Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 221/2021-34

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Štěpánovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 15 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se co do částky 2 300 Kč zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 7 700 Kč od 13. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 350 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 528,77 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 10 000 Kč od 29. 8. 2020 do 12. 5. 2021 a zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 300 Kč od 13. 5. 2021 do zaplacení, zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 59,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám anonymizována dvě slova žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Řízení se co do částky 2 300 Kč zastavuje. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 7 700 Kč od 13. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 350 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 528,77 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 10 000 Kč od 29. 8. 2020 do 12. 5. 2021 a zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 300 Kč od 13. 5. 2021 do zaplacení, zamítá. IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 59,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizována dvě slova] žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 27. 5. 2021 domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, s žalovanou dne 6. 9. 2017 uzavřel Smlouvu o úvěru číslo ve znění Smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 29. 10. 2018, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni částku 12 300 Kč spolu s příslušenstvím v jediné splátce do 28. 11. 2018. příjmení jistiny ve výši 10 000 Kč byla žalované poskytnuta bezhotovostně na účet, ze kterého dříve odeslala verifikační platbu. Sjednanou částku však žalovaná neuhradila řádně a včas, když do sjednané doby splatnosti úvěru ničeho neuhradila. Vzhledem k porušení povinností tak žalované vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu, poplatek za sjednání úvěru ve výši 2 300 Kč, neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 50 Kč za jednu upomínku a zákonný úrok z prodlení. Pohledávka za žalovanou byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020 s účinností ke dni 28. 8. 2020, převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované písemně oznámena dne 8. 9. 2020. Žalovaná ani přes zaslání předžalobní výzvy ze dne 3. 5. 2021 žalobkyni ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 6. 10. 2021 tak, že přibližně v polovině roku 2018 si od právnická osoba zapůjčila peněžní obnos ve výši 10 000 Kč, na který dne 29. 10. 2018 splatila částku 2 300 Kč. Žalovaná přiložila k vyjádření též výpis z bankovního účtu.

3. Žalobkyně se k výzvě soudu, aby doplnila svou žalobu, vyjádřila tak, že veškeré důkazy o posuzování schopnosti žalované úvěr splácet, kterými disponuje, již přiložila k žalobě. Zároveň žalobkyně vzala svou žalobu částečně zpět co do částky 2 300 Kč. Na základě toho, že byly naplněny zákonné podmínky pro částečné zastavení řízení dle a 2 , (dále jen „“), rozhodl soud tak, že řízení zastavil co do částky 2 300 Kč, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Dle a 4 dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, není vyžadován souhlas ostatních účastníků se zpětvzetím.

4. Ve věci bylo soudem nařízeno první jednání ve věci na den 6. 1. 2022, následně odročeno na den 10. 2. 2022. Žalované bylo dne 6. 12. 2021 do vlastních rukou doručeno předvolání k tomuto jednání, následně dne 21. 1. 2022 vyrozumění o odročení jednání na nový termín. Soud jednal v nepřítomnosti obou účastníků dle , neboť žalobkyně se z jednání omluvila, aniž včas požádala z důležitého důvodu o odročení a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila.

5. Soud provedl dokazování následujícími důkazy, z nichž učinil tato skutková zjištění: anonymizováno žalobkyně dne 6. 9. 2017 uzavřela s žalovanou dohodu označenou jako„ Smlouva o úvěru číslo“, ve znění dohody ze dne 29. 10. 2018 označené jako„ Smlouva o úvěru číslo“, a to za využití prostředků komunikace na dálku (prokázánou označenou jako smlouva o úvěru číslo ze dne 6. 9. 2017,u označenou jako Smlouva o úvěru číslo ze dne 29. 10. 2018, obchodními podmínkami právnická osoba pro poskytování úvěrů splatných jednorázově platných od 1. 12. 2016). Na základě této smlouvy předchůdce žalobkyně zaslal žalované na účet ve smlouvě uvedený dne 7. 9. 2017 částku 10 000 Kč (prokázáno výpisem z bankovního účtu předchůdce žalobkyně ze dne 12. 10. 2017). Žalovaná se uvedenou smlouvou ve znění dodatku zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit předchůdci žalobkyně, a to včetně poplatku ve výši 2 300 Kč, přičemž peněžní prostředky měly být uhrazeny do 28. 11. 2018 (prokázánou označenou jako smlouva o úvěru číslo ze dne 6. 9. 2017,u označenou jako Smlouva o úvěru číslo ze dne 29. 10. 2018). anonymizováno žalobkyně vyhotovil celou řadu upomínek (upomínka ze dne 18. 2. 2018, předžalobní výzva k okamžité úhradě dluhu ze dne 27. 2. 2018, opakovaná výzva k úhradě ze dne 30. 10. 2018). anonymizováno žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou dne 17. 8. 2020 na žalobkyni (prokázáno zy označené jako Dohoda o postoupení pohledávek mezi právnická osoba a příjmení jméno a právnická osoba ze dne 17. 8. 2020, přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek, potvrzení o přijetí platby ze dne 1. 9. 2020, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 8. 9. 2020, podacího archu ze dne 9. 9. 2020). Žalobkyně zaslala žalované dne 5. 5. 2021 předžalobní výzvu ze dne 3. 5. 2021, kterou vyznala žalovanou k úhradě dlužné částky nejpozději do 12. 5. 2021 (prokázáno výzvou před podáním žaloby ze dne 3. 5. 2021, podacím archem ze dne 5. 5. 2021). Žalovaná na svůj dluh ke dni podání žaloby uhradila dne 29. 10. 2018 částku ve výši 2 300 Kč (prokázáno výpisem z bankovního účtu žalované ze dne 6. 11. 2018).

