Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
5 C 246/2021-72
Okresní soud v Prostějově rozhodl soudcem Mgr. Věroslavem Řezáčem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa původní účastnice a žalobkyně
zastoupeného advokátem Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
a
žalovaného: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o 609 Kč s příslušenstvím rozsudkem
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci
a) 456,50 Kč
b) úroky z prodlení z 456,50 Kč ve výši 10 % ročně za dobu od datum do zaplacení
a to vše do 3 dnů ode dne, kdy tento rozsudek nabude právní moci.
II. Žaloba o
a) 152,50 Kč
b) úroky z prodlení z 152,50 Kč ve výši 10 % ročně za dobu od datum do zaplacení
se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.649 Kč k rukám zástupce žalobce příjmení jméno příjmení, advokáta, a to do 3 dnů ode dne, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) 456,50 Kč b) úroky z prodlení z 456,50 Kč ve výši 10 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení a to vše do 3 dnů ode dne, kdy tento rozsudek nabude právní moci. II. Žaloba o a) 152,50 Kč b) úroky z prodlení z 152,50 Kč ve výši 10 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.649 Kč k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, a to do 3 dnů ode dne, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci.
1. Žalobce (původně právnická osoba, IČO) se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Prostějově dne datum domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 609 Kč a úroky z prodlení z částky 609 Kč ve výši 10 % ročně za dobu od datum do zaplacení. Žalobce tvrdil, že uzavřel se žalovaným pojistnou smlouvu o povinném ručení číslo kterou se žalovaný zavázal platit roční pojistné ve výši 1.841 Kč, a to počínaje dnem datum. Jelikož žalovaný pojistné nezaplatil, a to přes to, že byl dne datum o zaplacení dlužného pojistného upomenut kvalifikovanou upomínkou, pojištění zaniklo ke dni datum. Ke dni zániku pojištění činí dlužné pojistné 609 Kč.
2. Rozhodnutím Okresního soudu v Prostějově ze dne 18. 11. 2021, č. j. 5 C 246/2021 - 56, které nabylo právní moci dne datum, bylo rozhodnuto, že na straně žalobce bude pokračováno se společností osobní údaje žalobce, sídlem adresa původní účastnice a žalobkyně, a to z důvodu zániku původního žalobce, do jehož právního postavení vstoupila nástupnická společnost nynější žalobce.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Ve shora uvedené věci bylo nařízeno ústní jednání na den datum. Žalobce a zástupce žalobce se k ústnímu jednání nedostavili, svou neúčast písemně omluvili. Žalovaný se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavil. Věc tak byla projednána a rozhodnuta v nepřítomnosti žalobce, zástupce žalobce i žalovaného.
5. Pojistnou smlouvou (č. l. 15 - 16 soudního spisu) je prokázáno: Dne datum byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřena pojistná smlouva číslo o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, v níž měl právní předchůdce žalobce postavení pojistitele a žalovaný postavení pojistníka. Počátek pojištění byl sjednán dnem datum a pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou. Žalovaný se zavázal platit pojistiteli roční pojistné ve výši 1.516 Kč, a to vždy k 2. 10. každého roku.
6. Upomínkou dlužného pojistného (č. l. 10 soudního spisu) a dodejkou (č. l. 14 soudního spisu) je prokázáno, že právní předchůdce žalobce dne datum vyhotovil písemné podání adresované žalovanému, kterým žalovanému sdělil, že u předmětné pojistné smlouvy eviduje nezaplacení pojistného a současně žalovanému sdělil, že pokud dlužné pojistné nebude zaplaceno do datum, pojištění sjednané předmětnou pojistnou smlouvou zanikne dnem následujícím po marném uplynutí této lhůty.
7. Žalobce soudu předložil soudu listinu označenou„ Pokyny pro platbu pojistného“ (č. l. 9 soudního spisu). Z této listiny soud žádná skutková zjištění nečiní, neboť výše pojistného (1.516 Kč), která je v této listině uvedena, je prokázána předmětnou pojistnou smlouvou.
