně žalobkyně, jako poskytovatele úvěru, očividně došlo toliko k ryze formálnímu splnění požadavku zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, nikoliv tedy v rozsahu a kvalitě předpokládané ZSU. K tomuto závěru soud vede zejména skutečnost, že předchůdkyně žalobkyně kalkulovala s náklady domácnosti žalovaného ve výši 5 000 Kč, když měl mít tři vyživovací povinnosti a měsíční splátky jiných úvěrů ve výši 3 493 Kč. Předchůdkyně žalobkyně také očividně neověřila výši příjmu žalovaného ve výši 17 000 Kč a nezjišťovala původ zbylých příjmů ve výši 10 000 Kč.

26. Předchůdkyní žalobkyně skutečně poskytnuté prostředky je tak třeba považovat za bezdůvodné obohacení žalovaného, když bylo plněno na základě neplatného právního důvodu. V takovém případě je žalovaný povinen obdržené plnění dle § 2991 odst. 1 a odst. 2 o.z. vrátit žalobkyni, jakožto nástupkyni původního věřitele. Dle výpisu z úvěru předloženého žalobkyní pak ke dni vydání tohoto rozsudku tak trvá u žalovaného bezdůvodné obohacení v rozsahu 32 950,92 Kč, když tato částka představuje nesplacenou jistinu původně uplatněné pohledávky. Vzhledem k neplatnosti Smlouvy jako celku se neuplatní ani její ujednání o době, do kdy měly být poskytnuté prostředky vráceny žalovaným předchůdkyni žalobkyně, resp. žalobkyni, ani ujednání o úrocích, poplatcích a pojištění. Ve vztahu k dluhu z bezdůvodného obohacení se tak tento stal splatným po doručení žaloby žalovanému soudem, to při použití ustanovení a odst. 4 dne 9. 8. 2021. Nejpozději dne 10. 8. 2021 se tak žalovaný dostal do prodlení ve smyslu o.z. V otázce sazby těchto úroků z prodlení se uplatní ust. o.z., kdy její výše je určena s přihlédnutím k výši požadované v žalobě. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána dle o.z. na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 3. 2021 mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní.

27. V návaznosti na výše uvedené soud vyhověl žalobě v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I., v ostatním žalobu ve výroku II. zamítl.

28. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobkyně byla úspěšná co do zaplacení částky 32 950,92 Kč s úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku, což představuje 69,72 % celkového nároku, dle má právo na náhradu 69,72 % nákladů řízení vůči žalovanému. Žalovaný byl úspěšný co do částky 1 928,70 Kč spolu s příslušenstvím uvedeným ve výroku II. tohoto rozsudku, což představuje 30,28 % celkového nároku, neboť žaloba byla v této části zamítnuta, dle má žalovaný právo na náhradu 30,28 % nákladů řízení vůči žalobkyni. Soud proto přiznal žalobkyni v souladu s ustanovením 39,44 % (69,72 % - 30,28 % = 39,44 %) všech jejích účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce 1 744 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 34 879,62 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle a. t., z částky 500 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle a. t. a z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč 39,44 % z částky 3 922 Kč činí částku 1 546,73 Kč, kterou je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit k rukám zástupce žalobkyně dle

29. Podle stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.