Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 C 278/2020-86

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Marcelou Uhříčkovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci

pro zaplacení 190 683,76 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 143 567,22 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 063 Kč od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 103 747,32 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 28 756,90 Kč od datum do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu částky 47 116,54 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 34 357 Kč od datum do datum, zákonného úroku z prodlení z částky 24 294 Kč od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 22 822,54 Kč od datum do zaplacení zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 43 782 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 143 567,22 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 063 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 103 747,32 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 28 756,90 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v rozsahu částky 47 116,54 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 34 357 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení z částky 24 294 Kč od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 22 822,54 Kč od [datum] do zaplacení zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 43 782 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 190 683,76 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že jako kupující uzavřel s žalovanou coby prodávající dne datum kupní smlouvu se zřízením věcného břemene – služebnosti práva na vodu, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k pozemku p. č. st. 414 se stavbou adresa a k pozemku p. číslo dále též zřízení služebnosti práva na vodu k tíži pozemku parcelní číslo ve prospěch pozemku p. číslo pozemku p. č. st. 414, vše v k. ú. a obci obec. Žalovaná se v této smlouvě zavázala zajistit na své náklady projekt a následné vybudování elektrické přípojky k nemovitým věcem, přičemž z nákladů měl žalobce nést pouze 20 000 Kč. Žalovaná však svou povinnost nesplnila, a proto žalobce sám zajistil vybudování elektrické přípojky za částku 54 357,90 Kč. Z této částky měl žalobce nést pouze 20 000 Kč, pročež 34 357 Kč požadoval po žalované z titulu bezdůvodného obohacení. V kupní smlouvě se žalovaná dále zavázala uhradit žalobci 50 % nákladů obvyklých v místě a čase spojených s připojením nemovitých věcí na vodovodní řad. Žalobce připojení zajistil a uhradil za ně částku 207 494,64 Kč, ze které tedy požadoval po žalované zaplacení částky 103 747,32 Kč. Žalobce se v kupní smlouvě zavázal, že do doby zřízení elektrické přípojky bude žalované hradit spotřebu elektrické energie podle skutečné spotřeby, a to podle vyúčtování předloženého žalovanou. Přestože žalovaná žalobci vyúčtování nepředložila, uhradil žalobce na zálohách částku 102 297 Kč. Podle elektroměru však spotřeboval energii v objemu 23,86 MWh, přičemž dle maximální ceny 2, 083 Kč za MWh vyplývající z ceníku dodavatele elektrické energie byl povinen uhradit za skutečnou spotřebu maximálně 49 717,56 Kč. Z titulu bezdůvodného obohacení proto po žalované požadoval také částku 52 579,44 Kč. Žalobce žalovanou k úhradě vyzýval, avšak ta z celkové částky 190 683,76 Kč (34 357 Kč + 103 747,32 Kč + 52 579,44 Kč) ničeho neuhradila.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobou neuznala. Uvedla, že cena za zřízení přípojky činila dle sdělení anonymizováno 6 – 12 tisíc Kč a že o ní musel žádat majitel nemovitosti či osoba majitelem zmocněná. Tuto informaci žalovaná žalobci sdělila, ten však nijak nereagoval. Žalobce následně o zřízení přípojky zažádal sám, cenu žalované nesdělil, ani jí nepředložil originální fakturu. Žalovaná vyjádřila přesvědčení, že částka uhrazená žalobcem nesouvisela pouze s realizací elektrické přípojky, ale byla v ní zahrnuta též částka za elektrické rozvody v nemovitosti žalobce. Žalovaná nebyla ochotna uhradit ani částku za zřízení vodovodní přípojky, neboť žalobce žalovanou s předpokládanou cenou za takovou přípojku neseznámil; navíc náklady na zřízení vodovodní přípojky byly navýšeny z důvodu existence nepovolené stavby verandy. Žalovaná nadto podotkla, že žalobce od ní neoprávněně odebíral vodu. Žalované též vznikly náklady spojené s tím, že žalobce při výkopových pracích neuvedl příjezdovou cestu do původního stavu a žalovaná to musela učinit sama. Ve vztahu ke spotřebované elektrické energii pak žalovaná uváděla, že s žalobcem uzavřela ústní dohodu o výši tarifu 4,50 Kč, přičemž dle pozdější dohody měl žalobce spotřebu hradit podle odečtových hodin. Žalobce žalované dle jejího tvrzení stále dluží částku 5 000 Kč. Jak žalobce vypočetl částku požadovanou na bezdůvodném obohacení v souvislosti se zálohami na energiích, žalované nebylo zřejmé. V chování žalobce žalovaná postrádala jakoukoli čestnost či smysl pro moralitu.