6. Na základě provedeného dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: anonymizováno žalobkyně se žalovanou uzavřeli dne 6. 9. 2017 smlouvu o úvěru, ve znění dodatku ze dne 29. 10. 2018, na základě které se anonymizováno žalobkyně zavázal žalované poskytnout finanční prostředky v celkové výši 10 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatky ve výši 2 300 Kč do 28. 11. 2018. anonymizováno žalobkyně žalované vyplatil finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, které byly předmětem dohodnutého závazku, převodem na účet č. bankovní účet, kam byly ve prospěch žalované připsány dne 7. 9. 2017. Žalovaná na svém dluhu uhradila ke dni podání žaloby částku 2 300 Kč.

7. Soud nemá důvod pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaná soudu žádné jiné důkazy kromě výpisu z účtu prokazující platbu z její strany ve výši 2 300 Kč nepředložila, žalobou uplatněný nárok nesporovala a uhrazení zbylé dlužné částky netvrdila.

8. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle následujících ustanovení právních předpisů:

Podle , (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

Dle číslo věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Po provedeném dokazování, na základě skutkových tvrzení účastníků a na základě shora uvedených zákonných ustanoveních má soud za prokázané, že žaloba je důvodná pouze zčásti, tedy nikoliv v plné výši.

10. anonymizováno žalobkyně a žalovaná spolu uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. ve spojení s § 2 ZSÚ, na základě které předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 10 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu se smluvním poplatkem ve výši 2 300 Kč. anonymizováno žalobkyně vystupoval ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně, na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaná vystupovala ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, tedy se podle § 1810 o. z. jedná o smlouvu spotřebitelskou.

11. Soud však dospěl k závěru, že uzavřená smlouva nebyla uzavřena platně, neboť předchůdce žalobkyně poskytl žalované spotřebitelský úvěr, aniž by řádně zkoumal schopnost žalované spotřebitelský úvěr splácet, jak ukládá § 86 odst. 1 ZSÚ.

12. Neplatnost uzavřené úvěrové smlouvy soud dovodil na základě aplikovaných právních předpisů, ze kterých vyplývá, že poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Soud dospěl k závěru, že předchůdce žalobkyně dostatečně neprokázal splnění své povinnosti spočívající v posuzování spotřebitele řádně splácet úvěr. Žalobkyni se v řízení nepodařilo prokázat, že by jakkoliv před uzavřením smlouvy provedl její anonymizováno posouzení úvěruschopnosti žalované, ač byla soudem usnesením ze dne 12. 10. 2021, č. j. -17, výslovně vyzvána, aby tak učinila, přičemž o poučení soudem podle se žalobkyně připravila nedostavením se k nařízenému jednání. Poučení podle a 3 soud poskytuje pouze u jednání. Jelikož se žalobkyně k jednání nedostavila, o možnost být soudem řádně poučena o riziku neunesení svého důkazního břemene ohledně své aktivní věcné legitimace se sama připravila. Soud není povinen poskytovat poučení žalobkyni písemně, obzvlášť ne tehdy, je-li zastoupena advokátem. Nad rámec uvedeného soud však s odkazem na princip předvídatelnosti soudního rozhodnutí a ochrany legitimního očekávání účastníků ještě před nařízením prvního jednání zaslal žalobkyni citovanou výzvu ze dne 12. 10. 2021. Jinak soud poučuje podle a 3 toliko u jednání v přítomnosti účastníka řízení, vůči němuž poučení směřuje. Jelikož předchůdce žalobkyně nezkoumal řádně úvěruschopnost žalované, je z tohoto důvodu smlouva dle ZSÚ neplatná.

13. Podle aktuální judikatury název soudu mají obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je anonymizováno název soudu třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález název soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ústavní nález). Z uvedených závěrů název soudu tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle § 580 odst. 1 o. z., je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle § 588 o. z. absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu.

14. V tomto konkrétním případě žalobkyně ani k výzvě soudu ze dne 12. 10. 2021 nedoložila, že by její předchůdce posoudil úvěruschopnost žalované a jakým způsobem tak činil. Soud tedy uzavřel, že smlouva je absolutně neplatná.

