Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
209 C 5/2022-64
Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Alenou Šustrovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky 2 870 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 000 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 238,36 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 640 Kč a smluvní pokuty ve výši 870 Kč se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 836 Kč (40%) do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Kladně doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 000 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 238,36 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 640 Kč a smluvní pokuty ve výši 870 Kč se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 836 Kč (40%) do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Kladně doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 2 000 Kč jakožto dlužné jistiny, částky 870 Kč jakožto smluvní pokuty a příslušenství s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO a žalovaným byla elektronicky na webových stránkách webová adresa dne 21. 2. 2020 uzavřena smlouva o úvěru, na základě níž byl poskytnut žalovanému bezhotovostně převodem na účet úvěr 2 000 Kč, který se žalovaný zavázal zaplatit do 22. 3. 2020 spolu s úrokem 490 Kč. Právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost, provedla lustrace v příslušných registrech. Žalovaný svůj závazek nesplnil, úvěr nevrátil, proto mu vznikla povinnost zaplatit právní předchůdkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení a náklady spojené s upomínáním. Pohledávka za žalovaným byla smluvně postoupena na žalobkyni. Žalovaný nezaplatil ničeho ani k předžalobní upomínce.
2. Elektronický platební rozkaz ve věci nebyl vydán pro pochybnosti o oprávněnosti celkové žalované částky.
3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání, k němuž se žalovaný bez omluvy nedostavil, žalobkyně se prostřednictvím právního zástupce omluvila, odročení nežádala, proto soud věc projednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníků.
4. Výpisem z obchodního rejstříku byla prokázána právní subjektivita žalobkyně.
5. Soud dále provedl dokazování smlouvou o úvěru číslo včetně podmínek, kartou zákazníka, výpisem z účtu žalobkyně ze dne 28. 6. 2019 a 21. 2. 2020, dohodou o postoupení pohledávek ze dne 4. 6. 2021 včetně potvrzení o přijetí platby a oznámení právní předchůdkyně o postoupení pohledávky, výzvami k zaplacení a předžalobní upomínkou včetně podacího archu.
6. Z předložených listin vzal soud za prokázaný skutkový stav, podle něhož žalovaný sjednal s právní předchůdkyní žalobkyně právnická osoba dohodu, na základě převzal od právní předchůdkyně žalobkyně dne 21. 2. 2020 částku 2 000 Kč, a to na účet č. bankovní účet, přičemž vlastnictví účtu žalovaným bylo prokázáno dalším výpisem, dle něhož žalovaný odeslal právní předchůdkyni verifikační platbu, prostřednictvím které došlo k ověření jeho totožnosti při uzavírání smlouvy. Dle smlouvy se žalovaný zavázal vrátit úvěr spolu s úrokem 490 Kč do 22. 3. 2020, pro případ porušení této povinnosti byla sjednána povinnost zaplatit smluvní pokutu a náklady upomínání.
7. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na dluh žalobkyni či její právní předchůdkyni zaplatil jakoukoli částku.
8. Aktivní legitimaci žalobkyně vzal soud za prokázanou z dohody o postoupení pohledávek ze dne 4. 6. 2021, jež byla uzavřena mezi společností právnická osoba a žalobkyní, včetně potvrzení o zaplacení odměny dne 14. 6. 2021. Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn.
9. Právní předchůdkyně opakovaně upomínala žalovaného o zaplacení, žalobkyně jej upomenula před podáním žaloby upomínkou ze dne 9. 11. 2021 s uvedením lhůty k plnění do 9. 12. 2021, zásilku odeslala dle dokladu dne 11. 11. 2021 na adresu ze smlouvy (uvedenou v záhlaví rozsudku).
10. Právně hodnotil soud věc následovně.
11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne
5. 3. 2020 ve věci C 679/18).
14. Ze žalobkyní předložených důkazů však nevyplynulo, že by právní předchůdkyně žalobkyně u žalovaného ověřovala s odbornou péčí schopnost spotřebitele úvěr splácet. Nebyly prověřovány příjmy ani výdaje žalovaného, ani jeho celková finanční situace, případně nebyly důkazy prokazující splnění takového postupu soudu předloženy, přestože žalobkyně tvrdila, že určité kroky byly učiněny (lustrace v registrech) – ani tak by však soud nemohl dojít k závěru, že úvěruschopnost řádně ověřována byla.
15. Soud nemohl žalobkyni s ohledem na její nepřítomnost u jednání poskytnout poučení ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. v tom smyslu, aby doplnila tvrzení a předložila důkazy k prokázání ověření úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí před poskytnutím úvěru, přičemž takové poučení se účastníku poskytuje zásadně při jednání, soud není povinen poučení poskytovat jinak či jednání za tímto účelem odročovat.
16. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.
17. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
18. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žalovaný bez právního důvodu převzal od právní předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky ve výši 2 000 Kč, a jelikož nevrátil ničeho, což ostatně ani sám v řízení netvrdil, bezdůvodně se co do této částky obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena, také vydat. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni podle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení, též nárok na zaplacení úroku z prodlení, a to od 15. 6. 2021, neboť případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007).
19. S ohledem na shora uvedenou absolutní neplatnost smlouvy o úvěru byla žaloba co do zbytku zamítnuta, což odráží výrok II. rozsudku.
20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení ve větším rozsahu úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 836 Kč, přičemž tato částka představuje 40 % z jejich celkové výše 2 089 Kč (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 70 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 30 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč (včetně doměřené části) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 870 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 14b bod 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč O jejich splatnosti k rukám právního zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. v obecné pariční lhůtě dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.
21. Soudní poplatek byl zaplacen ve výši 400 Kč, avšak ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz. Soud proto podle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soudní poplatek žalobkyni doměřil.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.