3. Ve svých dalších vyjádřeních pak žalobce zejména popíral existenci dohody s žalovanou o ceně 4,50 Kč za 1 KWh spotřebované energie. Žalovaná naproti tomu považovala náklady na vybudování elektrické přípojky žalobcem za nadhodnocené, neboť jí bylo známo, že mohly činit maximálně 6 až 12 tisíc Kč. Faktury předkládané žalobcem měla za neurčité a nepřezkoumatelné a navíc podle ní byly vystaveny i na práce jdoucí nad rámec vybudování přípojky. Cenu za vybudování vodovodní přípojky měla též za nadhodnocenou a nereálnou. Do ceny za spotřebovanou energii ze strany žalobce pak podle žalované bylo třeba zahrnout také energii, kterou žalobce spotřeboval při užívání elektrických vrat či čerpadla. Žalovaná souhlasila, že žalobce spotřeboval 23 875,15 kWh, přičemž za 1 kWh měl platit 4,30 Kč, tj. celkem 102 297 Kč.

4. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti:

5. Žalobce coby kupující uzavřel s žalovanou coby prodávající dne datum kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej pozemku p. č. st. 414, jehož součástí byla stavba adresa, a pozemku parcelní číslo. V čl. 3 kupní smlouvy se žalovaná zavázala, že ve lhůtě 1 roku ode dne uzavření smlouvy na své náklady zajistí projekt a následně zřízení/vybudování elektrické přípojky k předmětným nemovitostem. Účastníci se též dohodli, že náklady na toto zřízení ponese žalovaná s tím, že žalobce jí uhradí částku 20 000 Kč, která v sobě nebude zahrnovat případný odběr elektrické energie ze strany žalobce. Žalobce se ve stejném ustanovení zavázal, že provede úhradu za spotřebovanou energii dle skutečné spotřeby po dobu ode dne převzetí nemovitých věcí do zřízení a uvedení do provozu elektrických odečtových podružných hodin. V čl. 3. se žalovaná dále zavázala uhradit 50 % nákladů obvyklých v místě a čase, spojených s připojením předmětných nemovitých věcí na vodovodní řad, které v této souvislosti uhradí žalobce (viz kupní smlouva ze dne datum).

6. příjmení jméno příjmení – zemní práce, autodoprava, žalobci vyfakturoval za provedené zemní práce na akci obec – výkop pro elektrickou přípojku dne datum částku 18 563 Kč (viz faktura číslo). Dodavatel příjmení jméno příjmení ml. žalobci vyfakturoval dne datum za elektroinstalační práce včetně dodání potřebného elektroinstalačního materiálu na akci: úprava el. instalací v rodinném domě částku 9 344,90 Kč (viz faktura č. 2019). Za stavbu a montáž elektroměr. rozvaděče pro rodinný dům včetně materiálu dodavatel příjmení jméno žalobci dne datum vyfakturoval částku 13 950 Kč (viz faktura č. 2019). E-mailem ze dne datum právnická osoba anonymizováno sdělila žalobci, že za navýšení elektrického příkonu obdržela částku 12 500 Kč (viz e-mail z datum). Podle smlouvy uzavřené mezi žalobcem a právnická osoba anonymizováno přitom částka 12 500 Kč odpovídala částce, kterou byl žalobce povinen jmenované společnosti zaplatit coby podíl na oprávněných nákladech spojených s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu (viz smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení odběrného místa elektrického místa k distribuční soustavě). Přípisem ze dne datum, podaným na poště dne datum a adresovaným žalované, žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky 34 357,90 Kč za zřízení/vybudování elektrické přípojky do 5 pracovních dnů od doručení (viz dopis z datum a podací lístek z datum). Shodně pak žalobce žalovanou vyzval též dopisem ze dne datum, podaným na poště téhož dne (viz dopis z datum a podací lístek z datum).