15. Je-li smlouva neplatná, pak včetně všech ujednání o úrocích, poplatcích a smluvní pokutě, neboť vzhledem k akcesorní povaze příslušenství nelze dovodit možnost jeho přiznání z neplatně uzavřené smlouvy, která nebyla způsobilým zavazovacím důvodem ani co do jistiny. Jelikož je posuzovaná smlouva o úvěru neplatná, žalovaná se na úkor anonymizováno žalobkyně bezdůvodně obohatila o částku 10 000 Kč, neboť ve smyslu § 2991 o. z. obdržela plnění bez právního důvodu (smlouva byla neplatná absolutně, tedy od počátku), a je povinna žalobkyni toto bezdůvodné obohacení vydat podle § 2993 o. z. v rozsahu, v němž dosud trvá.

16. Žalovaná již předchůdci žalobkyně zaplatila částku 2 300 Kč, žalobkyni je proto povinna zaplatit na vydání dosud trvajícího bezdůvodného obohacení částku 7 700 Kč. Proto soud žalobě výrokem II. tohoto rozsudku v tomto rozsahu vyhověl. K tomu soud dodává, že ačkoliv platby žalované směřovaly formálně na úhradu závazku ze smlouvy, je nutné je započíst na závazek žalované vydat bezdůvodné obohacení, neboť závazek z neplatné smlouvy neexistuje, a platby je tak nutné započíst na platný závazek žalované.

17. Žalovaná se pak s první zaslanou výzvou k peněžitému plnění dostala do prodlení (k tomu srov. rozhodnutí název soudu ze dne 7. 4. 2010, sp. zn. spisová značka) a žalobkyni tím vzniklo též právo na zákonné úroky z prodlení dle a o. z. ve výši dle , kdy soud žalobkyni přiznal úroky z prodlení z částky 7 700 Kč ode dne 13. 5. 2021 do zaplacení, když jedinou výzvou, u které se žalobkyni podařilo prokázat doručení žalované, byla výzva před podáním žaloby ze dne 3. 5. 2021, která byla předána k poštovní přepravě dne 5. 5. 2021 a v níž byla stanovena lhůta splatnosti do dne 12. 5. 2021. Splatnost bezdůvodného obohacení žalované tudíž nastala dne 12. 5. 2021, ode dne následujícího již byla s prodlením s její úhradou, proto soud přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení od e dne 13. 5. 2021. Žalobkyně sice předložila soudu celou řadu výzev adresovaných žalované k zaplacení žalované částky s dřívějším datem, ohledně těchto výzev však neprokázala jejich odeslání žalované, a opět tím, že se nedostavila k nařízenému jednání, se připravila o poučení soudem poskytované dle Žalobkyně má proto nárok na zákonný úrok z prodlení od uvedeného data a v tomto rozsahu jí ho soud výrokem II. tohoto rozsudku přiznal.

18. Co do zbývající částky 5 000 Kč s příslušenstvím soud žalobu zamítl, neboť tuto částku žalobkyně uplatňuje po žalované na základě absolutně neplatné smlouvy. Protože se nejedná o částku, která by byla žalované kdy vyplacena, resp. kterou by bylo lze považovat za majetkový prospěch žalované, nelze jí přiznat z titulu bezdůvodného obohacení, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 59,90 Kč, přičemž tato částka představuje 2,66 % z jejich celkové výše 2 252 Kč. Soud zohlednil, že řízení bylo zastaveno co do částky 2 300 Kč, přičemž částečné zastavení řízení zavinila žalobkyně (skutečnost, že žalovaná částečně hradila dluh již v roce 2018, mohla žalobkyně zjistit ještě před podáním žaloby dne 27. 5. 2021). V souladu s  a 2 je tedy povinna hradit náklady zastavené části řízení, resp. má nárok pouze na náhradu účelně vynaložených nákladů podle poměru úspěchu obou stran (srov. usnesení název soudu ze dne 24. 1. 2018, sp. zn. spisová značka). Tento poměr soud určil v souladu s ustálenou judikaturou název soudu z celkové hodnoty předmětu řízení včetně příslušenství (srov. např. anonymizováno název soudu ze dne 10. 10. 2018, sp. zn. spisová značka). Žalobkyně byla úspěšná co do částky 7 700 Kč, žalovaná co do částky 7 300 Kč (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 51,33 % a úspěchu žalované v rozsahu 48,67 % tak činí 2,66 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění před podáním žaloby dle a. t. a z částky 300 Kč za návrh ve věci samé dle a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč, kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle , o dani z přidané hodnoty.

20. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce třech dnů od právní moci rozsudku podle věty první a podle byla povinnost žalované k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobkyně.

21. Pro úplnost soud závěrem uvádí, že o vrácení části zaplaceného soudního poplatku soud nerozhodoval, když v řízení došlo k částečnému zpětvzetí žaloby (tj. zúžení předmětu řízení) před konáním prvního jednání ve věci samé a v takovém případě je soud povinen vrátit přeplatek soudního poplatku poplatníkovi, a to snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, v daném případě však přeplatek soudního poplatku nepřevyšoval částku 1 000 Kč ( zákona ve spojení s větou druhou , o soudních poplatcích).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.