Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
34 C 532/2021-20
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Alicí Karpíškovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 12 460 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 100 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 100 Kč od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se do částky 7 360 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 360 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 100 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 100 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se do částky 7 360 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 360 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala zaplacení částky 12 460 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovanou uzavřela dne datum smlouvu o půjčce, na základě které poskytla žalované částku 10 000 Kč, kterou měla žalovaná splácet spolu se souhrnným poplatkem ve výši 7 360 Kč v týdenních splátkách po 310 Kč (56 splátek) s tím, že první splátka měla být uhrazena do datum a další splátka do sedmého dne od předchozí splátky. Žalovaná uhradila 4 900 Kč. Splatnost pohledávky nastala dne datum a od datum je žalovaná v prodlení
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, ač byla soudem vyzvána.
3. Soud ve věci jednal dne datum. K jednání se po předchozí omluvě nedostavila žalobkyně, o odročení jednání nepožádala. Žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“).
4. Z Listiny označené jako„ Smlouvy o úvěru číslo“ ze dne datum a smluvních podmínek soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovanou uvedenou smlouvu, kterou se zavázala poskytnou žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná v bodu pět smlouvy stvrdila, že převzala celou částku v hotovosti. Současně si smluvní strany sjednaly, že žalovaná uhradí souhrnný poplatek ve výši 7 360 Kč. Žalovaná se zavázala celkovou částku úvěru ve výši 17 360 Kč splácet v týdenních splátkách po 310 Kč počínaje datum s tím, že celková částka bude uhrazena nejpozději do datum.
5. Z platební historie soud zjistil, že žalovaná splácela nepravidelně, celkem uhradila 4 900 Kč. Poprvé se žalovaná dostala do prodlení již s druhou splátkou. Poslední splátku, kterou uhradila, byla 41 splátka. Žalovaná neuhradila celkem 42 splátek.
6. Předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně byla žalovaná vyzvána k uhrazení částky 12 460 Kč s lhůtou splatnosti do datum. Písemnost byla odeslána téhož dne, o čemž svědčí podací arch.
7. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním. Účastníci uzavřeli dne datum smlouvu označenou jako„ Smlouva o úvěru číslo“, kterou se žalobkyně zavázala poskytnou žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná převzala částku v hotovosti. Současně si smluvní strany ujednaly, že žalovaná uhradí souhrnný poplatek ve výši 7 360 Kč. Žalovaná se zavázala celkovou částku úvěru ve výši 17 360 Kč splácet v týdenních splátkách po 310 Kč. Žalovaná uhradila 4 900 Kč. Žalovaná nesplácela řádně a včas, čímž se dostala do prodlení.
8. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. - občanského zákoníku, dále jen o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
9. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky.
10. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
11. Podle § 580 odst. 1 zákona o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
12. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
13. Podle § 1968 věta první o. z. je v prodlení dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní.
14. Podle § 1970 odst. 1 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Na základě zjištěného skutkového stavu věci ve spojení se shora citovanými zákonnými ustanoveními soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou je smlouvou o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 o.z. Jestliže smlouva obsahuje text, že žalovaná převzala částku v hotovosti pak skutečnost, že žalovaná smlouvu podepsala, svědčí pro závěr, že peněžní prostředky skutečně převzala, proto soud neměl pochybnosti o uzavření smlouvy o zápůjčce. Účastníci si sjednali ve smyslu ust. § 2392 o. z. úroky, které byly smluvně označeny za souhrnný poplatek. Tento činil 7 360 Kč Cena peněz, resp. souhrnný poplatek, tak zahrnuje nejen čistý zisk z půjčení jistiny, ale zahrnuje i náklady v souvislosti s poskytnutím půjčky. Jen těžko si lze totiž představit, že by žalobkyně jakožto podnikatel půjčovala peníze zadarmo, resp. jen s navýšením o náklady s půjčením spojené. Soud tedy souhrnný poplatek přepočetl na úrokovou míru a zjistil, že jistina byla úročena úrokem ve výši přesahujícím 60% ročně. V daném případě úrok přesahuje úrokové sazby v bankovním sektoru více jak třikrát, tedy několika násobně nežli je obvyklé. Z toho lze tedy učinit závěr, že sjednaný souhrnný poplatek je z důvodu své nepřiměřené výše neplatný pro rozpor s dobrými mravy. V rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 občanského zákoníku) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).
16. Jelikož tedy nebyla uzavřena platná smlouva v části týkající se úroku z půjčky (souhrnného poplatku), ale bylo prokázáno, že žalované byla poskytnuta částka 10 000 Kč, a žalovaná uhradila celkem 4 900 Kč, dluží žalovaná na jistině 5 100 Kč. Žalovaná je tedy povinna uhradit žalobkyni částku 5 100 Kč, a proto v této části soud žalobě vyhověl (výrok I.). Tím, že žalovaná nevrátila peněžní prostředky ve stanovené lhůtě, ocitla se v prodlení ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky zápůjčky. Žalobkyni tak byl dle § 1970 o. z. přiznán úrok z prodlení ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tedy žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení z částky 5 100 Kč (výrok I.).
17. Vzhledem k tomu, že žaloba v části souhrnného poplatku (úroku) byla soudem shledána za neplatnou, byla žaloba zamítnuta co do částky 7 360 Kč a zákonného úroku z prodlení z této částky (výrok II.).
18. Lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku byla stanovena třídenní podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.
19. Výrok o náhradě nákladů řízení (výrok ad III.) se opírá o ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaná byla ve věci úspěšnější má tak vůči žalobkyni v obecné rovině částečný nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovaná však v průběhu řízení zůstala zcela pasivní a žádné náklady ji tak vzniknout ani nemohly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.