8. Žalobce dále soudu předložil listiny označené„ Oznámení o dlužném pojistném“,„ příjmení pojištění zaniklo“,„ Informace o výši pojistného na další pojistné období“,„ Informace k pojistné smlouvě“,„ O uzavření pojistné smlouvy Auto GO (pojistka)“. Z těchto listin lze maximálně dovodit, že tyto listiny byly právním předchůdcem žalobce vyhotoveny, avšak soud z nich nečiní žádná skutková zjištění, neboť aby tyto listiny nabyly svého významu, musely by být doručeny žalovanému, přičemž žalobce (u žádné z těchto listin) neprokázal, že byly doručeny žalovanému (a to ani v rozsahu umožňujícím vyslovit domněnku doby dojití ve smyslu ust. § 573 o.z., když žalobce neprokázal ani jejich odeslání s využitím provozovatele poštovních služeb). Závěr o neučinění žádných skutkových zjištění z důvodu neprokázání doručení listin žalovanému je významný zejména v případě listiny označené„ Informace o výši pojistného na další pojistné období“ (č. l. 11 soudního spisu), kterou právní předchůdce žalobce sděloval žalovanému změněnou výši pojistného (zvýšení pojistného). Jelikož však žalobce neprokázal, že žalovanému bylo doručeno rozhodnutí pojistitele o zvýšení pojistného, a tedy že žalovaný byl o zvýšení pojistného pojistitelem informován a mohl s ním vyslovit nesouhlas, vycházel soud při rozhodování dané věci z výše pojistného sjednané v pojistné smlouvě.
9. Po provedeném dokazování byla žaloba shledána částečně důvodnou.
10. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva, v níž měl právní předchůdce žalobce postavení pojistitele a žalovaný postavení pojistníka, přičemž povinností žalovaného bylo platit pojistné (ust. § 2758 odst. 1 o.z.), a to ve sjednané výši 1.516 Kč ročně. Žalobce tvrdil, že pojištění zaniklo ve smyslu ust. § 2804 o.z., tedy marným uplynutím lhůty určené žalovanému k zaplacení dlužného pojistného v upomínce pojistitele s poučením o zániku pojištění v případě, že pojistné nebude zaplaceno v určené lhůtě. Žalobce prokázal vyhotovení upomínky dlužného pojistného, která splňuje náležitosti dané ust. § 2804 o.z. (písemné podání obsahuje upomenutí pojistníka o zaplacení pojistného, poučení pojistníka o zániku pojištění, pokud pojistné nebude zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, kterou v dané věci pojistitel stanovil v souladu s ust. § 2804 o.z.). Žalobce prokázal, že tato tzv. kvalifikovaná upomínka dlužného pojistného byla odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb, a přestože zůstala žalovaným nepřevzata, je možno vyslovit domněnku doby dojití ve smyslu ust. § 573 o.z. a tzv. kvalifikovanou upomínku dlužného pojistného považovat za doručenou. Jelikož žalovaný v řízení neprokázal, že dlužné pojistné ve lhůtě pojistitelem v kvalifikované upomínce určené, tedy do datum, zaplatil, pojištění dnem následujícím po marném uplynutí této lhůty zaniklo. Povinností pojistníka je platit pojistiteli pojistné (ust. § 2758 odst. 1 o.z.), přičemž pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění (ust. § 2782 odst. 1 o. z.). Žalovaný v řízení neprokázal, že by pojištění sjednané předmětnou pojistnou smlouvou zaniklo přede dnem datum a žalovaný rovněž v řízení neprokázal, že žalobci či právnímu předchůdci žalobce zaplatil pojistné z předmětné pojistné smlouvy za dobu od datum do datum. Povinností žalovaného tak je za dobu od datum do datum zaplatit dlužné pojistné z předmětné pojistné smlouvy. Jelikož pojistné bylo sjednáno jako pojistné roční, a to ve výši 1.516 Kč (když žalobce zvýšení pojistného neprokázal), musel soud určit poměrnou část pojistného za dobu od datum do datum. Pojistné za 1 den činí 4,15 Kč (1.516 Kč: 365). Pojistné za dobu od datum do datum, tedy za 110 dnů, činí 456,50 Kč (4,15 Kč x 110). Tak byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci dlužné pojistné z předmětné pojistné smlouvy za dobu od datum do datum ve výši 456,50 Kč. Jak je prokázáno pojistnou smlouvou, pojistné bylo splatné vždy k 2. 