7. příjmení jméno příjmení – zemní práce, autodoprava, žalobci dále vyfakturoval za provedené zemní práce na akci: obec – vodovodní přípojka dne datum částku 200 556 Kč dle souvisejícího rozpisu prací (viz faktura číslo s rozpisem prací). právnická osoba fakturovaly žalobci za zhotovení vodovodní přípojky dne datum částku 6 938,64 Kč (viz faktura číslo). Dopisem ze dne datum, podaným na poště dne datum a adresovaným žalované, žalobce žalovanou vyzval k úhradě částky 100 278 Kč do 5 pracovních dnů od doručení (viz dopis z datum s podacím lístkem z datum). Obdobnou výzvu pak odeslal též datum (viz dopis z datum s podacím lístkem z datum).

8. Podle fotografie elektroměru činila spotřeba elektrické energie 23 861,38 kWh (viz fotografie elektroměru). Jednotková cena elektřiny za elektrické topení ve vysokém tarifu pak u dodavatele anonymizováno činila od května 2019 částku 2 083,72 Kč za 1 MWh a 5 557,76 Kč o víkendu (viz ceník elektřiny v kategorii domácnost). Dle výpisu z účtu žalobce v období od datum do datum zaslal na účet bankovní účet celkem 102 297 Kč (viz výpis z účtu žalobce u anonymizováno). Dopisem ze dne datum, podaným na poště datum a adresovaným žalované, žalobce žalovanou vyzval k vyúčtování elektrické energie z důvodu ukončení odběru k datum (viz dopis z datum a podací lístek z datum).

9. Z sms komunikace mezi účastníky pak vyplynulo, že žalovaná žalobci sdělovala, že částka za elektřinu činí 13 000 Kč a že by bylo nejlepší, aby žalobce napříště platil zálohově po 3 000 Kč vždy do 10. dne v měsíci. Též se ho dotazovala, zda už zažádal o přípojku elektřiny na svou nemovitost (viz sms komunikace).

10. Předžalobními výzvami ze dnů datum a datum žalobce žalovanou prostřednictvím zástupce vyzval nejprve k úhradě částky 34 357,90 Kč a 103 747,32 Kč za náklady na zřízení elektrické a vodovodní přípojky a k předložení vyúčtování elektrické energie a posléze též k vrácení přeplatku za energie ve výši 52 579,44 Kč. Druhá z těchto předžalobních výzev byla žalobkyni doručena dne datum (viz předžalobní výzvy z datum a datum s plnými mocemi a dodejkami).

11. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož žalobce zakoupil od žalované nemovité věci v k. ú. obec, přičemž se žalovaná v kupní smlouvě z datum zavázala, že zajistí vybudování elektrické přípojky k těmto nemovitým věcem ve lhůtě 1 roku od uzavření kupní smlouvy a že tyto náklady uhradí s tím, že žalobce náklady ponese pouze v částce 20 000 Kč. Dále se žalovaná zavázala, že uhradí 50 % nákladů obvyklých v místě a čase spojených s připojením nemovitých věcí na vodovodní řad, které uhradí žalobce. Žalobce byl dle smlouvy povinen platit žalované za skutečně spotřebovanou elektrickou energii. Žalovaná sama elektrickou přípojku nevybudovala, pročež její zřízení zajistil žalobce, který za výkopové práce zaplatil 18 563 Kč a za samotné připojení právnická osoba anonymizováno pak 12 500 Kč. Za vybudování vodovodní přípojky žalobce zaplatil celkem 207 494,64 Kč. Dle elektroměru žalobce spotřeboval celkem 23,86 MWh elektřiny a na postupných platbách (zálohách) žalované zaplatil 102 297 Kč.

