Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
21 C 270/2021-109
Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Lehnertovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 9 350 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 050 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 550 Kč od 2. 7. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 500 Kč od 10. 10. 2018 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 000 Kč od 17. 10 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 300 Kč zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1489 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 050 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 550 Kč od 2. 7. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 500 Kč od 10. 10. 2018 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 000 Kč od 17. 10 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 300 Kč zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1489 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 26. 2. 2021, doplněnou podáním ze dne 24. 11. 2021, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 9 350 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalovaný uzavřel účastnickou se společností anonymizováno právnická osoba smlouvu o poskytování služeb číslo. Na základě dodatku k této smlouvě číslo ze dne 5. 1. 2016 bylo žalovanému poskytnuto zařízení Huawei MediaPad T1, kdy cena zařízení činila 3 451 Kč, žalovaný uhradil akontaci ve výši 1 Kč a zbytek kupní ceny se zavázal splácet ve formě 23 měsíčních splátek ve výši 150 Kč. Na základě dalšího dodatku k účastnické smlouvě číslo ze dne 22. 3. 2016 bylo žalovanému poskytnuto zařízení Huawei MediaPad T1, kdy cena zařízení činila 4 601 Kč, žalovaný uhradil akontaci ve výši 1 Kč a zbytek kupní ceny se zavázal splácet ve formě 23 měsíčních splátek ve výši 200 Kč. Na základě dodatku k účastnické smlouvě číslo ze dne 20. 9. 2017 bylo žalovanému poskytnuto zařízení Huawei P9, kdy cena zařízení po podmíněné slevě 4 000 Kč činila 4 989 Kč, žalovaný uhradil akontaci ve výši 389 Kč a zbytek kupní ceny se zavázal splácet ve formě 23 měsíčních splátek ve výši 200 Kč. Pro případ s úhradami měsíčních splátek bylo ujednáno, že se stávají splatné všechny dosud neuhrazené splátky. Žalovaný své povinnosti neplnil, když společnosti anonymizováno právnická osoba neuhradil splátky za zařízení v celkové výši 500 Kč, které mu byly vyúčtovány fakturou splatnou dne 1. 7. 2018, a společnost anonymizováno právnická osoba mu tedy vyúčtováním splatným dne 9. 10. 2018 vyúčtovala zbývající měsíční splátky za jednotlivá zařízení v celkové výši 4 500 Kč a vystavila vrubopis splatný ke dni 16. 10. 2018 na podmíněnou slevu ve výši 4 000 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Žalobkyně se dále domáhala přiznání částky 300 Kč představující paušalizované náklady spojené s vymáháním pohledávky.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. S ohledem na skutečnost, že žalovaný je cizím státním příslušníkem, posuzoval předně soud, zda je nadán pravomocí a věcnou a místní příslušností k projednání věci. Podle čl. 4 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Jak bylo zjištěno lustrací v informačním systému základních registrů, žalovaný je od 17. 1. 2017 hlášen k pobytu na adrese adresa žalovaného, a pravomoc českých soudů k projednání věci je tak dána. Věcně příslušným k projednání věci je v prvním stupni dle ust. § 9 o. s. ř. okresní soud, přičemž místně příslušným je dle ust. § 85 odst. 1 o. s. ř. Okresní soud v Teplicích.
4. Soud ve věci nařídil jednání na den 31. 3. 2022, které bylo za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. konáno v nepřítomnosti účastníků.
5. Po provedeném dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaný uzavřel již v roce 2011 se společností anonymizováno právnická osoba účastnickou smlouvu číslo jejím obsahem je závazek této společnosti poskytovat žalovanému ve sjednaném rozsahu základní a doplňkové služby elektronických komunikací a závazek žalovaného za poskytnuté služby žalobkyni řádně hradit vyúčtovanou cenu v souvislosti s telefonním číslem tel. číslo. Další tři účastnické smlouvy uzavřel žalovaný se společností anonymizováno právnická osoba v roce 2014 (smlouva číslo k telefonnímu číslu tel. číslo, smlouva číslo k telefonnímu číslu číslo a smlouva číslo k telefonnímu číslu číslo). Dodatkem ze dne 5. 1. 2016 došlo ke změně – prodloužení účastnické smlouvy číslo na dobu 24 měsíců od data podpisu dodatku, přičemž součástí dodatku je dále ujednání ke kupní smlouvě, na základě které si žalovaný od společnosti anonymizováno právnická osoba koupil koncové zařízení typ Huawei Media Pad T1 8.0 LTE. Cena koncového zařízení byla stanovena celkovou částkou 3 451 Kč, kterou měl žalovaný po složení akontace ve výši 1 Kč uhradit 23 měsíčními splátkami ve výši 150 Kč. Dodatkem ze dne 22. 3. 2016 došlo ke změně – prodloužení účastnické smlouvy číslo na dobu 24 měsíců od data podpisu dodatku, přičemž součástí dodatku je dále ujednání ke kupní smlouvě, na základě které si žalovaný od společnosti anonymizováno právnická osoba koupil koncové zařízení IMEI číslo typ Huawei Media Pad T1 8.0 LTE. Cena koncového zařízení byla stanovena celkovou částkou 4 601 Kč, kterou měl žalovaný po složení akontace ve výši 1 Kč uhradit 23 měsíčními splátkami ve výši 200 Kč. Dodatkem ze dne 20. 9. 