Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
10 C 66/2022-28
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Krejzkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 15 399,83 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 15 399,83 Kč spolu s 8,5 % zákonnými úroky z prodlení ročně z této částky od 18. 8. 2021 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet číslo bankovní účet, variabilní symbol.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2 252 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet číslo bankovní účet, variabilní symbol.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 15 399,83 Kč spolu s 8,5 % zákonnými úroky z prodlení ročně z této částky od 18. 8. 2021 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet číslo [bankovní účet], [variabilní symbol]. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2 252 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet číslo [bankovní účet], [variabilní symbol].
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 16. 12. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky 15 399,83 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne 17. 11. 2020 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba (dále jen„ původní věřitelka“), smlouvu o revolvingovém úvěru (dále jen„ smlouva“), na jejímž základě původní věřitelka poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 399,83 Kč, se splatností 17. 8. 2021 Smlouva byla uzavřena za použití prostředků komunikace na dálku. Žalovaný se však dostal do prodlení se splacením úvěru. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 uzavřené mezi původní věřitelkou a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 23. 9. 2021, žalovaný však do dne podání návrhu ničeho neuhradil.
2. Žalobkyně a její právní zástupce se z jednání omluvili, souhlasili s tím, aby soud jednal v jejich nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání nedostavil, ani se neomluvil, ač k němu byl řádně a včas předvolán. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v jejich nepřítomnosti.
3. Soud provedl ve věci dokazování listinami předloženými žalobkyní. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 17. 11. 2020, obchodních podmínek a standardních informací o spotřebitelském úvěru, soud zjistil, že žalovaný uzavřel s původní věřitelkou smlouvu o revolvingovém úvěru, podle které se původní věřitelka zavázala žalovanému poskytnout úvěr až do výše 80 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky původní věřitelce splatit se sjednaným úrokem ve výši 11,99 % měsíčně, a to v měsíčních splátkách ve výši 12,5 % nesplaceného úvěru, minimálně ve výši 1 000 Kč, a to vždy ke dni kalendářního měsíce, ve kterém došlo k čerpání úvěru, počínaje dnem čerpání úvěru. Pro případ prodlení žalovaného bylo sjednáno právo na náhradu účelně vynaložených nákladů věřitele ve výši 250 Kč. Z platební informace bylo zjištěno, že původní věřitelka žalovanému sdělila platební informace k úhradě částky 15 399,83 Kč splatné 17. 8. 2021. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 uzavřené mezi původní věřitelkou a žalobkyní, včetně seznamu postupovaných pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 23. 9. 2021 soud zjistil, že žalovaná pohledávka byla platně a účinně postoupena na žalobkyni a že původní věřitelka vyrozuměla žalovaného o postoupení pohledávky na žalobkyni. Z výzvy k úhradě ze dne 23. 9. 2021, včetně podacího lístku z téhož dne, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky nejméně 7 dní před podáním žaloby. Žalovaný netvrdil, ani neprokázal, že by žalobkyni na žalovanou částku něčeho uhradil.
4. Na základě provedeného dokazování má soud za zcela prokázané, že žalobkyně disponuje pohledávkou za žalovaným, kterou nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek od původní věřitelky, přičemž právním důvodem postoupené pohledávky byla smlouva ze dne 17. 11. 2020. Původní věřitelka poskytla žalovanému finanční prostředky a žalovaný byl povinen jí je vrátit s úrokem v měsíčních splátkách ve sjednané výši. Žalovaný však svoji povinnost řádně nesplnil, v důsledku čehož byl povinen nejpozději k datu splatnosti 17. 8. 2021 zaplatit částku 15 399,83 Kč Ani poté však žalovaný ničeho neuhradil.
5. Podle § 2395 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úroky. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením číslo Sb. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
6. Ve světle citovaných ustanovení soud posoudil po právní stránce žalobu ohledně nároku ze smlouvy o úvěru dle § 2395 odst. 1 občanského zákoníku ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., jako důvodnou. Původní věřitelka splnila své povinnosti ze smlouvy, když žalovanému poskytla peněžní prostředky. Naopak žalovaný svůj díl závazku nesplnil, jelikož poskytnuté peněžní prostředky původní věřitelce řádně nevrátil. Žalovaný tedy nezaplatil část dluhu ve výši 15 399,83 Kč se splatností 17. 8. 2021 a dostal se tak do prodlení s plněním peněžitého závazku ve smyslu § 1968 občanského zákoníku, za což je po právu sankcionován úrokem z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení č. 351/2013 Sb. Původní věřitelka následně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. S ohledem na shora uvedené skutečnosti shledal soud žalobu důvodnou a zavázal proto žalovaného k úhradě dlužné částky spolu se zákonnými úroky z prodlení.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem ve výši 1 452 Kč, sestávajících z odměny stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 399,83 Kč ve výši 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava, předžalobní výzva, sepis žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava, předžalobní výzva, sepis žaloby) a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud posoudil žalobu podanou žalobkyní jakožto návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech tak, jak to předpokládá ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Je totiž zřejmé, že žalobkyně podala ke zdejšímu soudu více obdobných žalob (např. 10 C 92/2022, 7 C 23/2022 či 6 C 86/2022), které se liší pouze osobou žalovaného, výší poskytnutého úvěru a výší dlužné částky. Nejedná se tedy o skutkově i právně složité věci, které by se vyskytovaly v rámci podnikání žalobkyně výjimečně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.