12. Podle , (dále jen „o. z.“), smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle o. z. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

13. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Na základě zjištěného skutkového stavu věci a shora citovaných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

16. Ve vztahu k prvnímu z uplatněných nároků soud naznal, že žalobci přísluší právo na vydání bezdůvodného obohacení, neboť plnil za žalovanou to, co měla po právu plnit sama (§ 2991 o. z.). Přestože se žalovaná v kupní smlouvě prostřednictvím jejího čl. 3 zavázala, že zajistí zřízení a vybudování elektrické přípojky k nemovitostem, které žalobci prodala, tento svůj závazek ve stanovené jednoroční lhůtě nesplnila. Žalobce byl proto nucen zajistit zřízení elektrické přípojky za žalovanou, pročež má právo na zaplacení toho, co na elektrickou přípojku vynaložil, avšak po odečtení částky 20 000 Kč, kterou měl dle čl. 3 kupní smlouvy na elektrickou přípojku hradit ze svého. Žalobcem doložené náklady na zřízení elektrické přípojky sestávaly z částky 18 563 Kč vyfakturované dodavatelem jméno příjmení za výkopové práce a z částky 12 500 Kč uhrazené společnosti právnická osoba za připojení odběrného místa, tj. celkem 31 063 Kč. Po odečtení 20 000 Kč tak žalovaná byla povinna žalobci uhradit 11 063 Kč, a to společně se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. jdoucím od datum do zaplacení. Splatnost částky 11 063 se totiž odvíjí od výzvy k úhradě odeslané datum a podle domněnky dojití (§ 573 o. z.) doručené žalované dne datum, v níž byla splatnost stanovena na 5 pracovních dnů, tj. do datum.

17. Soud naproti tomu neshledal, že by oprávněně požadované náklady na vybudování elektrické přípojky sestávaly také z částek po 9 433,90 Kč a 13 950 Kč, neboť dle předložených faktur tyto byly vyúčtovány za práce, které již se samotným vybudováním přípojky nesouvisely, neboť se jednalo o částky za elektroinstalace v domě a za rozvaděč pro rodinný dům, k jejichž úhradě se však žalovaná prostřednictvím čl. 3 kupní smlouvy nezavázala. Soud dodává, že právě částku ve výši 31 063 Kč za vybudování elektrické přípojky považoval za přiměřenou a podloženou a že žalovaná své tvrzení o tom, že by náklady na vybudování přípojky měly činit (se vším všudy, nejen za poplatek za připojení) pouze číslo tisíc Kč ničím nedokládala a své břemeno důkazní tedy ve vztahu k tomuto tvrzení neunesla.

18. Druhý z uplatněných nároků na úhradu 50 % z nákladů vynaložených na vybudování vodovodní přípojky ve výši 103 747,32 Kč soud považoval za zcela důvodný. Žalobce doložil dvěma fakturami znějícími na částky 200 566 Kč a 6 938,64 Kč, že celkem za vodovodní přípojku vynaložil 207 504,64 Kč, z čehož se žalovaná prostřednictvím čl. 3 kupní smlouvy zavázala uhradit 50 %, tj. právě 103 752,32 Kč. Žalovaná přitom svá tvrzení o tom, že by se mělo jednat o částku nadhodnocenou, neodpovídající částce obvyklé v daném místě a čase či o částku, která byla navýšena v důsledku nepovolené stavební činnosti žalobce, nikterak neprokázala, a své břemeno důkazní neunesla, pročež soud její procesní obranu nemohl považovat za účinnou. Vedle částky 103 752,32 Kč je žalovaná povinna dle § 1970 o. z. uhradit též zákonný úrok z prodlení jdoucí od datum do zaplacení. Splatnost se v tomto případě odvíjela od výzvy odeslané datum a dle domněnky dojití doručené žalované dne datum, v níž byla splatnost stanovena na 5 pracovních dnů, tj. do datum. Od následujícího dne byla žalovaná v prodlení.

