Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 637/2021-27

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Kušnírem ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO

sídlem adresa, obec a číslo - část obce

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa, obec

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa, obec - část obce

o zaplacení 22 090,84 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 450,64 Kč s úrokem z prodlení z částky 5 312 Kč od 1.10.2021 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co úroku ve výši 48 % měsíčně, co do částky smluvní pokuty 1 383,53 Kč, administrativního poplatku 10 800 Kč a účelně vynaložených nákladů vymáhání 2 700 Kč s příslušenstvím se žaloba zamítá.

III. Účastníci nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 450,64 Kč s úrokem z prodlení z částky 5 312 Kč od 1.10.2021 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Co úroku ve výši 48 % měsíčně, co do částky smluvní pokuty 1 383,53 Kč, administrativního poplatku 10 800 Kč a účelně vynaložených nákladů vymáhání 2 700 Kč s příslušenstvím se žaloba zamítá.</b> <b>III. Účastníci nemají právo na náhradu nákladů řízení.</b>

Žalobce se návrhem podaným zdejšího soudu domáhal zaplacení žalované částky, která představuje nesplacený dluh na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 28.11.2019.

Jednání proběhlo v nepřítomnosti účastníků. Žalobce se z jednání omluvil a žalovaný, který měl doručeno, se k němu nedostavil a ve věci se nevyjádřil.

Soud vycházel vedle návrhu na zahájení řízení z důkazů listinných předložených žalobcem tj. smlouvy o zápůjčce ze dne 28.11.2019, Rámcové smlouvy o poskytování zápůjček, obchodních podmínek, dokladu o vyplacení zápůjčky, splátkového kalendáře, sazebníku, vyčíslení pohledávky, dopisu o zesplatnění dluhu, vyčíslení dluhu, výzvy žalobce a předžalobní výzvy. Z těchto důkazů soud zjistil, že žalovanému byla právním předchůdcem žalobce poskytnuta finanční zápůjčka ve výši 11 000 Kč a ten se zavázal vrátit věřiteli v celkem 53 měsíčních splátkách po 701 Kč celkem 37 809 Kč zahrnující úrok 16 009 Kč (48% měsíčně, což velmi výrazně přesahuje judikaturou respektovanou maximální výši), administrativní poplatek 10 800 Kč a došlo tak k uzavření smlouvy o zápůjčce.

Žalovaný ničeho na dluh neuhradil, proto dnem 12.1 2020 došlo k zesplatnění dluhu a ten žalobce vyčíslil celkem na 22 090,84 Kč následovně - na jistině 10 094 Kč, kapitalizovaném úroku 3 119 Kč, kapitalizovaném úroku z prodlení 138,64 Kč, smluvní pokutě 5.087 Kč, která je tvořena částkou 2 724 Kč zahrnující období do zesplatnění a částkou 1 383,53 Kč zahrnující období po zesplatnění, administrativním poplatku 10 800 Kč a na nákladech vymáhání 2 700 Kč.

Žalovaný podle sdělení žalobce uhradil celkem 12 splátek, které byly započteny na jistinu, obchodní úrok a administrativní poplatek v celkové výši 8 412 Kč.

Z těchto důkazů je dále zřejmé, že mezi účastníky platně vznikla smlouva o zápůjčce a právní režim tohoto vztahu se řídí ust. § 2390 o.z. a násl. Podle této smlouvy přenechává zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc, aby ji užil dle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Žalobce své povinnosti z této smlouvy splnil, naopak žalovaný své povinnosti, zejména řádně a včas splatit dluh, nesplnil. Žaloba byla tedy podána co do základu po právu a soud jí vyhověl a žalobci nárok přiznal v rozsahu jistiny 2 588 Kč (11 000 – 8 412 Kč), smluvní pokuty do zesplatnění dluhu 2 724 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku z prodlení ve výši 138,64 Kč.