10. daného roku. Pojistné tedy bylo splatné dne datum. Jelikož žalovaný pojistné dne datum nezaplatil, ocitl se dnem následujícím, tj. dnem datum, se zaplacením pojistného v prodlení (ust. § 1968 věta první o. z.), a je tak jeho povinností zaplatit žalobci úroky z prodlení (ust. § 1970 o. z.). Žalobce se však úroků z prodlení domáhá až za dobu od datum, což je návrh pro žalovaného příznivější, který nemohl být soudem překročen. Tak byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci úroky z prodlení z 456,50 Kč za dobu od datum do zaplacení, neboť povinnost žalovaného platit žalobci úroky z prodlení trvá do okamžiku splnění dluhu. Výše úroků z prodlení byla určena dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., při zohlednění výše repo sazby dle webová adresa.
11. Oproti výše uvedenému musela být žaloba v rozsahu zbývajícím zamítnuta. Žalobce při určení dlužného pojistného vycházel z ročního pojistného ve výši 1.841 Kč. Žalobce však prokázal sjednání pojistného ve výši 1.516 Kč, avšak žalobce neprokázal novou výši pojistného ve výši 1.841 Kč. Při určení dlužného pojistného tak soud vycházel z ročního pojistného 1.516 Kč a došel k závěru, že výše dlužného pojistného činí 456,50 Kč (viz odst. předchozí). Vzhledem k tomuto závěru byla žaloba o 152,50 Kč s příslušenstvím (609 Kč – 456,50 Kč) zamítnuta.
12. Žalobce se k ústnímu jednání nedostavil (ač byl řádně předvolán), a proto nemohl být o tomto nedostatku soudem poučen (srovnej shodně rozhodnutí NS ČR ve věci sp. zn. 21 Cdo 4314/2008:„ Poučovací povinnost podle ust. § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. soud plní při jednání, popř. při přípravném roku, nařízeném podle ust. § 114c o.s.ř. ve znění účinném do 30. 6. 2009 přípravném jednání nařízeném ve smyslu ust. § 114c o.s.ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání.“).
13. O náhradě nákladů řízení účastníků tohoto řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobce se domáhal zaplacení částky ve výši 609 Kč. Žalobce byl úspěšný v rozsahu 456,50 Kč (74,96 %) a úspěch žalovaného byl v rozsahu 152,50 Kč (25,04 %). Tak byla převážněji úspěšnějšímu žalobci přiznána náhrada nákladů řízení v rozsahu 49,92 % (74,96 % – 25,04 %). Náhrada nákladů řízení žalobce v rozsahu 100% je tvořena:
1/ odměnou zástupce žalobce ve výši 500 Kč (ust. § 8 odst. 1, ust. § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.), za každý účelně provedený úkon právní služby, přičemž zástupce žalobce v tomto řízení učinil tyto úkony právní služby:
a) převzetí věci - ust. § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.,
b) výzva k plnění před podáním žaloby - ust. § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb.,
c) podání žaloby - ust. § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb.,
2/ náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč (ust. § 13 odst. 1, odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.) za každý z výše uvedených úkonů právní služby, tj. 3x 300 Kč,
3/ zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 400 Kč.