19. Třetí z uplatněných nároků pak soud posoudil jako zčásti důvodný nárok na vydání bezdůvodného obohacení, neboť žalovaná v rozsahu částky 28 756,90 Kč získala majetkový prospěch bez právního důvodu. Soud shledal, že žalobce spotřeboval 23,86 MWh, což plynulo z fotografie elektroměru i ze shodných tvrzení účastníků. V situaci, kdy žalovaná nepředložila žádné vyúčtování, stanovil soud za užití , (dále jen „“) cenu za spotřebovanou energii podle své úvahy, podepřené žalobcem předloženým ceníkem elektrické energie pro domácnosti. Soud vycházel z toho, že ze spotřebované energie připadalo 5/7 na všední dny, tj. 17,04 MWh, a 2/7 na víkend, tj. 6,82 MWh. Ve všední dny tak žalobce dle předloženého ceníku spotřeboval nanejvýš elektrickou energii za 35 506,60 Kč (tj. 17,04 MWh krát 2 083,72 Kč) a za víkendy nanejvýš za 38 033,50 Kč (tj. 6,82 MWh krát 5 576,76 Kč), dohromady pak 73 540,10 Kč. Z žalobcem předloženého výpisu z účtu vyplynulo, že žalobce na elektrické energii žalované zaplatil celkem 102 297 Kč, tj. více než odpovídalo skutečné spotřebě, proto je žalovaná povinna rozdíl ve výši 28 756,90 Kč žalobci vydat (zaplatit), a to společně se zákonným úrokem z prodlení z této částky, jdoucím od datum. Splatnost soud stanovil podle předžalobní výzvy, doručené žalované dne datum, v níž byla lhůta k plnění stanovena na 5 pracovních dnů, tj. do datum. Své tvrzení, že se s žalobcem ústně dohodla na částce ve výši 4,30 Kč za 1 kWh, přitom žalovaná nijak nedoložila, a tedy ohledně této skutečnosti své břemeno důkazní rovněž neunesla.

20. S ohledem na shora uvedené soud uložil v I. výroku žalované povinnost zaplatit částku 143 567,22 Kč (11 063 Kč + 103 752,32 Kč + 28 756,90 Kč) s úrokem z prodlení v zákonné výši z jednotlivých částek za období, jež byla specifikována výše. Lhůtu k plnění soud stanovil podle části věty před středníkem v délce 15 dnů, aby měla žalovaná dostatek času k plnění.

21. Ve zbývající části soud žalobu zamítl, čemuž odpovídá II. výrok tohoto rozsudku. V něm byla postupem podle přímo v písemném vyhotovení rozsudku opravena zjevná nesprávnost spočívající v tom, že soud namísto toho, aby zamítl zákonný úrok z prodlení za dny datum a datum z částky 34 357 Kč, zamítl tento úrok z částky 35 357 Kč (z níž však žalobce zákonný úrok nepožadoval).

22. O nákladech řízení soud ve III. výroku rozhodl podle tak, že právo na jejich poměrnou část přiznal převážně úspěšnému žalobci. Žalobce byl v této věci úspěšný v rozsahu 76 % (viz I. výrok) a neúspěšný v rozsahu 24 % (viz II. výrok), přičemž při určení úspěchu a neúspěchu je třeba zohledňovat i příslušenství pohledávky (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. ). Po odečtení neúspěchu od úspěchu tak má nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 52 %. Jeho náklady sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 7 628 Kč a jednak z odměny advokáta za sedm úkonů právní služby po 8 740 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, žaloba, dvě vyjádření ve věci samé a dvě účasti při jednání před soudem). K tomu bylo dále třeba připočítat sedm paušálních částek jako náhrad hotových výdajů po 300 Kč podle advokátního tarifu, tj. dohromady 2 100 Kč, a náhradu za 21 % DPH ze všech shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku) ve výši 13 288,80 Kč Celkem tak náklady řízení žalobce činily 84 196,60 Kč, z čehož 52 % činí 43 782 Kč. V souladu s  části věty před středníkem soud stanovil žalované lhůtu k plnění rovněž v trvání patnácti dnů. Ve smyslu je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ. Právo na odvolání však nepřísluší, tomu kdo se jej výslovně vzdal.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu ( ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem () u soudního exekutora.