2017 došlo ke změně – prodloužení účastnické smlouvy k telefonnímu číslu tel. číslo, přičemž součástí dodatku je dále ujednání ke kupní smlouvě, na základě které si žalovaný od společnosti anonymizováno právnická osoba koupil koncové zařízení typ Huawei P9. Cena koncového zařízení byla stanovena částkou 4 989 Kč (po zohlednění podmíněné slevy ve výši 4 000 Kč, která byla podmíněna využíváním služeb žalobkyně po sjednanou dobu trvání smlouvy), kterou měl žalovaný po složení akontace ve výši 389 Kč uhradit 23 měsíčními splátkami ve výši 200 Kč. Všemi dodatky bylo dále ujednáno, že splatnost jednotlivých splátek odpovídá datu splatnosti uvedenému ve Vyúčtování služeb elektronických komunikací a neuhrazením příslušné splátky ve splatnosti se stávají splatnými dosud neuhrazené splátky. Společnost anonymizováno právnická osoba vyúčtovala žalovanému cenu poskytnutých služeb za období od 13. 5. 2018 do 12. 6. 2018 vyúčtování číslo ze dne 13. 6. 2018, které bylo splatné dne 1. 7. 2018 a jehož součástí bylo i vyúčtování splátek za zařízení celkem ve výši 550 Kč. Z výzev k plnění je zřejmé, že žalovaný dlouhodobě neplnil své závazky ze smlouvy a nehradil řádně vystavená vyúčtování, společnost anonymizováno právnická osoba proto dopisem ze dne 12. 7. 2016 vypověděla účastnické smlouvy ke všem telefonním číslům žalovaného a vyzvala ho k úhradě dluhu ve výši 12 760 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil a společnost anonymizováno právnická osoba tedy vyúčtovala žalovanému dne 25. 9. 2018 daňovým dokladem číslo splatným dne 9. 10. 2018, zesplatněné splátky za všechna převzatá zařízení v celkové výši 4 500 Kč, vrubopisem ze dne 2. 10. 2018, splatným dne 16. 10. 2018, vyzvala společnost anonymizováno právnická osoba žalovaného k zaplacení poskytnuté podmíněné slevy za zařízení ve výši 4 000 Kč. Pohledávka za žalovaným vyplývající ze shora uvedených účastnických smluv a jejích dodatků ve výši 9 050 Kč byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi společnost anonymizováno právnická osoba a žalobkyní dne 12. 11. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 30. 11. 2020. Předžalobní upomínkou ze dne 8. 12. 2020 byl žalovaný právním zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 11 144,14 Kč.
6. Po právní stránce posuzoval soud věc zejména podle ust. § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ občanský zákoník“).
7. Po provedeném odkazování a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací, v rámci kterých právní předchůdkyně žalobkyně dále jako prodávající a žalovaný jako kupující uzavřeli kupní smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost dodat žalovanému předmět koupě, ale žalovaný svému závazku zaplatit kupní cenu za předmětné zboží nedostál. Aktivní legitimace žalobkyně v řízení je dána ujednáním smlouvy o postoupení pohledávek. Z důvodů shora uvedených tedy soud vyhověl žalobě v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení dosud neuhrazené části kupních cen za zařízení, a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 9 050 Kč.
8. Vzhledem k tomu, že dluh má být splněn řádně a včas a žalovaný ceny koncových zařízení, které mu byly žalobkyní řádně vyúčtovány, včas neuhradil, uložil mu soud také povinnost v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku uhradit žalobkyni úrok z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po dni splatnosti každého z vyúčtování.
9. Pokud se jedná o částku 300 Kč představující dle tvrzení žalobkyně paušalizované náklady spojené s vymáháním pohledávky, soud v tomto rozsahu neshledal žalobu důvodnou a zamítl jí, když žalobkyně tyto náklady žádným způsobem neprokázala, předložila soudu pouze nikým nepodepsanou tabulku s popisem nějakých úkonů. Soud byl připraven poskytnout žalobkyni poučení ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o povinnosti označit důkazy k prokázání sporných tvrzení o vynaložených nákladech, žalobkyně se však k nařízenému jednání nedostavila a dobrovolně se tak vzdala práva na poučení soudem o své povinnost unést důkazní břemeno a o následcích jeho neunesení.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela neúspěšná v poměrně nepatrné části, nárok na plnou náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna ve výši 200 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k úhradě a písemné podání ve věci samé) a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč. K použití ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. pro stanovení výše odměny a náhrady hotových výdajů právního zástupce žalobkyně pak soud uvádí, že z lustrace v rejstříku zdejšího soudu dospěl soud k závěru, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, kdy skutková tvrzení jsou obdobná jako v dalších sporech vedených u zdejšího soudu, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč.
11. Pro úplnost soud uvádí, že nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v souvislosti s jedním úkonem právní služby, a to za podání jejího právního zástupce ze dne 24. 11 2021, neboť právní zástupce žalobkyně doplňoval k výzvě soudu tvrzení, která již měla být obsahem samotné žaloby, a označoval důkazy k prokázání žalobních tvrzení, a soud tak tento úkon nepovažuje za potřebný k účelnému uplatňování práva.
12. Žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
13. Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když pro stanovení jiné lhůty k plnění či uložení povinnosti uhradit dluh ve splátkách nebyly splněny podmínky.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu či exekuce.