Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
77 C 270/2021-23
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Kupkou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 3 840 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 840 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 840 Kč od 11. 12. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 840 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 840 Kč od 11. 12. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 3 840 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný nesplnil povinnost vyplývající ze smlouvy o podnikatelském úvěru č. 0010-5083 uzavřené dne 27. 11. 2020 uzavřené mezi žalovaným a žalobkyní.
Žalovaný se nevyjádřil a zůstal nečinný.
Soud v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili. V tomto odůvodnění se podle § 157 odst. 4 o. s. ř. uvádí pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaný se dne 27. 11. 2020 prostřednictvím webové stránky webová adresa, na níž se žalovaný zaregistroval, dohodli, že žalobkyně poskytne žalovanému bezhotovostně částku 3 000 Kč a žalovaný tuto částku společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 % denně z nesplacené jistiny úvěru (celkem 840 Kč) vrátí žalobkyni nejpozději do 10. 12. 2020. Téhož dne byla částka 3 002 Kč zaslána žalovanému na bankovní účet. Žalovaný dlužnou částku 3 840 Kč žalobkyni neuhradil ani přes upomínku zástupce žalobkyně.
Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Uzavřením smlouvy o úvěru vznikla vydlužiteli (žalovanému) povinnost vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu (peníze) zapůjčiteli (žalobkyně). Žalovaný smluvní povinnosti nesplnil, když peníze nevrátil. Žalovaný se tak ve smyslu ve smyslu § 1968 o. z. ocitl v prodlení. Žalobkyně má proto, vedle neuhrazené jistiny dluhu v částce 3 000 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 840 Kč, dle § 1970 o. z. právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši, jež plyne z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.
Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 3 840 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, předžalobní výzvy, podání žaloby), tři náhrady hotových výdajů v paušální výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za jedenadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Žaloba má parametry tzv. formulářové žaloby ve smyslu § 14b odst. 1 a. t. a nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/11, což zjevně vyplývá z komparace s mnohými jinými, ke zdejšímu soudu žalobkyní podanými obdobnými návrhy.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekučním návrhem.