Soud však nemohl žalobci přiznat smluvní pokutu v části zahrnující období po zesplatnění v částce 1 383,53 Kč. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 2050 je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. Podle § 2051 nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. Je totiž nereálné, aby dlužník, který dlouhodobě závazek neplnil, najednou po zesplatnění uhradil vysokou smluvní pokutu. Tento typ smluvní pokuty neplní tři stanovené funkce tohoto institutu a to prevenční, zabezpečovací, že hlavní závazek bude splněn a sankční. Plní pouze funkci sankční, což je v rozporu s ochranou slabší strany u spotřebitelských úvěrů. Soud rovněž nepřiznal žalobci náhradu tzv. účelně vynaložených nákladů (upomínkovné 2 700 Kč), které žalobci údajně vznikly v souvislosti s prodlením, neboť ve skutečnosti jde o závazek žalovaného k náhradě škody. Tyto náklady musí být co do výše odpovídající jednotlivým vymáhaným částkám prokázány, nelze je přiznat paušálně, jak uvádí žalobce v návrhu podle vlastního sazebníku, který stanoví zcela nereálné a přemrštěné částky za prezentované úkony a činnosti. V tomto rozsahu soud žalobu zamítl.

Dále soud nemohl žalobě vyhovět v rozsahu uplatněného smluvního úroku ve výši 48 % měsíčně, což činí za celé období 3 119 Kč. Sjednání takové úrokové míry je nepochybně v rozporu s dobrými mravy, jak má na mysli č. Podle o.z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Podle odst. l soukromé právo chrání důstojnost a svobodu člověka i jeho přirozené právo brát se o vlastní štěstí a štěstí jeho rodiny nebo lidí jemu blízkých takovým způsobem, jenž nepůsobí bezdůvodně újmu druhým. Podle má každý povinnost jednat v právním styku poctivě. Podle odst.2 cit. ust. nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Podle se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Podle zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

Dobré mravy jsou dlouhodobě chápány judikaturou Nejvyššího soudu jako korektiv v platnosti právních jednání, který se uplatňuje vedle zákona a dopadá na taková právní jednání, která sice zákonu přímo neodporují, přesto však pro rozpor s dobrými mravy nemohou obstát. Dobré mravy mají původ v jiných systémech než je právo, zejména v morálce či v sociálních normách, a mají povahu hodnot, jejichž porušení nelze přiznat právní ochranu. Institut dobrých mravů slouží jako nástroj ke korekci nepřiměřené tvrdosti, formálnosti či nespravedlnosti vyplývající z konkrétních okolností daného případu. Za rozhodující okamžik pro zkoumání rozporu s dobrými mravy je pak třeba považovat okamžik, kdy k právnímu jednání došlo; tj. v daném případě jde o okamžik uzavření úvěrové smlouvy. Podle § 580 odst.1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. V daném případě soud má zato, že žalovaná nebyla schopna zmíněnou neplatnost rozpoznat a pokud by toho schopna byla, by posuzovaný kontrakt neuzavřela. Ujednání o výši obchodního úroku 48 % měsíčně z čerpané jistiny soud posoudil jako neplatné a žalobu do částky kapitalizovaného úroku 3 119 Kč zamítl. Úrok z prodlení byl žalobci z jistiny přiznán dle o.z. ve výši dle nař. vlády č. dle požadavku žalobce ode dne splatnosti jistiny.

Dále soud nemohl žalobě vyhovět v rozsahu uplatněného administrativního poplatku 10 800 Kč, který činí téměř výši jistiny, neboť tato výše je v rozporu s dobrými mravy, jak má na mysli č. Podle o.z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Podle odst. l soukromé právo chrání důstojnost a svobodu člověka i jeho přirozené právo brát se o vlastní štěstí a štěstí jeho rodiny nebo lidí jemu blízkých takovým způsobem, jenž nepůsobí bezdůvodně újmu druhým. Podle má každý povinnost jednat v právním styku poctivě. Podle odst.2 cit. ust. nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Podle se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Podle zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Podle o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. V daném případě soud má zato, že žalovaný nebyl schopen zmíněnou neplatnost rozpoznat a pokud by toho schopen byl, by posuzovaný kontrakt neuzavřel, jedná se totiž o skrytý lichvářský úrok. Ujednání o výši administrativního poplatku soud posoudil jako neplatné. V tomto rozsahu soud rovněž žalobu zamítl.

Dle sdělení žalobce uhradil žalovaný ve 12 měsíčních splátkách celkem 8 412 Kč, které s ohledem na rozhodnutí o obchodním úroku a administrativním poplatku, kdy nárok v tomto rozsahu byl zamítnut, byla tato částka započtena pouze na jistinu.

Vzhledem k tomu, že ve věci byl převážně úspěšným žalovaný, který o náhradu nákladů řízení nepožádal, resp. mu zřejmě žádné náklady nevznikly, soud podle nikomu z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec prostřednictvím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou, a to písemně ve třech vyhotoveních.