K položce pod body 1/ a 2/ je dále třeba přičíst DPH ve výši 21 %. Náhrada nákladů řízení ve věci úspěšného žalobce v rozsahu 100 % tak činí 3.304 Kč. Náhrada nákladů řízení žalobce v rozsahu 49,92 % (viz výše) činí 1.649 Kč (po zaokrouhlení).
14. Při určení výše odměny a výše náhrady hotových výdajů zástupce žalobce soud nepostupoval
dle ust. § 14b odst. 1, 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., byť se jedná o, v případě žalobce, opakované žaloby, v nichž žalobce mění pouze datum uzavření smlouvy, číslo uzavřené smlouvy, období, za které nebylo pojistné zaplaceno, a celkově se tak jedná o žaloby velice jednoduché. Nelze totiž přehlédnout rozhodovací praxi Krajského soudu v Brně, jakožto soudu odvolacího, který v případě (sice) dlužné ceny za dodanou elektřinu či dlužné ceny za dodaný plyn opakovaně zastává názor, že se nejedná o tzv. formulářové žaloby, avšak závěry zde uvedené dopadají i na nyní rozhodovanou věc. Jak uvedl Krajský soud v Brně např. ve věci sp. zn. 17 Co 62/2016:„ … Pokud žalobce využije svého ústavně zaručeného práva být v řízení před soudem od počátku právně zastoupen, jsou náklady na takové právní zastoupení nepochybně náklady potřebnými k účelnému uplatňování práva. Žalobce je původním věřitelem, který se zabývá vymožením pohledávky samotné, zabývá se docílením průchodu práva, a proto mu nelze odepřít výkon subjektivního oprávnění nechat se zastoupit v řízení zvoleným zástupcem – advokátem… Žalobce svou povinnost podle smlouvy o sdružených službách dodávky zemního plynu splnil, žalované dodával do odběrného místa zemní plyn, žalovaná jej odebírala a vznikla jí povinnost za příslušné fakturační období zaplatit žalovanou částku za spotřebovaný zemní plyn. Pokud by žalovaná plnila svoje smluvní povinnosti, ke vzniku předmětné pohledávky by nedošlo…Nejedná se o pohledávku, kdy jednou ze stran by byl spotřebitel, nejedná se o odkoupenou pohledávku, kterou by žalobce koupil s cílem generování zisku z přiznaných nákladů soudního řízení, ale žalobce je originálním věřitelem a odvolací soud má za to, že v posuzovaném případě není aplikace ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. odůvodněna…“. Obdobně rozhodl Krajský soud v Brně ve věci sp. zn. 16 Co 168/2017:„ …je nezpochybnitelným právem žalobce obrátit se za účelem kvalifikovaného hájení svých práv a oprávněných zájmů v soudním řízení na profesionála a uzavřít s ním smlouvu o poskytnutí právní pomoci. Je-li následně žalobce v soudním řízení nalézacím úspěšný, vznikne mu logicky nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení…žalovaný uzavřel s žalobcem smlouvu, jejímž znakem je obtížná možnost dosáhnout změny oproti jejímu návrhu, to však na druhé straně bez dalšího nemůže znamenat, že na základě této smlouvy podaná žaloba je automaticky tzv. formulářovou žalobou. Návrh podaný v této věci je konkrétní, popisující individuální okolnosti případu, doložený listinnými důkazy, které prokazují žalobní tvrzení. Nelze jej označit za pouhý administrativní úkon, neboť naplňuje limity řádně realizovaného úkonu právní služby. Za tohoto stavu věci je evidentní, že aplikace ust. § 14b advokátního tarifu soudem prvého stupně nebyla namístě.“. Veden těmito úvahami soud nalézací dospěl k závěru, že není namístě postupovat dle
ust. § 14b odst. 1, 5 vyhl. č. 177/1996 Sb.
15. Obě uložené povinnosti je žalovaný povinen splnit ve lhůtách, které byly určeny dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.